Štamgast
Barfly
Réžia:
Barbet SchroederScenár:
Charles BukowskiKamera:
Robby MüllerHudba:
Jack BaranHrajú:
Mickey Rourke, Faye Dunaway, Alice Krige, Jack Nance, J.C. Quinn, Frank Stallone, Sandy Martin, Roberta Bassin, Pruitt Taylor Vince, Leonard Termo (viac)Obsahy(1)
Henry Chinaski sa nikdy nezaujímal o americký sen a nemal ambíciu dosiahnuť spoločenské postavenie, vďaka ktorému by sa zaradil do systému, ktorým pohŕda. Verí v slobodu a väčšinu voľného času trávi v mieston bare napriek tomu, že barmanom je jeho úhlavný nepriateľ Eddie. Jedného dňa po bitke s Eddiem odchádza do druhého baru, kde sa zoznámi s alkoholičkou Wendy... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (278)
„Nenávisť. To je jediné, čo pretrvá.“ Bukowski vedel dobre písať. To, o čom písal, nebol tak úplne môj štýl, ale veľmi sa mi páčilo, aký dokázal byť stručný, priamy a jasný. Nemám ktovieako v láske spisovateľov, ktorí píšu 300 a viac stranové romány a aj tak to stojí za hovno a nič nepovedia, lebo nemajú čo, alebo to nevedia. Oveľa radšej si prečítam krátku, ale dobrú poviedku. V tomto smere písal Bukowski podobne, ako Hemingway. Žiadne zbytočné slová, ani rušivé vedľajšie dejové línie, ktoré nikam nevedú. To sa mi na ňom páčilo. Bolo to ale nielen to prvé, ale zároveň aj to posledné, čím ma pozitívne zaujal. Inak šlo o strašného, nechutného človeka (viď. hororový dokument Bukowski: Born into This z roku 2003). A taký je aj Štamgast. Je v ňom odporné všetko. Ženy, jedlo, sex, aj alkohol. Je zaujímavé, že Bukowskému (ktorý k filmu napísal nič moc scenár) sa tento film resp. Mickey Rourke nikdy príliš nepáčil. Rourke je pritom podobný stratenec, akým bol Bukowski. Mal ťažké detstvo a to z neho urobilo komplikovaného muža, ktorý zničil život všetkým, ktorí ho milovali, vrátane seba. Rourke nie je síce až taký stratenec, ako Bukowski a ja ho mám rád. Napriek tomu sa Bukowskému nepozdával. Nakoniec je ale Mickey jedným z mála plusov tohto temného, zlého, škaredého filmu. A už ani on nie je žiadny zázrak. Miestami mi bolo až trápne pozerať sa na to, čo stvára ako Bukowského alterego Henry „Hank“ Chinaski. Matt Dillon, stokrát nenápadnejší herec, bol v o 18 rokov mladšom Faktóte oveľa lepší, než Mickey Rourke, ktorý sa síce veľmi snaží, ale podľa mňa je až príliš vidno, že to všetko len “hrá“, predstiera. Potešil ma výber štamgastov, agresívny barman (Frank Stallone!), pár WTF scén a expertka na pošahané úlohy Alice Krige (Sleepwalkers, Star Trek: Prvý kontakt, Solomon Kane, Silent Hill) s Faye Dunaway. Inak ale dosť hrozný film. Nie som si istý, čo tým chcel producent Menahem Golan dosiahnuť; jeho polom pôsobnosti boli skôr snaživé béčka s Van Dammeom, Stalloneom a spol. ()
Bukowski tak trochu inak.. a predsa ten starý dobrý Bukowski. Rourke bol skvelý, Dunaway detto a nezamilovať si ich povalačské životy je hriech prvého kalibru. K dokonalosti ale snímku chýba ešte veľa. Dno mohlo byť hlbšie, pach spodiny intenzívnejší, "spisovateľské (umelecké) aktivity" prepracovanejšie a koniec koncov aj ona filozofia pana Chinaskiho nedosiahla zasluhovaného podania. Ale chuť na jednu cigaretu s whiskey som dostal, to hej. ()
Bukowského poetiku mám rád, povalečský styl života je mi sympatický a tak mám pro Barfly téměř samá slova chvály. Herečtí představitelé společenské spodiny jsou dobře vybráni, a tak podle mého názoru jedinou slabinou je ten, který měl být největším trumfem - nemůžu si pomoct, ale Mickey Rourka dost přehrává. Přesto jeho postavu barového zpiťana, jenž svému povalečství vtiskává až téměř vznešené, aristokratické prvky, musíte mít rádi. Ovšem Faye Dunaway - veliké překvapení, ta nemá prostě chybu. Nejenom že je dobrá herečka, ale bez těch kil make-upu tak nějak prokoukne a člověk vidí, že i přes svůj věk je pořád pěkná ženská. A víte co? Vykašlete se na tyhle bláboly a pojďte radši někam zakalit. ()
Aniž bych o to žádal, nasdílel mi Barfly (nelegálně) jeden milý známý, o němž nepochybuji, že by chtěl být jako hlavní hrdina. (Ostatně on takovým do značné – do jisté - míry je, ale přece jen patří k nám, kteří chceme mít na nájem.) Nedivím se mu. Být takovým musí být velmi krásné a Henry se okamžitě přiřadil k mým vzorovým filmovým hrdinům. Henry je krásný člověk a Barfly je krásný film, navíc s uvěřitelným koloritem, který se mě dotýká i jako v Praze žijícího Evropana (na opačné straně není myslím náhoda, že slečna vydavatelka jezdí v Mercedesu). Problém mám jen s uvěřitelností samotného Henryho. Tedy ne, že bych nevěřil, že by mohl někdo takový existovat. Existují, dají se potkat. Ale nevěřím ho jemu samému. Nevadí. Asi právem si tu někteří stěžují na to, že film Barfly je (parafrázuji) trochu moc jemný, ale tento problém se mě netýká. Netřeba mi „realistického popisu“, ale netřeba mi ani víry v Chinaskiho, jaký je. (Dál trochu spoilery.) Neboť od okamžiku, kdy ve svém špinavém nuzném (z podstaty dočasném) bytě usedá ke stolu, aby napsal jednu větu (o strašných životech lidí, kteří nikdy neblázní), stává se jeho osobnost jen médiem, skrze který mluví film Barfly ke mně, dlícím hluboko pod Henryho úrovní. Ne, toto není film ze dna, toto je film z výšin. Výšin, na nichž se posléze odehrává lítý souboj dvou složek všehomíra, zápasících o básníka (jakkoli probíhá dole, kam jedna z obou musela sestoupit ze své výsosti, což naznačeno i polohou jejího domu), a to v zástupné podobě souboje odmítnuté bohyně vznešenosti s bohyní chlastu. Tully představuje ideál („Proč žiješ jako flákač?“ „Jsem flákač. Co jako chceš, abych dělal?“), Wanda reál („Obstarám chlast.“ „Jak?“ „Seženu si práci.“). Tully není nějaká naivní cukrová panenka, ona excelentně zosobňuje omne optimum: je krásná, inteligentní, bohatá, má vkus, vydává časopis a miluje básníky – jde jí o pravost, jenomže tu nelze nahmatat, vlastnit, preparovat, „vydat“. Má-li Tully představovat povrchnost, pak ve smyslu povrchní složky pravosti. Vždyť pokušení, jímž pro Henryho je, se jmenuje „to lepší“, či „správný život“ – bez ironie. To je ta zlatá klec pro Henryho – nikoli přepych a pohodlí, ale „správný život“, jehož nemožnost je vyjádřena ve výše citovaném dialogu (jenž takto bez dovětku o „utrpení vyšších vrstev“ vystihuje lépe, oč v Barfly jde). Co jako chceš, abych dělal? Vymezit to by bylo Henrymu kamenem úrazu. Naznačené subtilizace jsou dokladem, že nejde o nějakou černobílou volbu mezi životem s Tully a životem s Wandou (ať už bílou přiřadíme té či oné). Základní problém je, že režim "Wanda" a režim "Tully" se při vzájemné vztaženosti zásadně vylučují. Ani Wanda nepředstavuje „pravost života“, Wanda představuje flákání a chlast. Nedívejme se tedy na Henryho jako na hrdinu pravosti (to bych musel hvězdičku ubrat), ale jako na autentického nositele čehosi nerozsouditelného. Předkládá se zde sice cosi velmi podobného volbě Héraklově, ale jako její trochu zvrácená a velmi konfůzní verze. Film končí přesně tam, kde začal, jen mezi tím proběhla jedna theomachie. () (menej) (viac)
Každý, komu učarovali Bukowskeho rabijátske texty, by mal byť spokojný. Zdanlivo bezvýchodiskové plácanie sa hlavných hrdinov má predsa len jasný cieľ: zoťať sa pod obraz. Ruku na srdce: kto z nás, sporiadaných občanov, má takto jasne a neochvejne nalinkované priority? Absenciu deja zachraňujú roztomilé herecké etudy, v ktorých má evidentne navrch Faye Dunaway: prepožičiavajúca svojmu looserstvu aristokracký pôvab ľadovej a predsa roztápajúcej sa sochy. Barfly je pomerne silný lomcovák, lenže ani poflámová opica s vami nevydrží mávať večne. P.S. Ak ste dávali pozor, v bare, v ktorom sa Henry zoznámil s Wendy, sa dvakrát mihne v zábere sám Charles Bukowski. Holt, štamgast! ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (23)
- Název české pop-rockové skupiny Chinaski vznikl na základě jména hlavního hrdiny tohoto filmu - Henry Chinaski. (Freemantle)
- Byt Wandy se nachází ve stejné budově, ve které Charles Bukowski a jeho milenka Jane Baker Cooley (skutečné postavy zobrazené ve filmu jako Wanda a Henry) opravdu žili. Nikdo o tom nevěděl do té doby, než si toho sám Ch. Bukowski všiml. (facojurka)
- Režisér Barbet Schroeder a Charles Bukowski byli blízkými přáteli, Schroeder se snažil o maximální věrohodnost snímku a s Bukowskim vývoj filmu často konzultoval. (SeanBean)
Reklama