David Attenborough: Život na naší planetě

Kto iný môže presvečiť ľuďstvo o tom, že sme na nesprávnej ceste, než David Attenborough? Človek, ktorý svojou neuveriteľnou životnou cestou a pracovitosťou vytvoril samotný pojem prírodných dokumentov, ktoré sa úplne všetky odvýjajú a evolvujú vďaka jemu a jeho spolupracovníkom. Predpokladám, že nie je medzi nami nik, kto by nevyrastal na jeho dokumentoch od detsva, vďaka ktorým sme začali chápať dôležitosť divočiny a biodiverzity. --- Ako hovorí: príroda prežije aj bez nás, ale mi bez nej určite nie. Ide teda o to, či sa chceme zachrániť ako druh, alebo nie. --- Poznám veľa ľudí, ktorý chodia do práce na bicykly a jedia minimum mäsa ako ja, ale poznám ešte viac takých, ktorý tvrdia, že akákoľvek sebadisciplína je zbytočná, pretože jedinec nemôže zmeniť chod sveta: a to je podľa mňa ten najväčší omyl. Myslím si, že je plno veci, ktoré môže zmeniť práve len jedinec. Na moju veľkú radosť vnímam pozitívne zmeny aj v mojom okolí: Ludia zisťujú, že cielom nie je separovať odpad, ale nevytvárať ho. Zisťujú, že môžeme konzumovať omnoho menej, pretože máme omnoho viac, než potrebujeme. A že cielom nie je vlastniť a neustále zažívať, ale nájsť rovnováhu skrze skromnosť a pokoru. --- Tento komentár nie je o moralizácií či poučovaní. Je to reflexia a hlboká poklona pred tým, za čo všetko vďačím medzi inýmy aj tejto dokumentárnej literatúre. A ako mnoho z Vás tu píše, ajkeď je tento konkrétny počin trošku skratkovitý a náznakový, má dve atribúty, ktoré sú k nezaplateniu: Môže zasvätiť nezasväteních, a tím, čo už tušia, len pošepkáva, že nádej umiera posledná. Ďakujem, pán Attenborough. (02.11.2020)

Upřímně krásné a děsivé s hromadou silných emocí, z nichž u mě převládal hlavně smutek. Na konci je sice trocha naděje, ale bojím se vzhledem k současným stanoviskům většiny lidí k životnímu prostředí, že už je možná přece jen pozdě. David Attenborough prostě nikdy nezklame, vždy dodá dokonalé vyobrazení přírody se svými krásami, ale i hrozbami. Tady už s celoživotní moudrostí shrnuje vše, čeho byl svědkem během svých 93 let života a přiznám se, že ta čísla během jednotlivých let byla opravdu děsivá. Zároveň neukončuje příběh smutným poselstvím, že už jsme totálně v prd*eli, ale že je pořád čas, se z toho vyhrabat. Kéžby tomu tak bylo... (14.02.2021)

Fakt, že lidstvo postupně ničí přírodu, není nic nového pod sluncem. Slyšet to ale z úst člověka, který tuto změnu pozoroval celý svůj dlouhý život, je něco jiného. Dokument není jen o tom, že se lidstvo řítí do záhuby, ale také o tom, že když se naučíme žít v harmonii s přírodou, čeká nás zářná budoucnost. To se mi na něm líbilo nejvíc. Alegorie s Černobylskou havárií je více než výstižná a závěrečné záběry na město Pripjať krásně podtrhují myšlenku celého snímku. (19.10.2020)

"I have lived an extraordinary life", povedal o svojom živote vtedy 93 (dnes už 95!!!) ročný David Attenborough a právom, pretože jeho život bol všetkým len nie obyčajným. Veľmi zaujímavo a pútavo urobený dokument. Páčilo sa mi to prirovnanie globálneho problému ľudstva ako celku k Černobyľskej katastrofe ako časti toho celku. Nádherné zábery na prírodu. Uvažujem, že si pozriem aj seriál. Je pozoruhodné, že Attenborough tu len problémy nevymenúva, ale hľadá aj riešenia. Zaoberá sa tu viacerými problémami, ale prekvapilo ma, že nespomína odpad (i keď to je tak rozsiahlá téma, že by tomu mohol venovať aj samostatný film)! Obdivujem jeho dobrodružný život, obdivujem, že ešte v takom veku mu tak slúži hlava a stále pracuje. Obdivujem, že dáva svetu takéto dôležité svedectvo. Na konci svojho života by som si tiež tak spokojne chcela povedať, že som prežila extraordinary life. Krásne i smutné zároveň. Mne osobne tam chýbala zmienka o Bohu, že on nám daroval všetky tie krásy prírody a máme byť vďační a pristupovať k nej zodpovedne a s láskou. 9/10. (19.05.2021)

Jisté je jedno: David Attenborough je frajer. Ve svých 93 letech disponuje nejenom velmi bystrou myslí, ale především by si mohl říct, že už to má za pár a že na nás peče. Místo toho vytvoří dokument, který je mnohem přesvědčivější než libovolné alarmující pokusy z poslední doby (za všechny třeba Before the Flood). Čím to? Především tím, že je dokument postavený coby svědectví jeho života. A přiznejme si, nikdo není povolanější pozorovatel než člověk, který sledoval úbytek divočiny tolik dekád. Nikdo si u tohohle dokumentu nemůže namlouvat, že jde o dílo kancelářského aktivisty, který si přečetl pár knížek a od stolu pronáší nějaká univerzální moudra. Proto je i pro lidi s nulovým zájmem o environmentální problematiku tenhle film odmítnout. Patřím k těm, kteří se z dokumentu nedozvěděli informačně nic nového, ale přesto jsem hrozně rád, že jsem ho viděl. Protože vědět a být svědkem jsou rozdílné věci - a naléhavá svědectví jako je tohle teď potřebujeme jako pes drbání. (08.11.2020)