Smích se lepí na paty

„Kdybys něco potřebovala, tak stačí zaklepat.“ Komedie? Pěkně hořká. Čekal jsem, že se zasměju víc. Ovšem, nakonec mi to vůbec nevadilo, protože i bez toho jde o velmi kvalitní podívanou. To, co předvádí zejména Brodský a Bohdalová (v pro ni velmi zajímavé a padnoucí roli), je herecký koncert (za zmínku stojí i Kemr a Čepek). Ale krom nich je film o atmosféře. Tu veselé, bezstarostné a idylické, pak zase rozjímavé, smutné, se životem a osudem smiřující se. Když vidíte, jak si pánové dávají pstruhy s bramborem, zalévají to vším možným, u toho kouří a hrají karty, říkáte si: sakra, co těm chybí?! Nic! Alespoň chvíli ne. Než dorazí skrývaný smutek ze samoty (dané nejen stářím). A o tomhle film vlastně je. A já osobně Josku v lecčem chápal, tudíž mi i snímek samotný byl něčím blízký. A při odmítnuté „nabídce“ jsem měl na krajíčku. Samotný závěr se mi též líbil, celkově to bude za silné 4*. „Náhodou je to báječná ženská!“ - „Nikdy! Nikdy!“ - „Tak ňákou jinou!“ - „Jinou? Nikdy. Za to pošmistrovou…“ - „No?“ - „Tu taky nikdy.“ (09.03.2017)

Stáří, osamění mezi mnoha kamarády a pár přáteli, jistá špetka naivity a svérázný humor. To vše bylo dáno Joskovi Platejzovi životním osudem ke stáří. Ale Joska se ve světě neztratí. Umí se s krutými ránami osudu poprat a vyrovnat se s nimi. Život jde dál, a každé životní poznání přece musí člověka posílit a dát mu opět chuť žít. Tento citlivý, krásný filmový příběh jednoho stárnoucího člověka v prostředí nádherných hor určitě stojí za zhlédnutí. Už také proto, že je obsazen samými skvělými hereckými hvězdami toho našeho malého českého filmového nebe. Osobně bych zařadil tento film do galerie Zlatého fondu české kinematografie hned vedle Menzelova Rozmarného léta s Rudolfem Hrušínským. A ještě poznámka: Za zmínku stojí, že drobnou roli získala ve filmu i dnes hodně obsazovaná Vilma Cibulková. Jestlipak by jste ji poznali, ... boubelku blonďatou? (08.06.2012)

Smutný snímek o samotě. Takhle také jednou dopadnu. Doufám že budu mít alespoň přátele, klidně v podobě lesních dělníků. Kéž by se povedla i ta chalupa, třeba v nádherné Horní Malé Úpě jako tady, nebo ještě spíš v Orlických horách... Nechám si na zahradě postavit posed, do něj dám houpací židli a budu na něm trávit rána, koukat do luk jak se pasou srnky... ale to už sem nepatří... (13.10.2022)

Televize mě opět potěšila uvedením této hořké komedie, kterou jsem už několikrát viděla, a ani tentokrát jsem si ji nenechala ujít. Herecké obsazení skvělé, obzvláště duo Brodský – Bohdalová je excelentní. Taky příběh je nápaditý a originální a když přidáme úchvatné záběry zasněžených hor, je to skvělý zážitek. Krásná kamarádská atmosféra plná pohody a lidskosti panující mezi dřevaři kontrastuje s chamtivostí vlastní rodiny důvěřivého poctivce a všeuměla Bródi. Je to velmi lidský film, ráda se na něj ještě někdy podívám. (22.01.2013)

"Člověku je prostě hloupý přiznat si, že je sám, sám jako kůl plotě….“ Joska Platejz, vskutku svérázný všeuměl, dělá co může, aby se tomuto přiznání vyhnul. Chová se jako fanfarón, který se před svým zetěm chlubí, jak byl doma ve své rodině vždy pánem situace a před druhými zas dělá ramena, že mu "žádná (ženská) neutekla, všechny jsem je včas vyhnal". A taky se holedbá svým "nosem", který jej údajně (při posuzování druhých lidí) nikdy nezklame. Jak bláhové, jak naivní, jak smutné.... A ve finále děsně cynické (viz hláška Bohdalové: „Až já vylezu, budeš prdět do hlíny….“). Toho smutného bylo na mě ve scénáři asi víc, než jsem dnes dokázal ustát a možná i uvěřit (u Karla Heřmánka především), proto dávám "jen" 4 hvězdičky. I když z vizuální (viz zajímavá kamera Ivana Šlapeteho vytvářející kouzelnou zimní atmosféru) i hudební stránky (pěkný a stylový Petr Skoumal) jsem byl v jistých chvílích přesvědčen, že to bude za pět... (18.02.2019)