Půlnoční mše

Tak teda mne ten seriál totálne sadol. Ešte ho nemám úplne dopozeraný, ale boduje u mňa na celej čiare. Áno, je pomalý, atmosferický, rozjímavý a veľa sa rozoberá viera. A hlavne mi to strašne pripomína Stephena Kinga. Fascinujúce, a fascinujúco podané rozmanité charaktery, malá, uzavretá komunita a pomaly sa plaziace zlo... Baví ma aj istá nepredvídateľnosť, kedy dosť dlho neviete čo a ako, tu som si spomenul na Salems Lot, tam na To... Ale pritom je to silné a svojské. Seriál sa nebojí ísť proti prúdu, svojou atmosferickou, ponurou pomalou atmosférou, čo si cením taktiež. Takže... režisér tak dlho sfilmovával Kinga, až ním, podľa mňa, úplne nasiakol. A to vravím v najlepšom slova zmysle, zopár dielov mi ešte ostáva, ale pochybujem, že pri nastolenej laťke ma seriál sklame. Po konci dám edit a záverečné zhodnotenie. EDIT: No, vedel by som si predstaviť aj údernejšie vyvrcholenie, zbiera sa to, ale nakoniec mi tam chýba aj nejaké to nezmieritelnejšie, nemilosrdnejšie zlo, väčšia svižnosť, trošku sa to začne potkýňať o vlastné nohy, a tej filozofie a náboženstva je tam predsa asi až trošku nadbytok. Preto o hviezdičku dole. (18.12.2021)

Jak už je u seriálového Flanagana zvykem, je tu opět sázka na hutné rodinné drama, která dokonale vyšla. A nejen to. Už tak složité a pochroumané vztahy jsou umocněny uzavřenou ostrovní komunitou, kde je Bůh až na prvním místě. To vše je zabaleno do úžasných dialogů plných úvah o tíhách života a víře, přičemž žádná z postav ani na moment nesklouzne k lacinému filosofování. Vlastně jsem ten nadpřirozený resp. hororový prvek ani nepotřeboval a upřímně řečeno když se naplno projevil, byl jsem trošku v rozpacích, ačkoliv chápu, co chtěl Flanagan onou metafourou říci. Nicméně finále mě z mírného rozladění vyvedlo a s očima navrch hlavy jsem ho sledoval až do nejposlednějšího momentu. Herecky vedle Flanaganovy erbovní herečky Kate Siegel zářili především Hamish Linklater v roli kněze a Samantha Sloyan jako místní fanatička, což byla sice poněkud archetypální postava, ale herečka si na ní zgustla. 90% (27.09.2021)

Předem se smí říct, že jsem fanoušek Mika Flanagana. Miluju jeho seriál The Haunting of Hill House. Jako fanoušek kultovního hororu Osvícení, jsem si užil Flanaganovo filmové pokračování Doktor Spánek od Stephena Kinga. Na jeho novinku jsem se pochopitelně těšil. Půlnoční mše od samotného začátku nastaví pomalé tempo, kde se nikam nespěchá. A tady přichází kámen úrazu pro diváky. Jak si můžete všimnout na hodnocení od kritiků, ti seriál vyzdvihují a chválí. Na Rottenu svítí 92%, na čsfd 67%. Seriál je více drama, kde se neustále řeší náboženství, víra. Samotného hororu je tady velice málo. Párkrát se u nějakých epizod objeví dvě známky hororu (lekačka, hororová scéna). Osobně si ale nemyslím, že seriál potřebuje horor, jako drama to funguje bravurně. Flanagan nám servíruje dlouhou expozici. Má tady několik sekvencí bez střihu. Ať už jsou to scény, kde postavy jdou a povídají si, postavy sedí a povídají si. Či dokonce dlouhé scény na jednotlivých místech: kostel, gauč, sezení na alkoholické terapii. Samotné dialogy mezi postavami jsou opojné. Přiznám se, že jsem to od druhé epizody hltal všechno. Postavy jsou velmi dobře napsané a Flanagan ukázal, že se v roli scenáristy posunul o level dál. Několik postav mají zajímavý vývoj v příběhu. Herecké výkony jsou na vysoké úrovni a především musím vypíchnout Hamishe Linklatera v roli kněze. Dále stojí za zmínku Rahul Kohli v roli muslimského šerifa, Zach Gilford, Kate Siegel, Samantha Sloyan. Flanagan každým dalším dílem postupně odhaluje tajemství okolo zázračných událostí. S postupným odhalováním se do mě pomalu vryla atmosféra seriálu, kde na vás blikají varovné signály, že ne všechny zázraky jsou dílem boží. Seriál následně ve finále exploduje s dojemnou tečkou na závěr. Ano ukápla mi slza na konci. Po The Haunting of Hill House nečekejte hororovou podívanou. Tentokrát si Flanagan přečetl Bibli a rozhodnul se nám nadělit seriál o víře a smrti s hororovými prvky. Já jsem na straně kritiků a vyzdvihuji toto Flanaganovo dílo. Není to pro každého a pokud přistoupíte na to pomalé tempo a neustálé dialogy okolo náboženství, víry, Boha, nebudete litovat tráveného času u tohohle seriálu. Já jsem nadšen. 9/10 (03.10.2021)

Midnight Mass je další z řady velmi zajímavých a atmosférických projektů, které však nesází na prvoplánovost, ale skýtá v sobě jakýsi filozofický a tomto případě i duchovní přesah. Vážná témata víry, fanatismu, smrti či spasení řeší skrze dlouhé dialogy jednotlivých postav, zjišťujeme jejich postoje, jejich motivace a pocity, dokážeme jim fandit nebo je nenávidět, i ve zdánlivě ztracené existenci se skrývá naděje a v sebelepším člověku vnitřní démon. Pro mnohé může být kámen úrazu, že seriál opravdu nikam nespěchá, většina hodinových dílů je vyplněna atmosférickými a místy sofistikovanými konverzacemi, na které každý nemusí mít náladu či nechce mít mozkovou kapacitu. Hororové prvky se seriálem prolínají opravdu skvěle, v souladu s celým pojetím seriálu a nejednou mě nadzvedly ze židle. Flanagan jakožto jeden z nejnadějnějších žánrových tvůrců ukazuje, že ví co chce vyprávět, a daná témata zde balí do relativně zábavné, na pohled i poslech příjemné avšak často nepřístupné formy. Celkově mě seriál víc bavil první polovinu, a ve finále ve mě nastavená očekávání nezúročil na 100%. I tak se ale jedná o seriál, který má nezpochybnitelné scenáristické, vizuální a příběhové kvality, jen na něj musíte mít náladu, čas a hlavně určitou dávku empatie a vnímavosti. Pak vás Půlnoční mše odmění slušným jednorázovým zážitkem, u kterého stojí za to se zamyslet nad danými tématy. (26.03.2022)

Flanagan! Give me back my god damn time you Mother*ucker! Flanaganův náboženský Borefest alias yawn-fest v té nejodpudivější podobě. Fanatická, extrémně pomalá a nezáživná náboženská Dráma, kde jediný horor je tuhle Show dosledovat bez újmy na zdraví. Tohle bych pouštěl zajatým teroristům jako mučící prostředek místo elektrických šoků. Kdybych věděl dopředu, jaká zhůvěřilost mě bude očekávat, tak bych bez váhání raději sežral bibli. Po prvním díle si divák říká fajn, zatím se to rozjíždí, ale u 5. dílu si už začínáte říkat, že tady zapomněl někdo natankovat a rozjet se vůbec neměl v plánu. Je tu hromada nesympatických random obyčejných postav, kde vůbec nikdo není zajímavý, naprosto chladné charaktery, každý osud mi byl ukraden, všichni zde řeší strašně nezajímavé ( bacha dospělé věci- takže traumata, problémy s alkoholem, potrat, Bůh je nejlepší a chvalme ho, to je přece daleko zajímavější než řežba s Upíry, že jo. Kdyby to fungovalo alespoň jako záhadná a podivná komunita na ostrově na styl Wicker mana, ale ne Flanagan si jede svoje srdceryvné Drama v nekonečných a nekončících dialozích a já si jdu užít podobně laděný avšak úplně ve všech ohledech výraznější a kvalitnější Chapelwaite. Kněz zde vykládá MŠI snad 10 minut v každém díle, do toho začne hrát hudba alá ŠLÁGR TV a mně se už začíná fyzicky dělat nevolno ( tajně jsem vzpomínal na soundtrack od Malignanta!!), je to plné monologů a dialogů, kde postavy buď sedí v kostele, na lodi, na alkoholické terapii nebo na gauči ( Zdravím další zhůvěřilost Katlu!) a horor samozřejmě nikde.Strašení ? Neexistuje, Atmosféra ? KDE!!, Napětí leda v kostele, Gore leda ve fantazii, Akce 5 minut na konci každého dílu a někdy ani to ne. Výborně tohle jsem si objednal. Nejhůře strávených 7 hodin minimálně za posledních 5 let. Evangelické martýrium!! Tohle nemělo dostat zelenou. Zážitek, ze kterého jsem zešedivěl a fyzicky velká zkouška trpělivosti a sebeovládání. Možná mám s Flanaganem problém, jeho styl režie mi nikdy nevoněl a jeho chválený Hill House mě taktéž nebavil, ale ten měl alespoň slušnou atmosféru a solidní strašící atrakce, žel zde absentuje i tohle. Vůbec, ale vůbec mě tahle ohyzdnost nebavila. Příběh 3/5, Akce 1/5, Humor 0/5, Násilí 1/5, Zábavnost 0/5 Hudba 1/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 2/5, Napětí 2/5, Emoce 1/5, Herci 3/5. 2/10. (25.09.2021)