Slúžka

Vlhké lesbické sny pí režisérky, odehrávající se na pozadí jakýchsi podružných historických událostí, jakými jsou třeba jakási Světová válka, nebo rozpad jakéhosi Rakousko-Uherska. Všechny mužské postavy ve filmu jsou záporné, chlapi jsou buď násilnická hovada, tupci, pokrytci, nebo magoři. Jsou dobří leda k tomu, aby pomohli zplodit dítě lesbickým milenkám a nejlépe samozřejmě děvče. Tak to jsou asi hlavní vjemy, které jsem si z filmu odnesl. A nemusím snad podotýkat, že kvůli sobě jsem se na něj opravdu nedíval. (26.06.2023)

Prvý film Mariany Čengel Solčanskej, ktorý pôsobí ako kino film, neobsahuje trápne scény a preklenul sa cez priemer. Z hľadiska európskej kinematografie samozrejme nejde o žiaden zázrak, ale v rámci slovenskej o malý zázrak ide. Hlavné ženské postavy hrajú málo opozerané herečky, postavy nie sú rozdelené typologicky na dobré a zlé, ale sú to proste ľudia a Anna vám napríklad vôbec nemusí byť sympatická a napriek tomu sa vám môže Slúžka ako celok páčiť. Je chvályhodné, že Solčanská po toľkých pokusoch dozrela. Lepšie trochu neskôr, než nikdy. (01.01.2024)

Autentické okénko do života panstva a služebnictva za dob císaře pána. Kdyby šlo o němý film, jen o záběry pro zachycení atmosféry jiné doby, byla by to tutovka. I přes to, že se děj odehrává více méně jen v domě a před domem mě vizuál hodně bavil. Krásné zdobené pokoje vs. šedé chodby služebnictva, přepychový jídelní stůl plný mimochodem neuvěřitelně vypadajícího jídla vs. služebnictvo sotva stíhající dát si dvě lžíce bramboračky jen tak za pochodu v temné kuchyni, o které ani paní domu neví, že jí mají, zdobené ložnice pánů vs. temné špeluňky služek, a to vše v jednom pražském domě. Kamera toho ukázala tolik, že mi prostě, jakkoliv divně to zní, stačila k předání celé pointy filmu a dialogy mi nedaly skoro nic navíc. Asi to přisuzuju ne tak zajímavému a předvídatelnému příběhu. Vztah k postavám jsem si během sledování nevytvořila a bylo na nich jen maličko zajímavého. Služky sloužily všem, dcery matkám a matky mužům, hierarchie je jasná... nakonec byli všichni jen loutky hrající podle různých scénářů. Myslím, že bezduchost postav nebyla záměrem, a proto mi to tak nesedlo. Jako sonda historického období se zaměřením na ženy a jejich těžkosti napříč společenským spektrem je to paráda. Jako romantické drama, co ti má pohnout emocema už moc ne. Co musím vypíchnout je Dana Droppová, která se mi na plátně moc líbila. (18.04.2023)

O snímku se mluvilo zejména v souvislosti s jeho LGBT tematikou, vztah dvou žen je zde zobrazen ale velmi cudně, bez explicitních scén. Jedná se o typické melodrama, ve kterém se titulní hrdince nestane prakticky nic hezkého (až na vztah, který logicky nemůže dopadnout dobře), vše je doprovázeno patetickou tklivou hudbou. Výprava a kostýmy jsou hezky autentické, film dokáže navodit atmosféru počátku minulého století. Postavy vám asi příliš sympatické nebudou, tempo je vzhledem k žánru trochu pomalejší, ale vlastně jsem až do konce byla zvědavá, jak všechno dopadne. Na jedno zhlédnutí nicméně stačí. Po několika průměrných pohádkách asi nejlepší film režisérky Solčanské. P. S. Pokud se budete na Služku dívat třeba na Netflixu, vřele doporučuji přidat titulky. Vzhledem ke střídání jazyků (slovenština, čeština, němčina) je někdy dialogům velmi špatně rozumět. (11.02.2024)

Ani herecké duo Dobrých, neudělalo film dobrým. Postavy jednají často přinejmenším podivně a jejich názorový vývoj se pravděpodobně odehrává mimo obrazy. Snaha o vizuální epesnost často překračuje hranici uvěřitelnosti a vytváří dojem oblbující pohádky. Korunu tomu celému dává otravná hudba, snažící se vytvářet emoce, které se v tomto filmu očividně jinak vytvořit neumí. Bohužel, toto se nepovedlo. LFŠ 2023. (29.07.2023)