Alice tu už nebýva

Ocenění: Oscar - hlavní herečka (E. Burstyn); nominace: vedlejší herečka (D. Ladd), původní scénář BAFTA - herečka (E. Burstyn), film, scénář, vedlejší herečka (D. Ladd) MFF Cannes - nominace na Zlatou palmu. .... Scénář : Robert Getchell. Kamera : Kent L. Wakeford. Hudba : Richard LaSalle. Hrají : Ellen Burstyn jako Alice Hyattová. (23.05.2011)

Námětově trochu odlišný, stylisticky ale stále ten "stejný" Scorsese. Již úvodními titulky a první scénou ukazuje svou režijní brilantnost, kdy krátkou zmínkou dětství hlavní hrdinky Alice upomíná na klasická 40. léta a jejich uzavřenou formu (formát 4:3), aby pak skokem do 70. let a kamerovou jízdou na domy v Socorru za zvuku All the Way from Memphis od MOTT THE HOOPLE připomněl totální obrat do formy otevřené. Jako v předešlých Scorseseho filmech i zde hraje dominantní roli právě hudební soundtrack, což je ještě umocněno tím, že pro hlavní hrdinku je muzika téměř jediným možným živobytím. Scorsese využívá hudebního podkladu jako důležitého charakteristického prvku oné doby. A tak můžete po několika letech od zhlédnutí zapomenout na dokonalost jednotlivých technických parametrů, stylistickou opojnost či obsahovou mnohovrstevnatost, v hlavě vám ale budou stále znít songy jako The Plea od CHANTELES (Kdo to klepe na moje dveře), Jumpin' Jack Flash od ROLLING STONES (Špinavé ulice) nebo již zmíněný All the Way from Memphis od MOTT THE HOOPLE. (13.02.2011)

Film nám ukazuje těžký život ženy. Je to určitá obžaloba mužů - manželů. Jsou dominantní, žena je doma a musí poslouchat. Vše je o výchově, pokud v takovém modelu vidíme ideál života. Ale je to výhradně mužský egoistický svět, který nás živí. Krásný příběh, jak se zlomená žena s malým dítětem postaví zpět na nohy a nakonec najde i pravou lásku. Alice (výborná Ellen Burstyn) nikdy neměla štěstí na muže, ale po smrti jejího manžela se musí začít starat sama o sebe a svého malého synka. Cestou naráží na další muže, ale ti ji od mužského pokolení odrazují svou brutalitou a neschopností respektovat ženy jako partnerky více a více. Nádherné drama se zřejmě potřebným happyendem, aby naděje stále zůstávala. (15.06.2009)

U Scorseseho filmů už jsem si zvykl na hudbu u které si věčně podupávám nohama. Jenže u Alice mi lítali nohy v jednom kuse. Zvlášťě ta úvodní, kdy se kamera pomalu dostává do baráčku rodiny Hyattů, ta byla skvostná. A pokud mám mluvit o filmu jako celku, tak nemohu jinak než pochválit zmiňovaného režiséra za obrovsky riskantní plán, který ovšem Martinovi vyšel jak jinak než báječně. Ellen Burstyn už si konečně nebudu pamatovat jen jako nebohou stařenu, která fetišisticky přilnula k reklamám ve filmu Rekviem za sen. Ale od teď bude v mé hlavě zakotvená jako milující, razantní servírka-zpěvačka, která má vyjimečný smysl pro humor. A ten scénář......lahoda! 85% (03.05.2008)

V pořadí 4. Scorsese není nikterak vyjímečný a pan režisér si po Špinavých ulicích dopřál takový menší odpočinek. Hodně mě pobavila rolička Harveyho Keitela, který to dokázal v DeNirovském stylu rozsvítit. Bohužel chvilek ve kterých se něco děje není mnoho. Hodnocení 77% určitě neodpovídá, je způsobeno do značné míry faktem, že film hodně diváků vynechává. Popravdě se jim ani nedivím, romantický Road movie není zrovna můj oblíbený žánr. (28.01.2013)