Réžia:
Volker SchlöndorffKamera:
Igor LutherHudba:
Rjúiči SakamotoHrajú:
Natasha Richardson, Faye Dunaway, Aidan Quinn, Elizabeth McGovern, Victoria Tennant, Robert Duvall, Blanche Baker, Traci Lind, Muse Watson, David Dukes (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Varovná vize blízké budoucnosti, kdy lidské city a touhu po štěstí spoutá totalita nejmenovaného státu. Román kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové Příběh Služebnice vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti na půdě dnešních Spojených států amerických, které přestaly existovat a byly nahrazeny totalitním režimem. Scénář je dílem známého anglického dramatika Harolda Pintera a snímek natočil přední německý režisér Volker Schlöndorff, který od počátku osmdesátých let pracuje převážně v zahraničí. Snímek nepatří k typickým vědecko-fantastickým filmům a více se soustřeďuje na psychologické vykreslení postav. Zavede nás do státu, ovládaného represivním režimem s přísně puritánskou etikou. Menšiny a nevěřící jsou odsouzeni do pracovních táborů. Následkem nukleárních katastrof a genetického experimentování se většina žen stává neplodnými. Ženy schopné rodit děti jsou vychovávány jako Služebnice a přidělovány do rodin vysokých státních úředníků. Kate se pokouší se svým mužem a dítětem utéci do Kanady. Na hranicích je muž zastřelen a dcerka odvlečena pryč. Kate čeká osud Služebnice, tak jako mnoho jejích nových přítelkyň. Ocitne se přímo v rodině Velitele, který má na starosti tajnou policii. Kate se ovšem nehodlá jen tak smířit se svým osudem a zvláštní přízeň Velitele jí dává nečekanou možnost... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (61)
Autorka románové předlohy vytvořila tuze zajímavý dystopický svět, toto zpracování ale působí jako chudá televizní inscenace se snadno zapomenutelnými hereckými výkony. Věřím, že stejnojmenný seriál, na jehož zhlédnutí se právě chystám, pracuje se zde načrtnutými motivy (osud dcery hlavní hrdinky atd.) o poznání lépe. ()
Poměrně slušně nastíněná vize futuristické postapokalyptické společnosti militantního patriarchátu. Snímek se vyhýbá analýze politického vládního systému. Namísto toho popisuje jeho sociální důsledky. Kruté zákony společenského diktátu vedou k popření základních lidských svobod ženy a ve svém důsledku morální sterilizaci celé společnosti. Pokřivení lidských charakterů je tak všeobecnou normou. Normou, která jde ruku v ruce s novou náboženskou vírou. Kvalitní herecké obsazení je zde mocnou zbraní, kterou lze působit na emoce diváka. Chybí ale větší psychologická hloubka. Konec filmu působí rozpačitě a nedotaženě. Minimálně závěrečný epilog mohl obsahovat poselství člověku. Celkový potenciál tak nebyl zcela využit. 70% ()
Chladný a smutný příběh pro milovníky pořádku a dobře barevně ladících oděvů. Solidní scénář, ale postavy působí odtažitě, polovina mírně nesympaticky a druhá polovina ještě hůř. Amerika v moci fašistů působivá i po dvaceti letech, to vše podtrženo několika nezapomenutelnými (anti)sexuálními scénami. 65%. ()
Zajímavá utopická představa co když se nad ní zamyslíme nemusí být v dálné budoucnosti tak utopická úplně. Celkem chytlavě podaný děj, kde se ovšem snaží navodit dojem postapokalyptického rozložení světa po několika nukleárních katastrofách pomocí několika málo míst, kde hlavní hrdinka často chodí sem a tam. Herecky jde o slušný průměr, ze kterého vybočuje speciálně Robert Duvall, jehož pojetí onoho množícího rituálu je opravdu dokonalou ukázkou toho, jak se vážný moment dokáže změnit v celkem úsměvnou hříčku. Od režiséra cenami ověnčeného Plechového bubínku Volkera Schlöndorffa bych ale přeci jen čekal o něco víc. Atmosféra je ovšem oproti pojetí na velmi dobré úrovni, takže máte takový znepokojivý pocit z toho, aby k něčemu podobnému doopravdy nedošlo. Ta hra s vírou, která je sama osobě dost nebezpečnou zbraní a za kterou se schovávají časté nepravosti tohle právě krásně ukazuje. Pod patrným vlivem evropské tvorby tak vnikl slušně mrazivý příběh, který bych zas až tak úplně nevydával za sci-fi a jemuž dávám 3 a půl hvězdičky. Proč tak málo? Protože taková předloha by snesla větší propracovanost a depresivnější dekorace. ()
Dovedení starozákonního příběhu o Jákobovi a služebnicích (otrokyních) jeho ženy Ráchel, která dlouho nemohla mít děti, do absurdity. V tom příběhu dá Ráchel Jákobovi své dvě otrokyně, aby porodily "na její kolena", tedy jejich úkol končil tím, že odrodily a dítě odevzdaly své paní. V dávných dobách to na Východě zřejmě byla běžná praxe a v té době to asi i zapadalo do pojetí rodiny, plodnosti a podobných záležitostí. Nicméně věřím tomu, že v Americe by za okolností ukázaných ve filmu něco takového bylo možné i dnes nebo v blízké budoucnosti. Ono tam totiž k podobným věcem díky zacházení s Biblí jako s neomylnou knihou platnou ve všech detailech i pro dnešní západní společnost, už dochází. Vynikající námět, který by si zasloužil lepší zpracování, ale i tak hodnotím dost vysoko. ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (2)
- Faye Dunaway sa spočiatku zriekla úlohy Sereny Joy, pretože sa jej zdalo, že rola je veľmi nevýrazná. Prehovorila ju až samotná autorka knihy Margaret Atwood. (Msscastillo)
- Mary Elizabeth Mastrantonio odmietla rolu Moiry. (Msscastillo)
Reklama