Otec

Drama, které perfektně ukazuje, že stačí změnit perspektivu vyprávění a ze zdánlivě banálního tématu je originální podívaná o zdánlivé konspiraci a spiknutí rodiny vypudit otce z domu. Florian Zeller nepracuje s náznaky, ale diváka rovnou umístí do centra dění a nechává ho sledovat znepokojivou podívanou, která se postupem času vyjasňuje, aby vyvrcholila dost silnou scénou, která jen potvrzuje, že lidský život je jeden velký koloběh, v němž se od dětství vracíme zase k dětství jen v jiné formě. Vzhledem k divadelnímu původu je jasné, že jde o komorní záležitost, která se odehrává ve dvou místnostech a důraz je v ní kladen na dialogy, které jsou ale napsány natolik dobře, že dokážou strhnout a nevnímat jejich množství. A ačkoli určitá divadelnost ze snímku dost vyčnívá a někdy by potřeboval zrychlit a být živější, tolik to nevadí, protože všechny nedokonalosti vyrovnává fenomenální Anthony Hopkins v hlavní roli, který je zcela přesný a vyvolává ty pocity, co vyvolávat má a sledovat ho je fascinující, za zmínku ale rozhodně stojí i Olivia Colman, jejíž úloha není takového rozsahu a je mnohem niternější, o to větší uznání zaslouží, protože většinu uhrála jen pohledy, povzdechy nebo různými gesty. The Father není veselá podívaná, ba naopak je dost skličující, protože něco podobného může potkat úplně každého (ať už z pozice starajícího se, nebo postiženého), rozhodně je ale výborná, a i když se k ní málokdo bude často vracet, minimálně jednou by viděna být měla. 80 % (09.07.2023)

Ono i kdyby to bylo naprosto běžné drama o člověku s Alzhaimerem, kterého hraje Anthony Hopkins, tak bych byl spokojený. Jenže tvůrci to pojali originálně a tak to natočili z pohledu právě této osoby. Chvíli jsem se tak v ději ztrácel, chvíli jsem se musel zamýšlet nad tím, co se na scéně děje...ale předpokládám, že to bylo přesně to, co po mně tvůrci chtěli. A já si to tak díky ním neskutečně užil. Plus samozřejmě geniální hraní Anthonyho. To je za hranicí dokonalost. Tam, kam ani světlo nevidí. (27.07.2022)

Filmová výzva, žánry - divadelní adaptace. Mistrovský výkon Anthonyho Hopkinse - v 83 letech sehrát takový divadelní výstup plný dialogů a mimik znázorňujících a zdůrazňujících absolutní duševní zmatek, si zaslouží respekt, obdiv a ocenění. Snímek je navíc natočen tak, aby byl divák pohlcen tím všudypřítomným vnitřním chaosem, jenž se zarývá silně pod kůži a vyvolává v něm pocity paranoi, schizofrenie, bludů i halucinací. Při tom všem si musí každý klást otázky - kdo je kdo, kde se nachází pravda, která z těch postav skutečně žije či se v okolí Anthonyho vyskytuje a jak to bylo vlastně s druhou dcerou. Tvůrci museli Anthony Hopkinsovi nutně přihrát skvělou herečku, jež zvládne part jeho dcery. Olivia Colman nemůže být špatnou volbou. Konečně jsem mezi těmi Oscarovými snímky nalezl svého osobního favorita, kterému neváhám nasázet plný počet hvězdiček, a kterému budu z celého srdce za pár hodin fandit, aby urval co nejvíce to půjde. Anthony, Olivia a celý tým si zaslouží. (25.04.2021)

Po dokoukání nemůžu hodnotit jinak než že mě skutečně fascinuje, jak se režisérovi Zellerovi filmu s tak pomalým tempem povedlo dodat patinu zajímavosti každé následující, čím dál tím více zneklidňující, minuty. Anthony Hopkins nechává probouzet svého Hannibala a je to skutečně dechberoucí podívaná od začátku až do konce, lež se vpravdě jedná o velice komorní, až by se dalo oprávněně říci divadelní, záležitost o jedné zásadní nemoci, která nám do této problatiky dává alespoň malý vhled. A to jsem si říkal, že to bude jedna z těch oscarovek, kterou vynechám a přesvědčily mě až nadšené ohlasy. A stejné pochybovače, jakým jsem byl i já, by měly přesvědčit také...90% (25.04.2021)

Silné, věrohodné, na konci až skoro zdrcující. Neodvratitelný konec v one men show sira Anthonyho Hopkinse, který si celý film a nutno říct, že naprosto zaslouženě ukradl sám pro sebe. Není vůbec lehké zahrát tak těžké role, které možná za pár let přejdou ve skutečnost, ale tady se to povedlo na čistých sto procent. (10.04.2021)