Navždy Batman

Todle ještě nebylo až tak špatný. S Burtonovými filmy to samozřejmě srovnávat nejde, ale ve prospěch filmu mluví jednoznačně Kvalitní Triky (to, že by to vůbec nemusely bejt, je druhá věc), občasné zbarvení dříve tak šedého Gothamu (tady to ještě bylo v únosném množství) - vypadá to tak nějak víc comicsověji a v každém případě Val Kilmer, kterému poloha Bruce Wayna sedla překvapivě na tělo. Rozhodně srovnatelný s Michaelem Keatonem Také občas potěší příjemně odlehčené dialogy ( "Kde šiješ?" ] Dvojice záporáků však propadla (mizerně napsaní, mizeně udělaní, a v případě Lee Jonese i mizerně zahraní - Jim Carrey dělá co může) Taktéž Nicole Kidman naprosto propadla, a rozhodně hodnocení neprospívají ani dvě scény, kde se Batman dostane do nějaké situacem a pak se z ní dostane a my nevidíme jak (podle mě se z nich totiž dostat nešlo) - především ta první mě vrtá hlavou. Batman vystřelí lano, zahakne se a jede s autem po zdi.... fajn... A jak se dostal z vertikální polohy zase do té horizontální, popř. jak se dostal zase na zem... A pak je tu ještě debiní střih, občas vůbec nevíte, co se na plátně děje...Jinak ale, i přes tydle chybičky musím říct, že první setkání s Batmanem Schumacher ještě ustál - v rámci možností... P.S. Kde se ale vzala v Gothamu Socha Svobody, nepochopím... (01.08.2006)

Úvodní scéna s Two-Facem hezky navnadí (let několikatunového trezoru na tak směšném lance velkoryse promíjím), pak je to však do Edwardovi proměny v Hádankáře trochu slabší. Tommy Lee Jones a Jim Carrey byli dobrá volba. Sedí k sobě skvěle a pěkně Batmanovi zatápí. Robin díky Bohu moc prostoru nemá, proto zůstávám na pěkných 70% (09.11.2011)

Nedělní Studio Kamarád připomínající křiklavé kulisy korespondující s kabaretní atmosférou Gothamu, do toho tradičně se pitvořící exhibicionista Carrey, který jako by jen přešel z placu Masky a Bruce Wayne s charismatem sklenice na zubní protézu rodinného sluhy Alfréda.. Proč po tomto vložili producenti důvěru pro natočení (nakonec ještě horšího) Batmana a Robina opět do rukou Schumachera skýtá tolik otazníků, kolik jich má Hádankář na svém zeleném oblečku. Za tyto dva filmy si Joeli zasloužíš ustřihnout závěsy v ložnici a každou noc až nadosmrti svítit do okna reflektorem s netopýřím motivem.. (02.08.2010)

Daleko vysmívanější Batman a Robin mě paradoxně bavil o dost více - byla to sice ještě větší blbost, ale tak nějak přiznaná a ve své imbecilitě místy hrozně roztomilá. Batman navždy má kvalitnější příběh a jakousi snahu o temnější gothamský rukopis, ale většinou je nesnesitelně nudný a rozplizlý do kostrbatě pospojovaných epizodek. Kilmer je jako Batman v poho a Carrey i Jones jsou samozřejmě skvělí herci, ale jejich nekontrolovatelné kreace jen podtrhují výjimečnost Nicholsona a Heatha Ledgera, kteří své temné klauny vybalancovali o poznání lépe (i když se ocitli v daleko promyšlenějších konceptech a scénářích). Fakt nechápu, jak mohl Schumacher, režisér hned několik obdivuhodných hitů, takhle hluboko klesnout. Ta batmanovská poetika fakt není pro každého. 40% (07.02.2021)

„Filmový labužník zírá, divák jenom vejrá, jak nám zkonil netopejra,“ aneb Joel Schumacher nebyl stvořen pro Batmana tudíž nemohl Batmana stvořit. Po poutavých temných a zvláštně groteskních vyprávěních Tima Burtona přišli (v jeho samotné produkci) s „lacinou“ neonovou fraškou, netopýra udělali víc sexy, mocně vymodelovali latexovou prdelku (já si nemůžu pomoct, mě prostě necharismatický Val Kilmer nesednul), přihodili jeho dávného comicsového parťáka Robina a z padouchů udělali excentrické magory, kdy Jim Carey (nepřehlédnutelná hlavní postava filmu) předkládá svoje gumárenský post-grimasoidní „sežral sem vodpornéj citrón“ a Tommy Lee Jones ala Dvě tváře asi nechtěně parafrázuje Nicholsonova Jokera. Navíc prostor, který odvrácená strana mince dostala, koncentrace hollywoodských stár stejně četná, jako nášlapné miny na předměstí Bagdádu, udělali z hlavní postavy mnohdy pryžového komparsistu. Jeho boj se vzpomínkami tak vyznívá spíše comicsy, teda komicky. Ani pro mě nezajímavý hudební doprovod Elliota Goldenthala, ani slušný český dabing už na mém finálním hodnocení nic nezmění. Batman Forever zůstane v mé paměti jako modernistický paskvil, který ještě sám tvůrce dokázal „vyšperkovat“ v mnohem absurdnější blábol v jeho následném kýčovitém pokračování. Kdysi jsem dával za tři hvězdičky, po dalším shlédnutí ale jdu ještě níž. Sorry for Jim, nesorry for Joel! [4/10] (07.05.2004)