Navždy Batman

Pokud bych měl hodnotit jen samostatného Jima Carreyho, tak musím říct, že by dostal po zásluze 5 hvězdiček (aneb jak psal svého času v časopise Ikarie jeden z jejich filmových kritiků "Riddler Forever"). Ovšem zbytek filmu už nebezpečně naznačuje, kterým směrem se bude ubírat úroveň dalšího dílu (jenž to bezezbytku potvrdil). Val Kilmer coby Batman není sice bůhvíjaký, ale oproti Clooneymu je to oscarový výkon. Nicole Kidmanová - no ona nebyla v té době výrazná v žádném filmu, a že by byla nějaká extra-kočka, to taky není (opět citace z Ikarie : "půvabná jako včerejší večeře sousedova psa na vaší rohožce"). Jinak řečeno, Carrey je zachránil před odpadem. (22.07.2002)

Carrey a jeho Hádankář - božsky zahraný padouch, který se směle může rovnat s Nicholsonovým Jokerem a bezesporu největší klad tohoto filmu. Nejhorší je pochopitelně šíleně barevná stylizace, zbytku (ostatní herci, režie atd.) nemám celkem co vytknout, ale na druhé straně taky co vyzdvihnout... 60 - 70 % (30.05.2004)

V době kdy jsem ještě zdaleka nebyl natolik vyzrálý filmový divák se mi tento díl docela dost líbil. V součastnosti shledávám Batmana navždy jako totální průser. Po výborném druhém díle přichází otočka o 180° a začnou se dít věci. Místo temné atmosféry, pochmurného Gothamu, všude blikají neony a celé se to nese v takovém tom bombastickém americkém stylu. Zastavil bych se krátce u herců. Dřeva: Chris O'Donnell, zbytečně otravná postava Nicole Kidman a nesympatický Batman Val Kilmera (jsem rád že již v dalších dílech se o něm neuvažovalo). Two-face taky není kdovíjak zázračný v podání Tommy Lee Jonese a tak jediná postava, která obstojí je skvělý Jim Carrey, který si z filmu udělal komedii sobě šitou na míru. Film mě moc nebavil a ta psychologická rovina, ve které se Batman obviňuje ze smrti svých rodičů nevypadá zrovna věrohodně. 40% (07.08.2011)

Tim Burton stvořil v roce 1989 temně-barevné (zvláštní kombinace) město Gotham, nad kterým drží ochranou ruku okřídlená krysa. V roce 1992 ještě bizardnější dobrodružství s větším nadhledem, kde Batman ustoupil trochu do pozadí, protože se o jeho prostor ucházelo hned několik záporných hrdinů najednou. To vše Burton udělal, aby si v roce 1995 přesedl z režisérské stoličky na tu producentskou a sledoval, jak se jeho vize v rukou Joela Schumachera pomalu rozpadá a to vše vyvrcholilo v roce 1997. Schumacher vyhnal nadsázku až ke střechám gothamských mrakodrapů a celé město včetně Waynova sídla si přetvořil k obrazu svému. Celé město je barevné, plné neonů a vypadá, jako by uvnitř probíhal fetišistický festival. Ono celé to působí trochu fetišisticky přes záběry na Batmanův zadek a zvýrazněné bradavky na kostýmech hrdinů a tohle všechno s veselými barvičkami a častou růžovou působí až trochu přihřátě. Možná nebýt Burtonových filmů, tak by na Batman Forever nebylo pohlíženo tak zle, ale s Timovou verzí to srovnání prostě nesnese. Je to hlavně kvůli absenci jakýkoliv bojových scén. Také je to dáno tím, že Jones a Carrey spolu soutěží o to, kdo bude více přehrávat a chvílemi hrají oba to samé. Carreyho kreace jsou asi nejlepší, když imituje Kilmera, který hraje docela slušně. Také nechápu, proč musí Waynova přítelkyně oscilovat mezi ním a jeho okřídleným alteregem (jinak je tu Kidman uplně zbytečná). Nejvíce filmu ubližuje dementní finále, kdy člověk očekává závěrečný boj a on nepřichází a nepřichází...Tímto filmem Schumacher nabil pistoli, kterou v podobě dalšího dílu netopýřího muže odstřelil a poslal ho tak na několik let do kómatu. Jednu hvězdičku přidávám na skvělou hru na Sega Mega Drive a doktora Burtona ze závěru filmu. (04.07.2007)

Je docela překvapující, že tvůrce strhující Telefonní budky byl kdysi schopen stvořit toto dílo. Film místy až křečovitě bláznivý. Nejspíš se na mém úsudku ve velké míře podílel také dabing Jima Carreyho. Nijak extra povedené pokračování, upadající kvalita je zde již zřejmá, pořád však slušný a hlavně ještě snesitelný díl ságy Netopýřího muže. Zčásti také díky překrásné Nicole Kidman. Ani Val Kilmer nebyl tak děsivý, jak jsem očekávala. Doufala jsem, že bude, po co nejvyšší možnou dobu pod maskou, protože můj vztah k jeho herecké osobnosti, projevu a výrazovým dispozicím je na bodu mrazu. Ale nakonec jsem se na jeho výkon, byť, pravda, trochu prkenný, byla schopna dívat. (02.11.2010)