Sissi

Já to dneska pojmu jinak, mně ta Sissi připomněla jak jsem se zamiloval do Báry, taky to bylo na první pohled, taky byla jak sluníčko- akorát já nejsem rakouský císař, a tak mi to bylo prd platný....Jinak moc milý, ale až pleslazený film s nádhernou Romy Schneider v hlavní roli rakouské císařovny...70% (24.07.2019)

Pohádkové zpracování, skvělý filmový materiál Kodak a herci zejména Romy Schneider to je výsledek který je odměňován každoročními reprízami což mluví, na rozdíl od mnoha laxním komentářů, za vše. Škoda jen že Romy už nechtěla v uvažovaném pokračování hrát neboť byla Sissi přesycena, přitom tato role je po 70 letech Romy Schneider nejvýraznější. Stejně jak Michele Merciér jako Angelika která již roli nechtěla hrát byť jinou rolí tak nezazářila. (29.11.2020)

Třeba když připomínal, odkud vzali Habsburkové svůj nárok na vládu v Čechách: „Od té kapky krve české, která se skrze Elišku Přemyslovnu, krále Albrechta, Annu Jagellovnu a Marii Terezii dostala do jejich žil." Vládli tedy (byť se to na jejich politice neprojevovalo) pouze díky tomu, že byli pokrevními příslušníky českého kmene. Současná demokratická a republikánská ústava však nevylučuje, aby v čele stál člověk, který v sobě ani kapku české krve nemá. A proto (!) „režim musí být předepsanou ústavní cestou změněn". (09.05.2010)

Klíčová spolupráce Romy Schneiderové a Ernsta Marischky začala už jejím třetím filmem Mládí královny Viktorie a bezprostředně pokračovala Německými rytíři. Vrcholila trilogií o Sissi, která se mohla dočkat minimálně ještě čtvrtého dílu, kdyby Romy v mezičase nepracovala i na jiných projektech a nebouřily se v ní hormony dospívání. Mezi prvním a druhým dílem Sissi byla věrná alespoň svému novému párování s Karlheinz Böhmem ve filmu Kitty a velký svět. Mezi druhým a třetím dílem ovšem natočila dva filmy s Horst Buchholzem Robinson nesmí zemřít a Miláček z Paříže, které předznamenaly zlom v její kariéře a především útěk do Francie a po té ještě dál. Po třetí Sissi následovala poslední filmová setkání s vlastní matkou Romy Schneider v Poloněžné, druhá spolupráce s Lilli Palmerovou (po svém druhém filmu Ohňostroj) v remaku Děvčat v uniformách, kde vytvořila novou polohu svého herectví, jež zopakovala v dalším remaku, tentokráte v Kristýně. A po té se setkala s Alainem Delonem a zahodila svá první léta u filmu jenom proto, aby se ještě vrátila splnit staré závazky a vytvořila ještě naposledy dva romantické kostýmní velkofilmy Krásná lhářka a Káťa. Tyto nevadily, protože se jmenovaly jinak, než Sissi IV a Sissi V. Tato bilance její kariéry je tu záměrně, aby trochu osvětlila migrační zmatky kariéry Schneiderové a zároveň rozpolcenost vnímání celého fenoménu filmové Sissi, která se v očích jedněch stala příkladem toho, co musela herečka odvrhnout, aby vytvořila mimo své dvě vlasti konečně něco dobrého - a v očích druhých vrchol její kariéry, který nedokázala zvládnout a stavět na něm. Je paradoxem, že málokomu vadí její přirozený vývoj v 50. letech, kdy v 18 filmech vytvořila celou škálu dospívajících hrdinek, adekvátních svému věku, ale hodně lidí vidí jen kontrastní Sissi a některé filmy až z 60. - 80. let. Co si s tím počít? Já radím jediné, jít po zpětné lince režisérově, aby se člověk tolik nedivil tomu, proč právě jeho Sissi vzbudila takový humbuk. Tento scénárista, režisér, producent a autor hudebních textů, si během své bohaté kariéry takřka 70 let osvojil vlastní styl. Během Druhé světové války začal pravidelně své scénáře režírovat a konečně začátkem 50. let si přišel na své, když mohl filmy také ovlivňovat vlastní produkcí. Vytvořil dokonalý velkolepý svět s nádechem pohádky pro dospělé, výbornými jiskrnými dialogy a často ironickými zvraty v ději. Byl to on, kdo se nebál zužitkovat nový pár matky a dcery Schneiderových a byl to také on, kdo pozitivně ovlivnil novou identifikaci poválečného Rakouska a jeho hledání jistoty ve Starých zlatých časech. A i když mu dala Romy košem, zůstalo mu ještě dost věrných, aby se vrcholem jeho kariéry stal příběh o Franzi Schubertovi Das Dreimäderlhaus. Sissi tedy není jen pozlátkový film, ale stejně jako bonbón v celofánu potřebuje nejdříve rozbalit a teprve po tom si ho užít. "On!" "Kdo? Aha, to jsem zase já." (06.02.2009)

Sissi, osudový film pro Romy Schneider. Na jednu stranu z ní definitivně udělal hvězdu evropského formátu, na druhou stranu jí vypálil cejch, kterého se pak celý život zbavovala. Lidé si ji začali se Sissi ztotožňovat a předpokládali, že mladá Romy je stejná i ve skutečném životě. Ještě po 20 letech, kdy natočila Ďábelskou trojici, se tato Sissi generace bouřila a nechápala, jak tato sladká princezna mohla hrát nechutnou vražedkyni Philomenu Schmidt. Nicméně tento film je řemeslně velmi dobře odvedený. Ernst Marischka dokázal 10 let po válce Rakousku nejlepším možným způsobem připomenout zlaté c. k. časy, kdy Rakousko ještě byla velmoc. Příběh mladé bavorské princezny a císaře plyne příjemně a přirozeně. Zkrátka a jednoduše, milý film, který se skvěle hodí do vánočního času... (05.02.2010)