Zelený rytier

Jelikož jsem v kině kvůli nemoci prošvihla, jsem teď šťastná, že mohu dohnat, protože tenhle film za to stojí. Ať už jde o příběh, i o zpracování. Začnu vizuálem, protože ten je snáz k uchopení. Protože natočený to je bravurně, na všechno se dobře kouká. Všechny ty dlouhý tahlý pohledy na krajinu nebo celá ta pasáž v jezírku. Nádherný. V ději jsem se občas ztrácela, takže mi věci docházeli až zpětně, když jsem byla dávno v jiné situaci, ale to zážitek vůbec nezkazil. Právě naopak, hezky mi to šrotovalo, protože tohle není úplně jednoduchý film. Ale tu poslední část v kaply, kdy to hrdinovi všechno dojde, ta byla dokonalá, to jsem si užila. A celá jeho cesta (na začátku Gawain není žádný sympatický hrdina, je to vlastně takovej přizdisráč, kterej moc nepřemýšlí a proto se dostane to své situace, a do konce není úplně jasné, zda mu něco z toho vůbec došlo) za Zeleným rytířem, která se stává cestou za poznáním sebe sama a vlastně i mě jako diváka, protože tam nebylo moc míst, kdy jsem si řekla, že už to jako chápe, mě bavila. Ale už ani slovo. Ať se každý koukne sám  ;) (20.04.2022)

Zlatý Sword of the Valiant: The Legend of Sir Gawain and the Green Knight se Seanem Connerym. To mělo nějaké poselství a myšlenku, ačkoliv natočené to zdařile nebylo. Tohle je dovedně a velmi zručně natočené, ale jediným poselstvím je, že než být špatný král, je lépe v mládí přijít o hlavu. Škoda, že Zeleného rytíře v mládí nepotkal takový třeba Hitler, že? Nejenom, že je to zbytečně dlouhé s mnoha zbytečnými záběry, ale ono to chvílemi připomíná Monty Python a svatý grál, tak parodicky to chvílemi již působí. Když k tomu připočtu nesmysly ve stylu Aladára Mižigára coby středověkého anglického rytíře, jeho matku a sestru krále Artuše, která je nejspíše Maorka, jeho milenku s vlasy nakrátko, jak tehdy mívaly prostitutky a poběhlice, aby šly lépe poznat, neuvěřitelně hnusně animovanou lišku, homosexuální polibek, náznaky transgederu v té podivné bytosti z válečného pole (fakt šel / šla na Zeleného rytíře?), nesmysly typu vracení v čase v tom lese (jež nakonec nehrálo roli), nebo na závěr ta holčička s královskou korunou - ha ha - či zcizovací prvky právě jak z Monty Pythonů v podobě titulků a mezihry, tak se vážně tenhle film nedá hodnotit nijak příliš vysoko. Iniciaci a duchovní přesah v tom fakt nehledejte, leda ve stylu Chatrče nebo jiného libovolného new age filmu. (25.04.2022)

Zelený rytíř aneb Když přes všechen symbolismus nevidět vyprávění. V podstatě mi nevadí artové filmy, ve kterých se vlastně nic neděje. Postavy se bincají od minuty k minutě a všechny události se dějí v příkrovu tušení jakéhosi blíže nedefinovaného "hlubokého významu". Potud ještě dobrý. Jenže když postava dvě hodiny klopýtá přes symbolické nástrahy bez známky posunu nebo vývoje, jeví se film skoro jako divácky neúnosný. Přiznávám, že někde ve třech čtvrtinách stopáže už mi bylo jedno, jestli sir Gawain do té kaple nakonec dojde nebo jestli ho po cestě rozmáčkne lavina gumovejch medvídků. Jinak ovšem klobouk dolů: Řemeslně a herecky na skvělé úrovni. (19.10.2022)

Při sledování Zeleného rytíře mi na mysli nejednou vytanula Eggersova Čarodějnice, která se rovněž snažila ozvláštnit typická žánrová očekávání a měla atmosféricky blízko k Loweryho snímku. Zelený rytíř je artová záležitost se všemi plusy i mínusy - jedná se o audiovizuálně podmanivý snímek, plný metafor a symboliky, který je však divácky velice náročný, ať už jde o vypravěčské postupy či pozvolnou gradaci děje. Kdo už někdy přečetl nějaký hrdinský epos, uzná, že je Loweryho film obdobně vystavěný: Mladý (skoro) rytíř se vydává na hrdinský quest, aby získal čest (a za cenu vlastního života i pomyslnou nesmrtelnost), a přitom potkává různé postavy, které ho na jeho cestě jistým způsobem "formují a zkouší". S hodnocením jsem na vážkách mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Na film se moc hezky dívalo, ale byla to zároveň výzva. Inu - lepší tři hvězdičky! (18.09.2021)

Vizuálně opojná variace na Artušovské legendy...velmi suverénně podaný svět dávných mýtů...originální autorská filmová adaptace známé stejnojmenné básně - rytířského románu... David Lowery ve svých předchozích filmech vytvořil řadu příslibů a velkých očekávání, Zelený rytíř je ovšem jeho vstup do světa velkého filmového umění... PS: Po zhlédnutí Zeleného rytíře mi na mysli vytanul jeden ryze subjektivní sen - osobně bych si velmi přál, aby David Lowery jednou adaptoval i podmanivý román Pohřbený obr nobelisty Kazuo Ishigury zasazený do postartušovské Anglie, knihu těžko uchopitelnou, ale podobně podmanivou a magickou, jako je tato mistrná filmová adaptace jedné z Artušovských legend... (19.11.2021)