Jako v bavlnce

No vida. I v té netflusácké stoce přitroublých povrchních pomejí se sem tam objeví něco komplexního, co má všech deset prstů a je bez rozštěpu, ale hlavně brutálně rozjitřuje emoce. A v tomto případě navíc velmi rozporuplné. Celý film totiž zdravý heteroseksuální divák se zatnutými zuby i pěstmi rozčíleně bojuje s dilematem, jestli chce paní Štikovou, byť zpizděnou odporným mikádem, raději živočišně ošukat, nebo ji pěkně pomalu a dlouze sadisticky mučit. Rozhodně spíše převládalo za b). Tu bezskrupulózní svini si střihla tak dokonale, že místy jeden úplně ignoroval celé to její apelování, přičemž by za bezkonkurenčně nejuspokojivější průběh filmu považoval to, kdyby ji tak v půlce ten, rovněž úžasný, trůnovitý trpajzlík chytil, a až do konce ji trpělivě po kouscích škvařil letlampou. A protože k tomu ne a ne dojít a voda nechtěla vařit, nasraně jsem zuřil až do poslední minuty, plival odpady a chystal se to prohlásit za žluklý poševní šlem nějaké šeredné, přeemancipované velkobritské lesby. Zaplaťsatan se však v úplném závěru alespoň nějaká katarze dostavila, vlepila tomu punc scénáristické dokonalosti, a já, ač s notně pocuchanými nervy a neodolatelnou chutí preventivně přimrdat loktem první štěrbině, na kterou ráno narazím, jsem nakonec usínal klidný a vůbec se mi nezdálo o kníratých misandrických babochlapech s ostnatými dildy v otylých rukách. (21.02.2021)

Velice zábavná, svižná a dobře zahraná jednohubka. Opravdu jsem si to užila celé dvě hodiny. Jo, závěrečná půlhodina už je lehce blbina, ale ten úplný závěr si mě zase získal. Na Rosamund Pike jde vidět, že si to opravdu užívala. Nečekala jsem vůbec nic, o to více jsem byla překvapená, jak moc mě to baví. (19.02.2021)

Začátek super. Nemyslím si sice, že se to dá tak snadno udělat i v Améru, ale pěkně vymyšlený podfuk na babičky a dědečky. To bylo tak perfektně natočené, tak emotivně nastřelené, že jsem vzteky malém rozkousal sedačku. Úplně jsem se těšil, až bábi Zlopočasná vytáhne z rukávu kvér a ustřelí jí tu hnusnou patku... Pak měla přijít ta část, na kterou jsme se ženou tak natěšeně čekali. Pak přišla. No. Jestli je celá ruská mafie takhle trapná, tak se divím, že ji státní orgány nenechají se vymlátit mezi sebou. Opravdu nemají zaplaceného soudce? Opravdu by nepodplatili nějakého údržbáře nebo hlídače, aby jim bábrdli vyvezl na parkoviště? Opravdu by jí nerozmlátili kladivem postupně všechny prsty a pak ji nestáhli z kůže? Scéna, kdy obtloustlý hlídač začne bez rozmyslu střílet v domově důchodců... Kdy nehoda v autě dopadne jinak a to finále, kdy ruský mafián se dá do komplotu s tou čůzou... A finále, kde teda má milostivě být řečeno, že ani ona z toho nevyjde nejlépe... Ten film je ztráta času. Jako velmi často si hraje na realitu, ale ve chvíli, kdy je ta realita potřeba, aby diváka udržela v napětí, tak se objevuje Deus ex a zachrání situaci, aby to mohlo jet ještě o chvíli déle. Za mě ztráta času. Naprosto zpackaná a nevyužitá šance na dobrý thriller. (22.02.2021)

Výborná je predovšetkým úvodná tretina, ukazujúca na prepracovaný systém inštitucionalizovaného cynizmu vo vzťahu k starým ľuďom. Stávajú sa z nich len schránky na ťahanie peňazí a majetku. Schránky slúžiace profesionálnym podnikateľom vo sfére sociálnej pomoci, kde na prvý pohľad niet veľmi na čom zarobiť. Na skutočné sociálne a spoločenské potreby dožívajúcich nehľadí takmer nik. Po sľubnom úvode sa film preklopí do viac-menej štandardného súboja, kde sa dvaja dravci snažia tromfnúť jeden druhého v súťaži, kto má väčšie gule. Záver ukazuje typické riešenie: najväčšie gule má ten, kto pochopí, že podstata úspechu tkvie v integrácii, nie v neustálych, nezmyselných a energiu i životy vyčerpávajúcich šarvátkach. Nuž a úplný záver sa, našťastie vracia späť k začiatku. Dávajte si preto, milí sociálni dravci a úplatní páni doktori, pozor na cynické manipulovanie a vyciciavanie starčekov a stareniek, lebo sa Vám to môže niekedy aj veľmi škaredo vypomstiť. Aspoň teda vo filme - ako správnej rozprávkovej ilúzii, že. (20.02.2021)

Bohužel je to úplně blbě postavený, protože to nechápe, co je na tom příběhu nejatraktivnější - totiž nemožnost se vyvléct z péče, která je "míněna dobře". Mohla by to tak být skvělá satira na současný svět, kde se z "empatie" stalo nový buzzword, tudíž směnitelná virtuální hodnota, což je trochu cítit v úvodních jedovatých dialozích, soudních slyšeních či scéně s právníkem, pak se to ale zvrtne do zcela směšné, trapné gangsterky, která všechno předchozí podryje. Ve druhé polovině to navíc ani neumí být přesvědčivě amorální, když to najednou z podvodnic dělá hrdinky, jimž máme držet palce, a pak to ani neumí skončit ve správnou chvíli, když Pikeová dostává do péče Dinklageho. Pike, Messina i Wiest jsou dobří, J Blakeson ale není. (15.03.2021)