Réžia:
Vojtěch MašekKamera:
Dušan HusárHrajú:
Michal Kern, Emanuel Fellmer, Saša Rašilov nejml., Vojtěch Vodochodský, Martin Pechlát, Vojtěch Vondráček, Tomáš Kobr, Václav Rašilov, Róbert Jakab (viac)Obsahy(1)
Film Arvéd rozpráva o tom, ako ďaleko sme schopní zájsť, aby sme dosiahli svoje ciele. Jiří Arvéd Smíchovský bol ochotný ísť až na hranice samotného pekla. Život a smrť Jiřího Arvéda Smíchovského sú stále zahalené mnohými tajomstvami. Počas vojny ako nacistický konfident zachránil Štěpána Plačka z koncentračného tábora. Po vojne sa ich úlohy obrátia. Plaček splatí svoj dlh a zariadi, že ho súd za kolaboráciu s nacistami neodsúdi na smrť, ale len na doživotie. Tým sa však ich vzájomná služba nekončí. Plaček ako vyšetrovateľ Štátnej bezpečnosti využíva Arvéda na vlastné účely, aby usvedčil nepohodlné osoby. Za jeho služby sa mu odvďačí výhodami prominentného väzňa a predovšetkým Arvedovou najväčšou drogou – vzácnymi okultnými knihami zo skonfiškovaných knižníc. Arvéd a Placek hrajú šachovú partiu. Hra o dušu vstupuje do finále. (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (204)
Zprvu mě iritoval Kernův teatrální projev, který vybočuje z civilnějších projevů ostatních herců. Ale asi to byl záměr. Vynikající střih, práce se zvukem, kamera. ()
časy se mění. Lidé se mění. Ale zápletka zůstává. Jé třeba ji dohrát. ()
Za několik posledních dekád, vskutku pěkné psychologické drama. ()
Jako životopis naprosto nepoužitelné. Jako mystérium pouhá bublina, co praskne, ani nezasmrdí. Klopotné (totálně přepálená stopáž), plácání pátého přes deváté, aniž by to mělo hlavu či patu či nějaké jiné opodstatnění. Zahleděné až po uši samo do sebe. Hra na Kafku? Na schovávanou? (Málem jsem se už nenašel.) Zmatený jak laň na rozvodně VN doteď nevím, co jsem to vlastně zhlédl... ()
celý film ve tmě, asi umění...nedokoukal jsem, nemám na to sílu ()
mysterióznejšie a strašidelnejšie, než mnohé horory označené ako mysteriózne a strašidelné..ďalšie moje slová sú zbytočné..(ak niečo, tak Matty to popísal vcelku výstižne..) ()
Čekal jsem větší mystiku zla, z tohodle bych Arvéda klasifikoval pouze psychiatricky. Film je vystavěn propleteně a popleteně, že mi řádně zamotal hlavu a o to jistě šlo. Hnus doby je dostatečně čitelný i když mladším ročníkům bych přeci jen pro začátek doporučoval spíše Hřebejka. ()
Michal Kern - perfektní herecký výkon - za to hvězda. Protivný zvukový podkres filmu. Vhodné na divadelní scénu a pro otrlé čumily. Na plátno ani omylem. Takže druhá hvězda jen ze soucitu a za snahu ()
Tohle zpracování lidem, kteří o tom nic nevědí,mnoho nedá. ()
Nepochybně velmi náročný a dobře natočený film. Nepochybně se ale řadě lidí nebude líbit. Artovost, mystika, značná rozvláčnost (to natahování stopáže filmů artovými režiséry je fakt už narcisismus). Na druhé straně možno ocenit neodchylování se od historické skutečnosti, možná kontroverzní, ale kvalitní výkon Kerna v hlavní roli a v neposlední řadě zajímavou kameru. Značná roztříštěnost až rozháranost tajmlajny naopak už spíše škodí. Pro vnímavého diváka se najde i didaktický přesah. Přílišná převzdělanost a přílišné přemýšlení jsou jako všechno, čeho je příliš, zlem. Hlavní protagonista to ostatně říká i sám, když praví: Od určité úrovně vědění se už pohybujeme mimo kategorie dobra a zla. (Volně upraveno.) Nu... Autisti a zvláště pak ti z hypermnézií to nikdy neměli ve společnosti lehký. A tvůrcům se patrně věrně (těžko posoudit plně nepostiženému) podařilo zvizualizovat jejich svět. Jako u většiny podobných filmů je samozřejmě nutná historická znalost věci. I když jen čtyři hvězdy, myslím, že Český lev 2023 měl patřit tomuto snímku, nikoliv nudnému, špatně zahranému filmu Il Boemo, kde navíc až na jednu výjimku hráli samí zahraniční herci. ()
Vlastně jsem s tím filmem celkem dost nespokojený a moc se nelíbil, ale přesto mu dávám třetí nejlepší hodnocení. Proč? Protože se mi líbí ta invence, se kterou byl film natočen a na českou scénu je to dle mě originální (a jen houšť prosím), což rád ocením. Arvéd se jakožto historicky-biografický film nedrží klasických filmových standardů a jde tak trochu vlastní cestou, co se vypravěčsky týče. Je zde tedy příběh, který není zcela lineární a různě skáče v čase, a zároveň je vyprávěn jakousi psychologickou linkou, kde je vypravěčem do jisté míry sám Smíchovský. Bohužel to je i velký kámen úrazu filmu, jelikož dějová linka je pouze velice těžko uchopitelná, často to působí jen jako náhodný shluk událostí ze života protagonisty, aniž by tomu byl dodán nějaký kontext. Časové skoky taky nepomáhají, po chvíli je obtížné se vyznat v tom, jaké vidíme období a zda jde o fikci či realitu. Nicméně herecké výkony jsou na špičkové úrovni, Kern si toho Lva naprosto zasloužil a i třeba Rašilov mi zde přišel výborný. Stejně tak se mi líbila stylizace filmu do temných obrazů a vlastně i celkem minima interiérů a především exteriérů (byl tam nějaký vůbec?). Nicméně to, že film někdy nedává smysl a často v důsledku toho i nudí, je bohužel velká vada na kráse. Normálně bych dal 2*, ale za invenci a odvahu dávám 3* a doufám, že režisér ještě s nějakým filmem přijde. ()
Tohle je film výrazně pro menší okruh diváků. Co je nutné říci, že vynikající výkon Michala Kerner je na českou kotlinu výrazně nadstandardní a naprosto excelentní. Jinak mě film absolutně neoslovil a nesplnil moje očekávání, co se týká postavy Smíchovského, který byl určitě zajímavou osobností...... ()
Ty bído ty bído to byla taková bída. ()
Za mě nudné klišé plné nekonečných dialogů, výkon Michala Kerna na mě působil dojmem ochotnického divadla, z deseti diváků v sále tři spali a dva si mezi sebou hlasitě povídali. Téma zajímavé, ale zpracování hodně pokulhává. ()
Hodnoceno po 69-ti min v kine. Nesedlo mi to… Sice fajn atmosfera, zajimavy pribeh, ale vypraveni zmatecne. ()
Co bylo včera, bude zítra zas. — Arvéd podává život titulní postavy jako sérii opakujících se situací, přičemž rafinovaně pracuje s jejich chronologií. Není přitom úplně jasné, zda jsou některé situace vůbec reálné – ani opakující se scény a dialogy nejsou vždy stoprocentně shodné. Vysvětlení nejednoznačností, místy snových přechodů mezi scénami a roztříštěného narativu, řídícího se spíš asociacemi, zkrátka důvod, proč je struktura právě taková, pak divákovi naznačuje závěr filmu (přesněji řečeno popis závěru Arvédova života). Zároveň je velmi uspokojující sledovat, jak tvůrci nepromarnili skvělou příležitost promítnout charakter příběhu a titulní postavy do stylu vyprávění (neustále se opakující kruh udání a obchodu a samozřejmě i celková rituálně-mystická nálada filmu). I díky tomu se tak jedná o daleko zajímavější film, než jakým byl tematicky vlastně docela podobný Šarlatán. Arvéd se zároveň ptá (mimo jiné pomocí podvratné švejkovské reference), jestli to, že byl Smíchovský ochoten tak snadno udávat a zrazovat, nepatří k české povaze. Co bylo včera, bude zítra zas. Uchopit a pochopit se možná nedá úplně snadno, bezpochyby je to ale jeden z nejpozoruhodnějších a – ano – nejlepších tuzemských filmů poslední doby, se skvělým Kernem v hlavní roli. — Někde na pomezí čtyř a pěti hvězd. Co s tím? Zatím dávám čtyři, ale kdoví, třeba až film uvidím znovu, rozmyslím si to. ()
Tady si za přispění státních pěněz někdo splnil vlhký sen... Kdyby nebyla Wikipedie, tak bych ani nevěděl, co byl Arvéd vlastně zač... Film rozhodně není pro každého, vlastně pro nikoho, až na pár skalních jedinců, pro scénáristu a režiséra. Ani slušné herecké výkony to nezachránili. Doteď nechápu, jak jsem to vydžel až do konce, v hlavě mám totální maglajz, z kterého se budu dlouho vzpamatovávat... ()
Film tre vidiet asi viackrat. Je silne emotivny ale dost zamotany. Vcelku pozitivne hodnotim detail doby. Vykony hercov su asi na maxime. Lepsie by to nenatocil ani holywood. za mna 100% cize 5* ()
Nedokoukal jsem to. ()
Slušná kamera, velice dobré herecké výkony, ale to je pro mě asi tak všechno. Do konce jsem nevydržel... ()
Reklama