Čas zabiť

Tak sice mi to celý připadalo takový moc šablonovitý. Černoši tam jsou všichni takový slušný, pohodový lidi a běloši banda dementních rasistickejch buranů a ten Ku-klux-klan mi připadal jak nějaký bratrstvo kočičí pracky. Závěrečná řeč obhájce, kdy se celá soudní síň rozbrečela, mi přišla spíš k smíchu, ale tak celkově to nebyl špatnej film. (30.11.2008)

Devadesátky byly zlatým věkem kinematografie. Téma rasismu se v amerických filmech objevuje hojně a v té době se mi zdá, že šlo spíše o dozvuky osmdesátých let a Vietnamu.  O tom se říkalo, že do džunglí na druhé straně světa byli odvedeni primárně černí kluci z amerických ulic se kterými si nikdo moc nevěděl rady... V devadesátkách co vím se už říkalo, že v Americe je nejlepší být svobodná matka se třemi dětmi ideálně Afroameričanka nebo Latinoameričanka, protože se sociální podporou pro takovou sestavu okolností se už dá slušně vyjít aniž by člověk musel chodit do práce. V té době začínal rasizmus naruby a i když určitě někde ještě zhusta přetrvával, pořád to bylo o level jinde než v šedesátkách nebo dokonce v třicátých a čtyřicátých letech. To ovšem nikdo netušil jak se to otočí v dnešních časech... Jak se bude v ulicích amerických měst klekat, jak se budou bourat sochy mořeplavců... Pokud mohl být hrdina filmu plně osvobozen, pak americký právní systém nechápu. Samozřejmě jsem mu tu plynovou komoru nepřál, ale že vraždil byl fakt. Samozřejmě člověk chápe jeho pohnutky obzvláště pokud je tátou. Ale jak by svět vypadal kdyby se spravedlnost brala do vlastních rukou? Jeho čin bych chápal třeba po mírném rozsudku těch dvou, ale ne ve chvilce kdy jdou k soudu. Film byl doslova prošpikován hereckými hvězdami, taková koncentrace se tedy hned tak nevidí. Závěr byl samozřejmě protirasistický a svým způsobem si píchnul i do chování Afroameričanů. Na mně to bylo až moc sluníčkové.. Celý soudní proces byl super, všichni hráli skvěle soudce nevyjímaje, ale pak došlo na závěrečnou řeč a bylo vymalováno. Scénka se špatným poldou ta tam snad ani být nemusela... Dávám tedy za 3 krevety a neskrývám zklamání. Mám rád hezké konce, ale nesmí se moc tlačit na pilu... Tady ke konci dost kvílela... * * * (15.07.2021)

Pro tentokráte bude nejlepší začít od konce. Závěrečný rádoby strhující a autentický projev McConaugheyho nechává naprosto chladným. Je brutálně nevěrohodný a jednoduše se do poroty zavárající očka nepřevtělíte, takže pokud to nechcete "zuby nehty" cítit, vězte, že neucítíte. Mezi mladým právníkem a ambiciózní studentkou to skvěle jiskří a vzájemně se doplňují, Kevin Spacey skvěle laškuje/hláškuje a soustavně "v lihu" Donald Sutherland v roli, v jaké nebývá moc často k vidění. A nesmíme zapomenout na hlavního hříšníka, jehož pomsta byla už mnohem uvěřitelnější, než ony právnické oplétačky. Největší tažnou silou však zůstává hned úvodní brutální akt a následné tóčo v baru. (27.10.2007)

Krutá grishamovčina s niekoľkými strhujúcimi pasážami o tom, že niekedy človek dospeje do štádia, kedy mu záleží iba na krvi. Grishamove trilery vtedy frčali ako v knihách, tak vo filmoch, takže nečudo, že tento pri rozpočte 40 miliónov ich na celom svete trhol 151. Ani sa nečudujem, že túto dusnú dialógovo-hereckú komornú drámu s trilerovou príchuťou Schumacher potreboval natočiť po epickom šialenstve Batman navždy... aby hneď nato natočil otrasnosť Batman a Robin. (09.11.2004)

Režisér Joel Schumacher natočil sugestívnu snímku v ktorej zručne evokuje atmosféru súdneho procesu i udalostí, ktoré mu predchádzali. Spolieha sa pritom nielen na silný námet ale aj na hercov na čele s Matthewom McConaughtyom, ktorému účinne vypomáhajú hviezdy ako Samuel L. Jackson, Sandra Bullock či Donald Sutherland. Schumacher natočil skvelú snímku a hoci sa kľúčové scény filmu odohrávajú v súdnej sieni a totožnosť vinníka je od počiatku známa, podarilo sa mu vytvoriť veľmi sugestívne dielo, v ktorom s citom pre atmosféru približuje hustnúce dianie okolo súdneho procesu i udalosti, ktoré mu predchádzali. Vrcholom snímky je emotívna záverečná reč, ktorá dovtedy nerozhodnutých porotcov dokáže presvedčiť. Film je serióznou sondou do stále živej problematiky rasizmu, ktorý nie je obmedzený len na juh Spojených štátov. (04.10.2019)