Smích se lepí na paty

Nejbrodštější možný Brodský ve své obvyklé podobě a formě jako svérázný samotář s kupou nápadů, chutí do nových činností, přesvědčením o vlastních schopnostech, ale přesto též s těžko vysvětlitelnou a popsatelnou skepsí z osamělosti a také z nezastavitelného stárnutí. Člověk, který si většinu ze svých trablí zavinil sám, ale nebyl by to on, kdyby jimi netrpěl. Člověk, který se rozešel ze svou rodinou, a zařídil si svoji vlastní z lesních dělníků a hajného. Člověk, který by ještě rád nalezl velkou lásku, ale dobře si uvědomuje, že pravděpodobně je na ní příliš starý. Ale hlavně tato vlastně autobiografická postava pana herce Vlastimila Brodského netrpí žádnými ohavnými rádobysymbolizujícími rysy, které tak často úplně dělají z obyčejných lidí "hrdiny" a "velké lidi". Ani náznak nepřirozeného patetismu, falešné nostalgie a zastírajícího sentimentu! Jednoduchý, a proto tak složitý a pravdivý člověk! (01.01.2005)

Televize mě opět potěšila uvedením této hořké komedie, kterou jsem už několikrát viděla, a ani tentokrát jsem si ji nenechala ujít. Herecké obsazení skvělé, obzvláště duo Brodský – Bohdalová je excelentní. Taky příběh je nápaditý a originální a když přidáme úchvatné záběry zasněžených hor, je to skvělý zážitek. Krásná kamarádská atmosféra plná pohody a lidskosti panující mezi dřevaři kontrastuje s chamtivostí vlastní rodiny důvěřivého poctivce a všeuměla Bródi. Je to velmi lidský film, ráda se na něj ještě někdy podívám. (22.01.2013)

Melancholický smutek, kde skřípe akorát děsuplná osmdesátková syntetizátorová "hudba". Muselo trvat roky zkomponovat jí tak, aby se naprosto nehodila ani k jedné jediné scéně. Jak k tomu přijdou chudáci herci, kteří ze sebe dostávají to nejlepší a jediné co z toho má divák jsou ty pazvuky, které trhají uši. Jinak bez sebemenších výtek. (24.01.2009)

Krásně trpký film, ve kterém mě bavilo všechno, ale nejvíce nefalšované přátelství Vlastimila Brodského, Josefa Kemra a Petra Čepka. Stejně jako výkony Karla Heřmánka a Jiřiny Bohdalové mi ovšem v paměti utkví i parádní výstup Jana Krause. Zkrátka skvěle napsaná, zahraná i zrežírovaná věc, co chtít víc. (17.10.2013)

Smutný snímek o samotě. Takhle také jednou dopadnu. Doufám že budu mít alespoň přátele, klidně v podobě lesních dělníků. Kéž by se povedla i ta chalupa, třeba v nádherné Horní Malé Úpě jako tady, nebo ještě spíš v Orlických horách... Nechám si na zahradě postavit posed, do něj dám houpací židli a budu na něm trávit rána, koukat do luk jak se pasou srnky... ale to už sem nepatří... (13.10.2022)