Cenzorka

Povinnost pro každého, kdo vyrostl na hororech z videopůjčovny, byť o vyloženou pecku nejde. Tématizování filmového násilí a jeho vlivu na lidskou psychiku, rozostřování hranice mezi realitou a filmem, nebo znepokojivá pátrání po uměleckých dílech (Devátá brána, 8 mm, Cigarette Burns), to vše mi velmi konvenuje už od Videodromu a tady je to navíc krásně propojeno s fenoménem britských videonasties. A hrdinka má nejen neokoukaný job, ale pro hororového fanouška je vlastně nepřítelem, když mrzačí díla jeho oblíbeného žánru, zároveň mi přijde zábavná ta každodenní konfrontace upjatého člověka s šokujícím brakem, kterým pohrdá. Výčet pozitiv bych uzavřel tím, že Censor je dějovější, méně artový a tedy koukatelnější než podobné Berberian Sound Studio a že Niamh Algar v hlavní roli je výborná. Bohužel, slibně rozehraná znepokojivá zápletka se postupně rozředí nedostatkem napínavého děje a výraznějších scén a vlastně to svá zajímavá témata nijak zajímavě nerozvíjí. Ze závěru mám smíšené dojmy. Super plakáty s hrdinkou přepůlenou videokazem. (27.11.2021)

Nejak ma to nechytilo. Pravdupovediac, dosť mi to pripomínalo The Hills Run Red z r. 2009, ale bez explicitnosti (až na pár detailov). Zo začiatku dobré, atmosféra hustá, ale od návštevy domu skazeného hororového tvorcu (môj obľúbený Michael Smiley z Luthera a polovičného folk hororu Zoznam smrti) sa to vybralo značne desivým smerom a z minúty na minútu ma to bavilo menej a menej. Kvôli podľa mňa nevydarenej finálnej 20-minútovke nemôžem dať až 3*. (26.12.2021)

Neonové barvičky jak od Argenta byly fajn, to jo. Ale to je asi všechno, co můžu pochválit. Ten námět o cenzuře brakových krváků je trestuhodně nevyužit, hlavní hrdinka je ošklivá až na půdu, její pátrání po zmizelé sestře je navíc šíleně nezáživné. Tudíž se stalo něco, co se stát muselo: když na konci filmu hrdinka bojuje za odhalení pravdy, já mezitím sváděl svůj vlastní boj... s těžkou letargií. (30.10.2022)

Skvělý námět, chabé provedení. S premisou připomínající 8MM v komunitě filmových cenzorů snímek nalákal na solidní podívanou, ale celé to postupně zabředlo v mnohokrát okoukaném schématu a hlavně hypnotické nudě (a to nemá film ani hodinu a půl). Podivné je i vyznění celého díla. Censor prakticky láká diváky na poctu „video nasties“, ale místo toho, aby nějak chytře pracoval s kontroverzí okolo tohoto fenoménu a zejména s otázkou, zda brutalita ve filmech může mít dopad na diváky, přichází s jednoduchým konzervativním závěrem, že ano, tyto filmy jsou výplodem extravagantních magorů a mají špatný vliv na psychiku diváků. To není pocta, to jsme jen mentálně zas někde mezi britskými puritány v 80. letech minulého století. (27.11.2021)

Pokud máte nevyřešená traumata z dětství a s tím související křehkou a nestabilní psychiku, rozhodně se neucházejte o místo cenzora ultranásilných horrorových videofilmů, jinak můžete dopadnout jako ubohá Enid. Ta totiž postupně přijde o schopnost odlišit skutečnost od halucinací, tedy lidově o rozum, a výsledkem je pak rozpad její osobnosti, doprovázený roztomilými následky. Moc hezká práce. Tedy myslím ta režisérská, filmová. Parádní 70's/80's retro, menšinové, laděné lehce do artova, evokující mi chvilkami třeba Repulsion, 8MM, něco od Lynche a v závěru Krvavý román dle Váchala. Ale ještě lepší práce byl ten samotný cenzorský flek, takovou práci bych si dal taky říct, čučet v rámci pracovní doby na béčkový krváky. Jen bych jim cenzuroval asi úplně jiné pasáže, než by se ode mne očekávalo, hlavně zdlouhavé žvanění o ničem, a tak podobně. (22.06.2021)