Štamgast

Není násoska jako násoska. Chinaski je něco velmi extra a to, jak ho Rourke zahrál taky, protože ožrala je jedna věc a náhodou zrovna střízlivý notorik, je věc druhá. Jeho přístup k životu mě fascinuje: žádné nervy, že není na nájem, že nemá práci ("nedostalas práci? Tak pojď, oslavíme to"), že z něj cáká krev...... nepotřebuje k žítí dům - zlatou klec, hrabat pod sebe, píše si své povídky (".....někteří lidé nikdy nešílí, to musí být strašný život.....") a jediná starost je, aby měl na drink a když je s Wandou, tak ještě na drink pro ni.......má vlastně skvělý život a on to dobře ví........ Tleskám Henrymu, Mickeymu i Faye.......... (14.06.2005)

Bukowského poetiku mám rád, povalečský styl života je mi sympatický a tak mám pro Barfly téměř samá slova chvály. Herečtí představitelé společenské spodiny jsou dobře vybráni, a tak podle mého názoru jedinou slabinou je ten, který měl být největším trumfem - nemůžu si pomoct, ale Mickey Rourka dost přehrává. Přesto jeho postavu barového zpiťana, jenž svému povalečství vtiskává až téměř vznešené, aristokratické prvky, musíte mít rádi. Ovšem Faye Dunaway - veliké překvapení, ta nemá prostě chybu. Nejenom že je dobrá herečka, ale bez těch kil make-upu tak nějak prokoukne a člověk vidí, že i přes svůj věk je pořád pěkná ženská. A víte co? Vykašlete se na tyhle bláboly a pojďte radši někam zakalit. (24.08.2003)

Henry Chinaski byl a bude chodící reklamou na chlast o tom není sporu. Častokrát mi dokázal vykouzlil na tváři takový ten chlípný úšklebek. Už z knih jsem byl zvyklý že se jedná o neskutečného prasáka, ale ve filmu tohle všechno ještě bylo umocněno neskutečným bordelem v bytě, těma rozlívanýma panákama, které bych přísahal že jsem téměř cítil i přes monitor a celou špinavostí Henryho. Skutečného Charlese Bukowskeho vidíme jak si sedí v baru asi po 22 minutách filmu ve scéně kdy se Henry jde seznámit s Wendy. 60% (19.11.2009)

Charles Bukowski alias Henry Chinaski alias Mickey Rourke. Hrdina tohoto filmu je zlepencom týchto troch postáv a je to alkoholik a zatratenec ako sa patrí. Jediný film ku ktorému Bukowski napísal scenár ale bohužiaľ je na tomto filme vidno ako skvostne by sa vynímal na papieri a nie na filmovom plátne. Nie je vyslovene zlý len priveľmi uťahaný a priveľmi hluchý, čo je vec ktorú budete v Bukowského knihách hľadať podľa môjho názoru márne. Celkovo mi prišlo Factotum poetickejšie. Aj čo sa týka postavy Henryho Chinaskiho a aj v základnej myšlienke. V Barfly sa dostaneme do najväčšieho svinstva Los Angeles. Zo všadiaľ cítiť stiesnenosť, beznádej a drsný humor. V pozadí vám znie Mozart a vy sedíte na špinavej pohovke v spodkoch a ponožkách a držíte fľašu whisky. Schroeder sa s látkou vysporiadal tak ako sa patrí a naozaj s filmu cítiť atmosféru ako ju popisoval Bukowski, čo považujem plus. A tak tiež Rourke s ťahavým akcentom a nejakými tými frázami a Dunawayová v úlohe stroskotanca. Celkovo som im ale ten vzťah neveril. Opäť sme ukrátený o u Bukowského tak obľubovanú nahotu ktorá by tomuto filmu dodala reálnosť. Celkovo sú tu ale scény na ktorých som sa nasmial a tiež scény kedy som sa vyslovene nudil. Vzhľadom na to, že Bukowski je môj obľúbený autor a umelec dávam filmu 4* aj keď si objektívne zaslúži 3*. Spracovanie totiž ďaleko zaostáva za obsahom. (02.10.2008)

Pro mě osobně nejlepší zpracování Bukowskiho. Ve srovnání s tímto snímkem působí Hamerovo Faktótum " téměř směšně " . Žádné zbytečné přikrášlování se tentokráte nekoná. Je tu vše tolik typické pro Bukowskiho ( Chinaskiho ) život. Chlast, ženy, vážná hudba, špína a zase ten chast :o) Snad pouze to sázení na dostizích tu chybí...Největší ( jedinou ) starostí Henryho není sehnat práci, ale sehnat pití pro sebe, případně pro svoji přítelkyni v tomto případě Wendy. Ústřední dvojice Rourke - Dunaway podává naprosto věrohodný výkon. V případě Mickeyho to ( vzhledem k jeho způsobu života ) ani moc nepřekvapí :o) , ale výkon Faye jako alkoholičky Wendy byl pro mě hodně příjemným překvapením. Naprosto přirozený nenucený výkon. Jedno velké ALE však zůstává a brání mi dát plné hodnocení. Ten, kdo má Bukowskiho načteného tak jako já, ví o čem mluvím. Převést na plátno Bukowskiho vytříbený a originální styl s tolik pro něj typickým druhem osobitého humoru je velice tvrdý oříšek a to se tvůrcům podařilo tak z poloviny. Při čtení knihy ani náznakem nehrozí nuda, zde jsem měl silný pocit, že trvat snímek o 20 minut déle, neubránil bych se již občasnému zívnutí. Přesto jsem ( jako fanoušek Henryho ) s výslednou podobou spokojen a potěšila i " minirolička " skutečného Charlese Bukowskiho jako jednoho ze štamgastů. To si nemohl Charles nechat ujít :o) (01.12.2009)