Vek nevinnosti

Jediným lákadlom bola pre mňa dvojica Scorsese a Day-Lewis a aj tak mi trvalo roky, kým som sa k tomu dostal. Tieto kostýmové filmy plné pozlátka, etiky a noblesy ma nikdy nebavily. Aj z tej doby sa dá napísať dobrý príbeh, ale tu sa toho za dve hodiny naozaj veľa neudeje a nebyť záveru, ktorý to aspoň málinko vylepšil, bol by som kruto sklamaný. Za celé dve hodiny sa medzi Day-Lewisom a M. Pfeiffer nestane nič, pohladí jej ruky a dá bozk!!, čiže vážne nič, čo by diváka vytrhlo z polospánku. Medzi nimi nepreletí žiadna iskra a Day-Lewis neurobí žiadny škandál, pre ktorý by ho spoločnosť odvrhla. Keby ju bol pokefoval, to už by bola iná káva, iný škandál a určite aj záživnejší film...Réžii ani výprave nemožno nič vytknúť, ale ťažko z tohto chabého materiálu urobiť skvelý film. Darmo, kde raz nič nie je tam ani Scorsese s Day -Lewisom nepomôžu. Slabý priemer na jedno pozretie. 50%. (03.01.2016)

Winona Ryder mi dala jasne najavo, nečum toľko na Michelle, lebo aj ja som tu, no a ja som bol rovnako rozpoltený ako Daniel Day-Lewis, korý prežíval ťažký vnútorny boj rozhodovania pre pravú, alebo ľavú lásku, aby to nakoniec zaneho rozhodla jeho žena, ktorá svojou absolútnou nežnosťou, láskou a chytrosťou, bez kriku a emócií vždy vedela povedať to správne slovo, vetu potrebnú pre danú chvíľu, lebo vedela, aký veľký vnútorný boj prežíva jej manžel a aby ho potom obdarovávala po celý život veľkou láskou a oddanosťou šťastná tým, že bol jej manželom a on ohromený tým všetkým jej ostal verný aj po jej smrti. Aj keby ten film trval raz toľko, pozeral by som sa naň so zatajeným dychom zo svojho obláčiku blaženosti a pohľadu na starý New York, krásny vo svojej mladosti a jeho veku nevinnosti (25.07.2014)

Po řemeslné a estetické stránce je film na špičkové úrovni. Skvělá kamera a především interiéry a exteriéry jsou užasné. Ovšem ten příběh je přinejmenším zvláštní. Hlavně první půle je pomalá a neskutečně utahaná. Styl vyprávění se mi moc líbil, ovšem tempo to opravdu chtělo vyšší. Zachycení životního stylu té doby ovšem precizní. (12.03.2004)

Věk nevinnosti je jednak milostným příběhem následujícím tradici tragických lásek nenaplněných kvůli striktním pravidlům soubobé společnosti, překážka ve vztahu dvou lidí už však nemá fyzickou povahu jako majetek nebo ostří meče, ale „pouze“ morální - odsouzení ze strany společnosti, pohledy skrz prsty, šepot probíhající za zády... ukazuje se však, že i tato podpovrchová moc je stejně silná. Především je však portrétem své doby a místa, aristokratické vrstvy Nového světa (který je kopií toho starého, jak sarkasticky praví jedna z postav) druhé poloviny 19. století. Nejde o příliš příběhově orientovaný snímek (i jednotlivé charaktery jsou spíše archetypy, na nichž systém vyjevuje svou povahu), prim hraje onen výsek společnosti se svými pravidly, zvyky, sociálními vazbami, a značnou romantikou - žel asi jen pro určitou cílovou skupinu. A převážně v tom tedy záleží, zda se do něj divák dokáže ponořit a naplno si užít jeho bohatství. Kažopádně jde o film kromobyčejně krásný. Dle Oscara Wildea žijícího v téže době by se měl člověk snažit vytvořit umělecké dílo i ze svého života; hlavní hrdinové jdou sice proti duchu jeho náhledu na svět, z těsných konvencí se vymanit nedokáží, přesto umělecké dílo vytvořili jaksi sekundárně. Krása estetického charakteru přetéká z každého záběru – jednak z objektů v nich obsažených (kostýmy, výzdoba interiérů a obzvlášť přenádherná Winona Ryder), ale i ze způsobu, jakým jsou nasnímány. Zajímavým vypravěčským prvkem je absence vnitřních monologů postav, na jejichž postoje můžeme usuzovat toliko z vnějších projevů. Veškeré dění komentuje vypravěč (malinko ironický hlas doby), ale herci na jevišti zůstávají zticha; své skutečné myšlenky a pocity skrývají před divákem stejně jako před svými bližními. Často si tak nemůžeme být úplně jisti jejich aktuálním postojem (což občas ústí v jistá překvapení), ale indicií je dost na to, abych jejich motivům plně věřil a mohl se psychologické propracovanosti Scorseseho díla obdivovat. Ač – v duchu soudobé etikety – plátno nepřetéká emocemi, právě naopak, na mé straně se je filmu povedlo vyvolat mnohokrát, a potvrzuje tak tezi, že silná odezva se buduje nejlépe nepoužitím explicitně silných výrazových prostředků. Tento Scorseseho výtvor u mne s přehledem překonává jeho výrazně lépe hodnocené portréty moderní smetánky (Mafiáni, Casino) i sociálně ne zcela konformních jedinců (Zuřící býk, Taxikář); jen škoda, že ty dvě a čtvrt hodiny uběhly tak rychle... (07.04.2008)

Pokud máte rádi Scorseseho režii (která umí být i v kostýmním historickém dramatu výrazná) a dokážete ocenit herecké výkony Daniela-Day Lewise a Michelle Pfeiffer, budete určitě spokojeni. Věk nevinnosti totiž není žádnou vrcholnou scorseseovkou, ale spíše pomalu plynoucím příběhem z “lepší společnosti“ o překračování dobových společenských konvencí. Dobová atmosféra New Yorku druhé poloviny 19. století je samozřejmě výborná, ale to už tak nějak od Martina Scorseseho čekáme. I navzdory celkem lineárnímu příběhu se pořád ale jedná o velmi koukatelnou záležitost a to zejména kvůli hereckým výkonům, dobovým kulisám a povedenému soundtracku. (07.01.2019)