Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Jan Schmidt vytvořil volnou trilogii podle knih Eduarda Štorcha, odehrávající se v pravěku. První část se nazývá Osada Havranů, prostřední Na veliké řece, závěrečná Volání rodu. V 70. letech vznikla série volně návazných příběhů z pravěku podle předloh Eduarda Štorcha, jenž toto dávné období s úspěchem popularizoval. Předurčenost mládeži však vedla k jistému zdětinštění, romantický náhled předem vyloučil drsnější věrohodnost. Převažuje svého druhu vzdělávací poloha, která přibližuje nejdůležitější životní aktivity pravěkých lidí, kteří ovšem místy vyhlížejí jako oživlý muzejní exponát. Napínavé příhody, které prožívají dva přátelé, odvážný mladík Havranpírko a zkušený, moudrý lovec nazývaný Sokol, se v tomto snímku vlastně uzavírají. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (72)

UncleG 

všetky recenzie používateľa

Krá! Krááá! Krásné rozloučení s trilogií z dob, kdy hlavním úkolem lidstva bylo přežít zimu a neskapat na něco tak trapnýho jako chřipka. Naposled jsem tenhle film viděl jako dítě, ale superněžnou Rosničku jsem měl v hlavě pořád "zastrčenou". Až jsem se celý roztesknil. Inu, nostalgie... Potvora! Na závěr bych pronesl krátké zamyšlení nad vypravěčským mimimalismem, který všechny tři filmy používají. Dokonalá ukázka funkční úspornosti je jedna z posledních scén, v níž Havranpírko potká ztracenou dívku s koněm, na nemž naposledy jel její pronásledovatel. Chlapec se ptá, co se stalo s násilníkem, a dívka odpoví: "Vždyť jsem říkala, že v bažinách jsem silnější já." Přitom hodí smutně očima, jakoby si promítala pohled na tonoucího. V tenhle moment už tu scénu nemusím vidět, viděl jsem to celé v ten zlomek vteřiny v jejích očích. No dobře. Přiznámám. Mám bujnou fantazii a jsem nenáročnej... :) ()

Udet 

všetky recenzie používateľa

..nooo, prý z pravěku.. ..tak dle kostýmů a rekvizit jsou to počátky slovanského osídlení versus nějaký kmen zaostalých domorodců.. ..no nic, má to svižný spád, dobré dialogy, skvělou hudbu, dobrou výpravu a kameru.. ..taková malá exkurze do dávných dob, zpestření výuky dějepisu okořeněné různými příběhy hrdinů tohoto snímku. ..jen ta apartní Bartoškova patka mě dost vytáčela.. ..přesto je to docela dobře skouknutelné i dnes.. ()

Reklama

Ivoshek 

všetky recenzie používateľa

Volání rodu je stejně jako oba předchozí kousky docela povedená záležitost, byť si myslím, že Bartoška je přece jen na roli primitivního lovce-sběrače-pastevce příliš kultivovaný. Zato Moravec jako konzervativní předseda obce (nebo náčelník či co) je velice přesvědčivý, Srstka je také obsazen vhodně. Celkově se na to dobře kouká, možná i proto, že to je fakt hodně neotřelé prostředí. ()

zdeny99 

všetky recenzie používateľa

Údajně třetí zfilmovaná kniha ze Štorchovy slavné trilogie, ovšem s knižní předlohou již tento film nemá nic společného. Štorchova kniha Volání rodu je o tom, jak matka putuje se dvěma syny k rodu. jenže zde již máme třetí film o Havranpírkovi a Sokolovi, kteří u Štorcha vystupují jen v Osadě Havranů. A co se týče obsahu, tak ten je úplně mimo. Žádná matka, co by v zimě táhla syny ke svému rodu tu není, nýbrž se tady dva rody hádají o zrní. [1760. hodnocení, 57. komentář, 65%] ()

noriaki 

všetky recenzie používateľa

A do třetice všeho podobného. Závěrečný díl trilogie je ale přece jenom trochu lepší než jeho mladší bráškové. Jan Schmidt dostal k ruce nosnější scénář a na Volání Rodu je to vidět. Film je napínavý, svým způsobem temný a syrový. Ten trochu mimózní hudební podkres krásně dotváří atmosféru tajemna a přísahám, že mi tu a tam přeběhl mráz po zádech. Velkoryse jsem přehlídl hysterické herce a nakonec jsem mávl rukou i nad tou nikdy neopuštěnou snahou brát se zbytečně vážně. Slabší čtyři hvězdičky. ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (7)

  • Pri natočenie scény, ako sa Havranie pierko (Ludvík Hradilek) prediera hlbokým snehom do svojej osady, sa vyskytli problémy. V tom roku boli v Jizerských horách mimoriadne vhodné podmienky. Keď ale dorazil štáb na miesto, nastal nevídaný odmäk. (Raccoon.city)
  • Rolu Sokola (Jiří Bartoška) mal hrať sovietsky herec Jeremenko. Ten to bral ako veľkú šancu na svetový úspech, prišiel k nám aj s celou rodinou a hovoril len po rusky. Meno Šťastná chvíľa nebol schopný vysloviť. Všemožne ho komolil, potom pochopil, čo slovo chvíľa znamená, a začal hovoriť "Mínutočka". (Raccoon.city)

Reklama

Reklama