Vek nevinnosti

Film, ktorého najväčšou devízou je postupné smerovanie k naozaj perfektnému zakončeniu. Jedná sa o herecký koncert, kde si všetko kradne pre seba výborný Day-Lewis. Ostatní ale vôbec nezaostávajú. Scorsese je všestranný režisér, čo dokazuje aj týmto filmom. Nebojí sa výziev a musím povedať, že jeho prevedenie na poli rôznych žánrov sú vždy plné nápadov a krásnych scén. Len bohužiaľ ( a týka sa to asi len mňa) sú filmy ktorých žánre moc nemusím. Kostýmová dráma je jeden z nich a väčšinou ho dokážem akceptovať len keď tam hrá Keira Knightley. Film má naozaj výborný koniec a jedná sa určite o niečo, čo kebyže vidím v období kedy nasávam informácie z rôznych žánrov a stále sa učím, čo je to film a čo všetko sa dá s ním robiť, tak by som nedokázal zakryť nadšenie. Po tom všetkom čo som ale už videl mi pohľad do smotánky prelomu storočí prišiel pramálo zaujímavý alebo aktuálny. A podobný problém som mal aj s Little Women. Dobré je to, ale nemám potrebu sa k tomu vracať. (21.03.2020)

Dej románovej predlohy musí byť príšerne nudný a rozvláčny, keď podľa nej ani jeden z najlepších režisérov planéty nedokázal natočiť dobrý film. Pretože nech je The Age of Innocence akokoľvek kvalitne zrežírovaný a precízne zahraný, bez pútavého deja a povestnej „iskry“ medzi hlavnými postavami nemôže fungovať žiadna kostýmová romanca o šialene potláčanej láske. Ani v takom zaujímavom prostredí ako je nezmyselnými konvenciami a prísnymi morálnymi zásadami ovládaná Amerika 19. storočia. (6/10) (21.08.2012)

Když člověk nemá tu správnou náladu, může na něj VN působit rozláčným a únavným dojmem, pokud ale trávíte zimní sobotní večer ponoření do ušáku a myšlenek na časy uplynulé, je příběh o starých a nezlatých časech a lásce tak decentní, že ji postřehnete jen z tichého šepotu hedvábí šustícího o korzet, tím pravým pohárem svařeného vína.Jako vždy výborná kreace Day-Lewise coby muže, jehož snaha se bez skandálu vyvléci z navléknutého postroje je předem odsouzena k nezdaru, a Pfeifferové jako subtilní femme fatale. (22.06.2007)

Pokud máte rádi Scorseseho režii (která umí být i v kostýmním historickém dramatu výrazná) a dokážete ocenit herecké výkony Daniela-Day Lewise a Michelle Pfeiffer, budete určitě spokojeni. Věk nevinnosti totiž není žádnou vrcholnou scorseseovkou, ale spíše pomalu plynoucím příběhem z “lepší společnosti“ o překračování dobových společenských konvencí. Dobová atmosféra New Yorku druhé poloviny 19. století je samozřejmě výborná, ale to už tak nějak od Martina Scorseseho čekáme. I navzdory celkem lineárnímu příběhu se pořád ale jedná o velmi koukatelnou záležitost a to zejména kvůli hereckým výkonům, dobovým kulisám a povedenému soundtracku. (07.01.2019)

Příběh jedné platonické lásky. 1) Příběh nenaplněné lásky přechází ve druhém plánu k zobrazení společenských poměrů a ve třetím plánu se mění v příběh o životních hodnotách vůbec. 2) Sledování podobných filmů je nebezpečné. Častější dotyk se zobrazovanou sbírkou duchaplných papoušků by ze mě udělal komunistu. 3) Modus, kdy obraz ilustruje a doprovází částečně vyprávěný a částečně hraný děj, není příliš vynalézavý, ale k věci se velice hodí. Inu, Scorsese umí... Umění náznaku, pohledu, slova, gesta. 4) Přes všechny klady jsem se trochu cítil jako při četbě Vojny a míru. Bylo to zajímavé, ale zdlouhavé, ach, jak zdlouhavé. (25.01.2019)