Jak si zasloužit princeznu

Ano, ta hudba je povedená, ale čeština písničky je žánrově trochu mimo. I režie se s žánrem minula, což je škoda, protože jisté předpoklady, že by mohla vzniknout dobrá pohádka, tu byly. Dodnes nechápu, proč čaroděje i krále hraje týž herec. Protože herci hrají jeden hůř než druhý, nejvíc hodnotím výběr exteriérů (Ploskovice a – aspoň na chvíli Le Mont Saint-Michel). Vždycky mi vadily kostýmy, jsou hodně nezvyklé co do střihů i materiálů. Pohádka se v TV objevuje dost sporadicky, což nazančuje cosi o její oblibě... Zdejší hodnocení kolem 50% považuji za nadnesené. (01.01.2010)

Jedna z prvních českých vánočních antipohádek. Věru nevím, co vytknouti dříve: jestli nelogičnost děje, nesmyslnost dialogů (viz rybářovo: "Na nic se mě neptej, nic nevím", když své ženě dotáhne nalezená vejce), nepovedený střih s režií, nebo topornost hereckých výkonů (snad s výjimkou Blanky Bohdanové). Všechny neduhy nádherně krystalizují ve scéně, kdy Dulava coby král vítá Verunku:  "Musíš mi všechno říct...(dlouhá chvíle od emocí oproštěného ticha)...ne, já ti musím všechno říct". Jako kdyby někdo vykastroval všechny aktéry o emoce, kromě princezny Lenky Jelínkové, která se však naopak v dialozích téměř neustále usmívá, a to i ve chvíli, kdy jí bratři oznamují Jaroslavovu (vulgo Miroslavovu) smrt. Přitom třeba Karel Dobrý jako bratr-prachhajzl se evidentně snaží dostát charakteru své postavy, a docela mu to i jde, ovšem výsledný dojem je dost toporný, jak už je řečeno výše. Vzhledem k tomu, že v téhle pohádce veleúspěšně potlačili svůj talent takřka všichni herci, je nasnadě, že výsledek je nutné přičíst na vrub režiséra, který to tak prostě chtěl, nejspíš v nějakém návalu depresivní psychózy. Jediné další vysvětlení je, že autorský tým stvořil ve francouzské koprodukci skvostnou pohádku, přičemž však natočený materiál kdesi v zahraničních podnicích omylem propili a následně ve snaze opravit tento průšvih museli celou pohádku natočit znovu, bez možnosti jakýchkoliv oprav, kdy celý herecký kolektiv byl stále ještě v rauši či spíše s kocovinou. Jiné logické ospravedlnění není. Přínos snímku tedy spočívá v tom, že může směle sloužit jako příkladná učebnice toho, jak to nemá vypadat, případně lze na pohádku nahlížet jako na svéráznou komedii, ne-li přímo frašku. Jediným kladem je hudba, zejména Verunčina píseň, která tak zachraňuje onu jednu hvězdičku v hodnocení. Pokud však muzice neholdujete nebo pokud netrpíte masochistickými sklony, můžete tuto záležitost s klidným svědomím vynechat. P.S.: To, že ČT na Boží hod 2022 vysílala tento film bezprostředně před další "perlou" našich pohádkových archivů - Dešťovou vílou - považuji za nanejvýš chvályhodnou snahu, jak donutit diváky vypnout televizní přijímače a strávit sváteční čas se svými blízkými...v jiném případě je zodpovědná osoba v ČT mimořádně zvráceným a perverzním jedincem, jemuž by se měl zakázat přístup k jakýmkoliv médiím. (26.12.2022)

Pohádka na motivy klasické předlohy Boženy Němcové " Šternberk " mě oslnila pouze tím, že se natáčela v nádherných exteriérech v Ploskovicích, u Koněprus, na Křivoklátu a také ve Francii poblíž kláštera Mont Saint Michel. Jinak pusto a prázdno.. herecké výkony byly navíc místy zoufalé. Škoda, že se nepodařilo dotáhnout, jinak celkem pečlivý scénář ke zdárnému konci. (03.02.2013)

Pane režisére, jak mám rád vaše vynikající Vracenky, tak nesnáším tuhle příšernost. Proč jste proboha točil tak mizernej scénář? Jdete s kůží na trh, to vás ctí, ale já nicméně využiji svého svatého práva diváka a ten kožich vám řádně proklepu. Pohádka je hrubě nepovedená, absence byť i jen špetky humoru je sakra cítit. Režisér jste výborný, ale tento počin se vám hrubě nepoved. Vzhledem k historicky velmi vysoké úrovni české pohádkové tvorby vyžaduji, aby každý další počin byl obdobně kvalitní, jinak se jedná o .....a dost už s kritikou. Ovšem nemilostrdný být musím, proto ten odpad. (11.11.2004)

Ano, ano, krásný pohádkový song a kolem něj pusto, prázdno, šalba a klam. Hezky české, konečně bez princezen Eufrozín a podobných vymyšleností, bohužel chybí spád a hlavní panák dvojrolák, kvalitní český herec Jaromír Dulava, se opravdu jeví jako panák. Nevýrazný, stoický, prostě tak jak nemá postava v pohádce vypadat, obzvlášť když hraje zápornou úlohu. Scénář je v myšlence hezký, ale rozvést ho tak, aby z něj vznikl poutavý příběh, se nepodařilo. Zcela nerozhodných 50%. (27.02.2005)