Alice tu už nebýva

Scorsesse spúšťa film veľmi prudko, po krásnom štylizovanom prológu prichádza v rýchlom slede turbulentné ťažisko filmu, cez ktoré divák prechádza rýchlo a nárazovo. Začína sa cesta po lacných moteloch, baroch a fast foodoch, potácanie sa po najbežnejších miestach medzi najbežnejšími ľuďmi, celou snímkou prestupuje motív rozpadnutej, alebo nefunkčnej rodiny. Alice Doesn't Live Here Anymore je vo všetkom trení hranice biedy osviežený komickými výstupmi postáv, komika ťaží v chaotických vyústení situácii a preexponovaného vysvetľovania vtipov. Cyklickému scenáru cenáru uškodila akurát scéna s verejným odpúšťaním si uprostred fast foodu s potleskom zákazníkov, vyslovený gýč, inak je Alice vyvážený autentický film, so skvelým hereckým obsadením, spontánneho kočovníctva po najobyčajnejších zákutiach Ameriky v ktorých sa postavy snažia všemožne uchytiť a mať pokoj. (19.04.2013)

Ocenění: Oscar - hlavní herečka (E. Burstyn); nominace: vedlejší herečka (D. Ladd), původní scénář BAFTA - herečka (E. Burstyn), film, scénář, vedlejší herečka (D. Ladd) MFF Cannes - nominace na Zlatou palmu. .... Scénář : Robert Getchell. Kamera : Kent L. Wakeford. Hudba : Richard LaSalle. Hrají : Ellen Burstyn jako Alice Hyattová. (23.05.2011)

Film tak dospelý ako len môže byť. Netipoval by som ani náhodou, že toto je jeden z Martyho prvých filmov, čo zároveň hovorí o jeho variabilite, citlivosti a vnímavosti. Príbeh obyčajných ľudí, s obyčajnými problémami, v rámci "bežných" rodinných vzťahov. Film, ktorý má hĺbku, myšlienku...napriek tomu dám radšej prednosť Maestrovmu inému štýlu a filmom. (03.02.2010)

V první řadě si je třeba uvědomit, že tohle je naprosto atypický Scorsese. Svým způsobem natočený na zakázku. Ženské osudy nikdy nebyly tím primárním v Scorseseho hledáčku, ovšem nějakou představu o tom Martin samozřejmě má. Proto se ve snímku vlastně jedná o cestu Ellen Burstyn, která se postupně střetává s několika typickými Scorseseho mužskými charaktery - manželem počínaje, Keitelovým cholerikem pokračuje a kovbojem Krise Kristoffersona konče. Z hudební i režijní stránky tu ovšem většina typických Scorseseho ingrediencí nechybí. (20.06.2006)

Ja fakt nevim, proste jak se mi muze libit film, kde se situace opakujou neustale dokola, neustale se nekdo chova jak kreten a nekdo neustale rve. Jasne, je to Scorsese, takze to je natoceny solidne, i kdyz to misty vypada celkem lacine a hudba je nad ocekavani fajnova, herci jsou taky dobry - mladicka Jodie Foster, u ktery jsem pulku filmu premejslel, jestli ma bejt jeji postava kluk nebo holka, na prvni pohled odlisna role Keitela, kterej se nejdriv chova jak zamilovanej pubertak, ale za chvily uz se zacne projevovat svym obvyklym zpusobem, solidni Kristofferson, kteryho jsem vzdycky povazoval spis za takovyho beckare a tady pritom hraje solidne, no a vsemu vevodi paradni Burstyn, nerek bych vylozene oskarova, ale perfektni. Ale co je to vsechno platny, kdyz je to furt dokola o tom, jak je Alice nestastna, vzdy si najde nejakyho kretena chlapka, neustale pak buli, chova se jak krava, vsichni na sebe rvou a do toho super ultra urvanej a otravnej synacek, kteryho jsem mel chut poradne nakopat. Lepsi 3*. (16.02.2010)