Zelený rytier

Zřejmě pravdou jest, že k vyprávění legend časů pradávných umělecký háv převelice hodí se, leč ono ztvárnění nemělo by předčít nikdy příběh sám, byť mince každá má vždy strany dvě a roucho zvolené obrazy malebnými a hudbou podmanivou umně svět vnější s vnitřním prolíná a pojí, kdy vše pouze hrou současně je i není. 85 % (19.09.2021)

Chcelo to byť temné, ale žiaľ akcie bolo pramálo. Raný stredovek ponúka mnoho možností na legendy a fantáziu, tu mi to však prišlo nevyužité. Mysterióznosť krížená s chabosťou príbehu. Túto povesť nepoznám, ale ak je to to natočené presne podľa predlohy, potom nechápem prečo si ľudia takýto príbeh vôbec ústne odovzdávali, veď je totálne nudný. Namiesto dvoch hodín to mohlo mať kľudne len jednu hodinu a stále by bol priestor na vystrihnutie scén. Je tu mnoho dialógov a kostolných chorálov, ktoré nudia namiesto toho, aby navnadili na to, čo sa bude diať ďalej. Oproti legende o Artušovi je toto tak 15 krát vylúhovaný čaj. (04.08.2021)

Těch 130 minut uteklo dřív než jsem se nadál - audiovizuální pochoutka, která mne do sebe dokázala vtáhnout nejen působivým formálním zpracování, jemuž dominuje vynalézavá kamera a nadmíru zdařilá hudba, ale i osobitým převyprávěním známé pověsti z artušovského cyklu, byť divák této látky neznalý bude nejspíš příběhem a zejména jeho poslední třetinou poněkud zmaten. Zvláštní zmínku si zaslouží solidní herecké výkony, především ten v hlavní roli. Obsazení úlohy sira Gawaina ve mne budilo jisté rozpaky, jakkoliv mám jeho představitele rád, ale jak se ukázalo, veškeré obavy byly zbytečné a Dev Patel se svého úkolu zhostil se ctí, přinejmenším takovou, jaká jeho postavě právem náleží. (26.09.2021)

Byl jsem zvědav. Polo-uhrančivá, autorsky ambiciózní dekonstrukce mýtu hrdiny je za mě spíše prvoplánové art cvičení ve stylu, než nějaký opravdový zásah se substancí. Patel samotný mi vůbec neva, ale zde v roli mi neseděl. A je kladen velký důraz na umělecký obraz jako takový, takže ach jo, proč ho sakra nechat prznit shitovou digi-liškou... Přesto, Lowery má náběh na lepší. (20.08.2021)

Lowery cílí v Middle English na high art. Tak moc se tomu snaží vtisknout charisma a tvář, až selhává v obojím (jedno herecké pojítko s Kurzelovým Macbethem jako by potměšile naznačovalo, že ne všichni takhle dopadnou). A teď k významu, který se v rámci autorské licence a společenské poptávky od básně ze 14. století mírně liší. Je to o cti a lidské dobrotě, které mají stát nad snahou zanechat odkaz? O odpoutání se od matky a postavení se na vlastní nohy v dospělosti? O konfliktu mezi člověkem a přírodou, který má i v rámci symboliky zelené barvy vždy jen jediného vítěze? O síle žen přebírajících vládu nad slabými muži (viz. scéna na konci titulků)? Ale kdepak, nehledejme za tím nic komplikovaného. To jen Zelený rytíř zatoužil po sličném sirovi z Artušova dvora a vlákal jej do sexuální pasti. V téhle trojfázové hře však získal jen polibek (a to ještě vlastní aktivitou), handjob mu byl z neznámých důvodů odepřen a jeho sázka na to, že Gawain podlehne hradní paní a on pak dojde ke slasti mezi mechem a kmeny cesmíny, nevyšla vůbec. Se nedivím, že pak musely padat hlavy. A teď mi to zkuste vyvrátit.. (21.10.2021)