Voľný pád

Super film. Každému, kdo někdy zažil stav, kdy má člověk všeho až po krk a velkou chuť někomu pěkně namlátit, se nejspíš bude líbit. Na mne místy (tedy po určitou dobu) působil docela inspirativně :D Až zas někdy budu mít podobnou náladu, určitě si na tenhle film vzpomenu. Každopádně D-Fens to tak trochu přehání a dojde tak daleko, že veškeré chutě jej napodobit člověka rychle přejdou. Přecijenom řešit věci s chladnou hlavou je pořád výhodnější. (31.08.2008)

No, tajně jsem doufal, že to bude něco ve stylu Telefonní budky, bohužel ale moc nebylo. Ne snad, že bych se nudil (tempo bylo vcelku dynamické a podporovala ho ještě suprová hudba), či snad nefandil hlavnímu hrdninovi (ikdyž postupně sledujete, čeho všeho se dopouští, pořád mu tak nějak přejete, aby se dostal "domů"), ale momentu, kdy se něco ve Fosterovi zlomilo, prostě moc nevěřím (každý toho má určitě už někdy plné zuby a vybuchne, ale ikdyž Foster nebyl tak úplně normální, nezačne přece střílet zbraní do vzduchu, když mu chtějí dát oběd místo snídaně, nevystřelí bazukou na silničářský auto, když nemůže projet přes opravovanou silnici). Což je docela škoda, protože kromě toho motivu hrdinova počínání byl Douglas dobrý a tahle role mu fakt sedla. Jinak se mi ale snímek líbil a hodnotím ho 4*. Výstižný komentář: Tosim (05.07.2009)

Co by se stalo, kdyby se v člověku postupně začalo vypínat Superego? Na to odpovídá legendární thriller Joela Schumachera, ve své tenzi předskakující Fincherův Klub rváčů o nějakou tu dekádu. Stres městského života kapku po kapce plnící vrchovatou nádobu lidské trpělivosti. Volný pád má něco z Taxikáře, ale ta frustrace z ,,betonové džungle" má trochu odlišný rozměr...není tu podána na syrovo, ale se zjevnou nadsázkou, satiricky...což je styčná plocha právě s Fincherovým filmem. Hutný černý humor je nosný, ve všech těch scénách reflektujících všednodenní stresující situace, ty malé každodenní buzerace, ústrky, korporátní šikanu řadového zákazníka, úskalí mezilidského styku, lidskou neomalenost a agresivitu...škoda, že jak se příběh chýlí k závěru, tvůrci udělali z hlavního hrdiny vyloženého psychopata, ta dřívější nejednoznačnost, dvojaká interpretace jeho postupných činů byla pro vnímavého diváka mnohem zajímavější... (16.07.2016)

Douglas válí, jeho přerod na skoro úplného šílence jsem mu zcela věřil. A jelikož k tomu ani předtím osudným horkým dnem v zácpě neměl nikdy daleko, bylo to zcela uvěřitelné. Duvall jako končící policajt sice nedostal zrovna nejoriginálnější postavu a má hrozně otravnou ženu, ale zahrál svoji roli dobře. No kdyby většinu scén s ním vynechali a sledovali co nejvíce Douglasova Fostera, a ještě více studovali jeho vnitřní démony a co ho k tomu vedlo, byl bych úplně uspokojený divák. Takto jsem divák před vyvrcholením, který si ale odnáší z filmu dost zajimavý zážitek a pár výborných scén mu bude dělat v hlavě paseku ještě nějakou dobu. Stejně jsem ho ale chápal, v tomto moderním světě člověka mnoho věcí neskutečně cuchá nervy. (20.09.2011)

Volný pád začíná velice, opkauji velice, zajímavě. Jenže jakmile hlavní hrdina D-fens vleze do army-shopu s fašistickým prodavačem, vnitřní kvalia filmu náhle klesne prudce dolů a už se jí nepodaří znovu vyškrábat výš. Mohla to být zajímavá kritika doby, ale nakonec je z toho jen povrchní báchorka o tom, že ve výdejnách fast-foodů jsou hamburgery 4x tenší než na obrázcích a dnešní děti mají zmáknutou střelbu z raketometu lépe, než malou násobilku. (10.11.2007)