Bubák Bubby

První půlhodina byla nechutná a ujetá, ale obojí tím správným způsobem. Tím nechci říct, že bych si ujížděl na obstarožních prasnicích s dvěma pneumatikama, nicméně ten záměr plasticky ukázat, z jak šíleného prostředí se Bubba do normálního světa dostal, vyšel na výbornou. A tím to také haslo. Pokud nepočítám výborného Nicholase Hopea, neměl mě film čím jiným oslovit. Na komedii to bylo zoufale nevtipné, na drama zoufale nedramatické a hlavně to byla jedna velká nuda i při použití rychloposuvu. Za úvodních 30 minut 25%. (02.02.2016)

Bubby... to je ksichtem i celkovým vzhledem dokonalej Trevor z pátýho gétéáčka. A z toho jeho chování jsem chvilkama měla skoro chuť brát tenhle film jako Trevorův prequel :) Jináč mi film zrovna komediální nepřišel. První půlhodinku mi bydlení mamánka s šílenou kozaticí přišlo mnohem víc zneklidnující než většina scén ze Stonožek, nebo Srpska, prostě horor. Pak přišla scéna s polišem na křižovatce, jedna z mála zastupitelek zmíněné komedie, fakt jsem se zasmála jak za starejch časů třeba u Nástrah velkoměsta. A zbytek, zbytek je už prostě jenom divný drama o divnym chlapíkovi, kterýmu byste se v reálném světě vyhnuli už od pohledu. Palec nahoru si ale jednoznačně zaslouží za vystupování na jevišti, kde překonal i Franka s obří hlavou. 60% (10.12.2014)

Tenhle film mě dostal. Začátek mocně expresívní, jednotlivé obrazy jsou neskutečně působivé. Čelist mi padala pozoruhodně často, prakticky scénu za scénou. Ani nemůžu říct, která mě rozsekala nejvíc. Hodně po/div/uhod/nej film, z kterýho si asi každej odnese něco jinýho. Já rozhodně úžas nad virtuozním herectvím NH, nad obrazotvorností - některý věci fakt snad ani nejdou vymyslet - a scénu prvního setkání Bubbyho s hudbou a jeho prvního vystoupení s kapelou. Neodbytně se mi vybavily roky šťastně strávené s JM a Doors:)) A čímsi neznámým se mě dotkla scéna Rachel miluje Bubbyho a Bubby miluje Angel. Nehodnotím fakta, protože to nebylo moc reálné - beru to jako podobenství a alegorii, jako formu psychologické a filozofické úvahy a formu vyrovnání se autorů s náboženstvím, které po tisíce let foliuje jiné a samo je foliováno, stejně tak, jako jsou foliováni jednotliví lidé nebo kočky.---Don´t be still, cat. (20.12.2013)

Svět je odporné místo a pokud jste velké, naivní, přitroublé dítě a navíc bez základní společenské zdatnosti dá vám co proto. A zejména vlastní rodina vám dá poznat toho největšího zla. Bubby se narodil psychotické matce, která se rozhodla, že ho bude mít jenom pro sebe, a tak mu namluvila, že nesmí ven, protože je tam plyn, kterým by se otrávil. A tak Bubby vyrostl ve špinavé šedivé díře a zatímco byl nucen k souloži se svou vlastní matkou a různým způsobem týrán, zakrněl na mentální úrovni dítěte. První čtvrtina filmu je směs úchylností a bizarnosti. Naturalismus je zde silným prvkem, který vás místy bude skoro znechucovat. Jakmile se však Bubby dostane mimo své vězení, stává se film spíše komedií míchnutou s dramatem... a velmi dobře se na to kouká. Jednotlivé scény jsou místy nelogické a absurdní (úmyslně), ale přesto děj míří určitým směrem a sice k postupnému Bubbyho začlenění mezi normální lidi. Co nejde nezmínit je neuvěřitelný herecký výkon Nicholase Hopea, který jako by svou roli doslova žil. Je neskutečně přesvědčivý... Dál se mi líbil způsob kritiky katolicismu, který je zde prezentován v různých formách - Bubbyho ujetej fotr, představy Abgeliných rodičů o tom, koho Bůh rád má nebo nemá a to, že lidé, kteří si berou do huby Ježíše ze všech nejvíc, jsou často ten nejhorší póvl. Funguje to snad po všech směrech: kritika, komedie, soft-exploitační úvod i dějové tempo... Jenom možná mohli ubrat pár scén, protože místy to na mě působilo trochu přeplácaně. Jinak ale nemám nic proti... (27.06.2011)

Viděl jsem už celkem dost nekonvenčních až bizarních filmů, ale málokterý se mohl pyšnit současně tak epickým(!) příběhem plným nečekaných překvapení a zvratů v životě hlavní postavy... to přesto, že Bubák Bubby neobsáhne bůhvíjak rozsáhlý časový obluk, jen se toho v Bubbyho životě najednou po dlouhých monotónních 30ti letech semele a uděje tolik, až jsem měl na konci pocit sledování jedné velké životní odysey za štěstím. Nutno dodat, že odysey značně zvrácené. Pokud se cítíte být čistě konzervativními diváky, kteří už nad lecjakou menší bizarností či odchylkou od běžné reality začnou podobný film proklínat, vyhněte se Bubbymu na co nejvíc kilometrů, mohl by na vás od začátku valit jeden těžce nepříjemný šok za druhým. Neříkám, že jsem všechny zvrácené podivnosti kolem Bubbyho hltal zcela suverénně bez nejmenší pachuti, např. některé scény s kočkami byly už na mě trochu moc, ale jako celek má ten film po celou dobu nádech tak silné neobyčejnosti, překvapení i zajímavé atmosféry, že si mě po většinu času získat dokázal... a to přesto, že ho napsal i natočil Rolf de Heer – australský režisér, se kterým jsem se už dvakrát spíše minul a tady mi jeho styl opět ne vždycky plně sedl, než jsem se na něj úspěšně naladil. Propracovaný nekonvenční příběh, ztvárnění nezapomenutelné titulní postavy (Nicholas Hope) i některých vedlejších figurek (táta-Ralph Cotterill) či samostatně zážitkové scény např. nečekaných hudebních vystoupení zvyšují mé hodnocení na 4 hvězdičky, protože BUBBYHO jako film i postavu teď těžko dostanu z hlavy pryč. [80%] (16.09.2023)