Voľný pád

No, tajně jsem doufal, že to bude něco ve stylu Telefonní budky, bohužel ale moc nebylo. Ne snad, že bych se nudil (tempo bylo vcelku dynamické a podporovala ho ještě suprová hudba), či snad nefandil hlavnímu hrdninovi (ikdyž postupně sledujete, čeho všeho se dopouští, pořád mu tak nějak přejete, aby se dostal "domů"), ale momentu, kdy se něco ve Fosterovi zlomilo, prostě moc nevěřím (každý toho má určitě už někdy plné zuby a vybuchne, ale ikdyž Foster nebyl tak úplně normální, nezačne přece střílet zbraní do vzduchu, když mu chtějí dát oběd místo snídaně, nevystřelí bazukou na silničářský auto, když nemůže projet přes opravovanou silnici). Což je docela škoda, protože kromě toho motivu hrdinova počínání byl Douglas dobrý a tahle role mu fakt sedla. Jinak se mi ale snímek líbil a hodnotím ho 4*. Výstižný komentář: Tosim (05.07.2009)

„Bacha. Ja sa nesmejem.“ Strhujúci (akčný?) psycho(?) triler vyniká prepracovaným a originálnym scenárom o priemernom mužovi (výborný Michael Douglas), ktorému v rozhorúčenom aute prasknú nervy a vyberie sa peši (a s raketovkou v kufríku) naprieč dusným veľkomestom za svojou ex. Zanecháva za sebou chaos, bordel, mŕtvoly. Po jeho stopách vyráža starý detektív na odchode (Robert Duvall alias consigliori Tom Hagen z Krstných otcov). Voľný pád nedrhne. Naopak - ukážkovo odsýpa a ak vás aj v jednej chvíli rozosmeje, o dve sekundy neskôr vám úsmev mrzne na tvári a so šokom si prajete, aby ten stupňujúci sa teror už preboha skončil (teritoriálny spor patrí ešte k tým miernejším incidentom). (09.11.2004)

"JDU DOMů! UHNI MI Z CESTY, TY SRÁČI!" Dusná a smradlavá atmosféra do běla rozpálené velkoměstské džungle, kterou prochází Rambo v bílé košili s kravatou a brýlemi ve vynikajícím podání k nepoznání proměněného Michaela Douglase. Jako mladší jsem bral VOLNÝ PÁD jako takovou divnou akční komedii s hořkým jazykem. Bavil jsem se u toho, jak to hrdina nandá každému, kdo se do něj sere, ale neztotožňoval jsem se s ním, jeho problémy mi byly cizí. Dnes už chápu. Denně nás otravují tisíce drobností, proti kterým je slušný člověk často naprosto bezbranný. Nebo není? Jak píše Lima, je škoda, že je hlavní postava psychicky labilní se sklony k násilí (i když je to tak realističtější), protože je tím vlastně zbaběle omlouváno co dělá a tvůrci tím berou divákovi jeho hrdinu. Proč se nemohl nasrat normální obyčejný průměrný slušný člověk? Toho v příběhu zastupuje Prendergast, dobrej chlap i policajt, se kterým se život taky zrovna nemazlil a nemazlí (smrt dcerky, hysterická manželka, despekt kolegů a šéfa v práci) a který se od hrdiny naučí, že člověk si musí umět v životě dupnout, ale nemůže to být dupnutí na něčí krk. (09.12.2007)

Další z variací na téma Nespokojenec, který rozpoznal chybu v systému, ale vzal to vše za špatný/divný konec. Pokud jsme měli možnost ve Scorseseho TAXIKÁŘI (1976) vidět osudy vietnamského veterána Travise Bickleho či ve "fincherovštině" SEDM (1995) prapodivný boj Johna Doea, tak tentokrát jsme seznámeni s nelehkým životem Williama Fostera. Film, u něhož na jedné straně rozumíte pohnutkám hlavního protagonisty, ale zároveň pragmaticky (a imho zcela logicky) docházíte k závěru, že touto cestou to opravdu nejde. Joe Schumacher předkládá výbornou myšlenku k zamyšlení, skvělé herecké výkony a jako třešničku: pořádného brouka do hlavy. Shrnuto a podtrženo: Vynikající film o tom, jak to s námi může dopadnout, až nám jednou rupne v bedně. (08.12.2004)

Jeden den v životě středostavovského "AMERIČANA", který je na konci. Poslední den Billa "D-Fense" na cestě domů džunglí >v(e)lkoměsta< , poslední tragický den na cestě, ze které není návratu... A jeden den v životě policisty, který je poslední den v práci a rád by domů... Ty dva osudově spojí jeden horký den, plný depresivní nervozity a napětí, tam na molu ve Venice, "souboj mezi padouchem a šerifem". Skvělé společensko-kritické drama se satirickým podtextem, skvělý film na téma marnosti, ignorace, netolerance, zloby a násilí v současné (a vlastně nejen) Americe... (24.06.2006)