Voľný pád

Co se týče Michaela Douglase:ten tu podal svůj rozhodně nejlepší výkon, ale filmu jako takovému bych moc vyšších ambicí nepřisuzoval, čímž samozřejmě nechci říci, že by to, co nám bylo naservírováno, nestačilo. Schumacherovi také prospělo, že se zaměřil spíš na tu pravou filmovou stránku věci, případně na řadu komediálních momentů a nesnažil se vyluzovat falešné tóny v podvědomí diváka. Kdo tady mermomocí hledá vyšší myšlenku, asi najde, ale u tohoto filmu by se měl spíše bavit, a srovnání s Nirovým Taxikářem je dost nesmyslné. (17.03.2005)

V autě bez klimatizace v dusným dni uprostřed nehybný kolony je k nepřežití, tak proč si neudělat procházku skrz město za dcerkou. Jenže se to kvůli různým vyčůránkům a pobudům docela komplikuje. Osmdesátpět centů za colu, sakra, kde to žijeme? A že hamburger má daleko k tomu na obrázku? No to se nedivme, že Billovi ruplo v bedně. Prostě den blbec, který nemůže končit nijak nudně. Obzvlášť když je naším průvodcem Michael Douglas. (18.03.2012)

Tenhle film už asi budu mít jednou provždy spojený s nemocnicí, když jsem ho totiž viděl poprvé, tak jsem zrovna ležel po nehodě v nemocnici na rehabilitačním oddělení. Od té doby však už uplynuly tři roky a já jsem tento film viděl po těch třech letech znovu. Na rovinu musím říci, že už to nebylo takové jako napoprvé, protože už jsem věděl, co přijde, ale to vůbec nic nemění na tom, že jsem si ten film užil a že ho považuji za jeden z nejoriginálněších filmových počinů. Tenhle film se prostě jen snaží odpovědět na otázku, co když nám jednoho dne uletí nervy, zcvokneme se a začneme se chovat jak chceme bez ohledu na zákony či nastavené standardy. Co když vybočíme z průměru a budeme prostě dělat to, co se nám zrovna zachce. A tomuto filmu se na tyhle otázky povedlo velice uspokojivě odpovědět a je zde mnoho scén, které považuji za velmi zajímavé a zapamatováníhodné, dá se říci skoro až kultovní, jako např. dožadování se snídaně v bistru či scéna na golfovém hřišti. Tohle se prostě a jednoduše povedlo a rozhodně souhlasím s tím, že Michael Douglas zde zřejmě ztvárnil svou životní roli a Joel Schumacher natočil jeden ze svých nejlepších filmů, který lze jen těžko překonat. Originalita odsud jen prýští a já jsem ani za ty tři roky, které uběhly od prvního zhlédnutí tohoto filmu nezapomněl, jak kvalitní ten film je, a rád jsem si to včera znovu připomněl. Bez debat je to za pět hvězd. (30.06.2009)

Právě v tomto okamžiku se venku čerti žení - lije, fouká a je tam zima. Sahám na topení a zjišťuji, že hřeje, takže ten silný, mrazivý pocit můžu mít jen z dnešního Volného pádu. Michael Douglas se pro tuhle roli snad narodil, všechno jsem mu věřila. Ta beznaděj, kdy sedíte v nekonečné zácpě, je dusno, vedro zákonitě musela na labilního Fostera zapůsobit, že se jednoduše sbalil a pěšky se vydal městem domů. Měl fakt smolný den ... co se mohlo podělat, se podělalo. Lepila se na něj jedna pochybná existence za druhou a bylo jen otázkou času, kdy se v něm naplno probudí potlačované psychopatické sklony. Bylo uklidňující, že se kontroloval natolik, aby cíleně někomu ublížil. Taky zjišťuji, že si nemůžu vůbec vzpomenout na hudební doprovod, měla jsem pocit, že ve filmu je víc hudebního ticha, což bylo super! Člověk takhle mohl víc vnímat dialogy a různé jiné zvuky městských ulic. (15.05.2014)

Mám tísnivý pocit, že čím bylo pro Williama Fostera horko a dopravní zácpa, bude pro mě co nevidět věta "takový účet žádná banka nenabízí." Ale vážněji řečeno, Joel Schumacher a Michael Douglas nám velmi názorně dokázali, že každý máme svůj hraniční bod, nad kterým z nás spadne to, čemu říkáme civilizovanost, slušnost a ohleduplnost, a kdy do role ventilu nahromaděné frustrace nastupuje bezohledné, běsnící násilí. Volný pád je vražedně věrohodný film navozující jistotu, že i my se nezadržitelně řítíme směrem dolů a že ač je to cesta daleká, tvrdá země je blízko a bude to hodně bolet. (11.12.2007)