Štamgast

Vlastně to není příběh, ale výseč z ležaté osmičky chlastem zvláčnělého barového aristokrata a padlé bohyně, podaná natolik zadíravě, že se zhruba v polovině může dostavit lehká nevolnost, provázená suchem v ústech a pachutí laciného truňku na jazyku, která vygraduje k nutkání použít sprchu, nebo alespoň deodorant a hned zítra si najít práci... jenže mezi spořádaným vzorkem populace a Henrym Chinaskim, který si dovede užít i těžkou kocovinu, je rozdíl v řádu světelných let a právě pohledem na život v sebedestruktivním uspokojení je tento snímek odlišný od svých, o vystřízlivění se snažících, kolegáčků. (30.04.2013)

Barfly připravil Chinaskiho o mnoho zloby, cynismu, šovinismu a animálního sexu. Z alkoholika, který nenávidí sám sebe snad ještě víc, než své okolí, se stal egomaniakální alkobaron s otravným akcentem, který si svou cestu dokáže obhájit (minimálně sám před sebou, dalšími alkoholiky a vlhnoucí high class fanynkou). Promluvy hlavních postav často působily dojmem, že tam jsou hlavně aby zazněly samy o sobě a do samotného proudu děje byly podivně, epizodicky, naskládány. Zkrátka "šustěly papírem". Henry pro mě v téhle adaptaci ani tak není prudce inteligentní, svobodomyslný svéráz s mocným charismatem, který odmítá frustrovanou a falešnou společnost, jako spíš prostým alkoholikem, který svůj talent propíjí pod mramor. Pro poetiku světa začouzených barů kouknu raději na Můj nejmilejší bar, když bude chuť na svět outsiderů, víc potěší Lebowski. (16.11.2014)

A tak tohle můůůůůžu! Krásně jsem si spravil chuť, po nemastném neslaném Faktótum. Barfly sice taky nenabízí téměř žádný příběh, ale má duši, má jiskru, má silné poselství. Rourke sice podává Henryho o dost jinak (je o dost citlivější, otevřenější a přátelštější), než jsem si ho představoval, ale na druhou stranu mu vdechuje tak nezapomenutelnou podobu, že si v poslední době nevzpomínám na žádnou postavu, která by mě takhle vzala. Fascinující herecký výkon. Vůbec nejsilnějším motivem jsou rvačky mezi Henrym a Eddiem, které jsou nesmyslné jen zdánlivě a které pěkně rámují celého stominutového nakouknutí do Chinaskiho světa. Syrově filozofický, cynický a nepřikrášlený film. Přesto, osobně bych možná prosil ještě trochu přitvrdit a přikořenit. 80% (15.02.2007)

Henry Chinasky jako Mickey Rourke (nebo je to opacne). Neumim si predstavit lepsiho herce pro tuhle roli. Co predchazelo Wrestlerovi od Aronofskyho? Recitovani opileho a zmlaceneho Rourka (Henryho) pred zrcadlem je jednim z vrcholu filmu a libi se mi, jak nenucene na me neco tak nuceho jako je recitace pusobi___Ono se toho v tom filmu moc nestane, film proste nabizi pohled na obycejny den neobycejneho pijaka, ktery si uvedomuje narocnost osudu ochlasty. Zvlastni je, jak opravdicky na me pusobila milenecka linie. Bukowski se mi priblizil hlavne v jednom nazoru, a to v nazoru na lasku. V nejvtipnejsi scene z celeho filmu (jizda kabrilotem) poukazuje na problem nekterych lidi, kteri si exhibici zamenuji za lasku. Exhibicni predvadeni lasky lidem na obdiv je dneska jeste horsi a cetnejsi, nez to bylo za Bukowskeho a to diky facebooku___ Milenecky vztah mezi dvema opilci v tomto filmu JE ALE TAKE EXHIBICI - zivot spisovatele je exbici a latkou pro jeho dilo! A nevim, jestli to Bukowskemu unika nebo ne, ale vzkazal bych mu, ze exhibice neni sama o sobe spatna, ale musi stat na pevnych a skutecnych zakladech. A ne napriklad jen na penezich. Souhlas? (16.06.2014)

"Aké je to na druhej strane?" - "Pokiaľ je čo piť, na strane nezáleží." Rourke predviedol nový stupeň šialenstva (ožralstva) a hraje si svoj koncert. Na počudovanie Chinaski je tu vykreslený skôr ako stratený egocentrický imbecil, než ako charizmatický šovinista nenávidiaci sám seba ešte viac než druhých. Jeho písanie ide úplne stranou a divím sa, že také neskoršie Faktótum bolo omnoho výstižnejšie než tento film, na ktorý dohliadal sám Bukowski. No bez prihliadnutia na túto skutočnosť ide o skvelý náhľad do života alkoholika, ktorý pláve životom a luxus je pre neho klietkou. Čo by to bol za život bez šialenstva. (28.06.2016)