Bertha z dobytčiaku

Druhý celovečerák Scorseseho nabízí zajímavou hereckou sestavu a stejně tak příběh. Neznám dopodrobna americké dějiny, takže jsem si zase tolik nepochutnal. Nicméně závěrečná vendeta Bernie Caseyho stojí za povšimnutí. Bohužel David Carradine dopadl neslavně a to ukřižováním na nákladní vagón. Snímek by se dal označit za takovou gansterku ve westernovém stylu. (13.01.2013)

Koleje, spojnice mezi dvěma městy, ze které se nedá odbočit, tady představují svobodu pro partu odborářů v době ekonomické krize. Určitě se vyplatí do tohoto vlaku naskočit, protože vždy stojí za to vidět, že i tvůrce formátu jako je Scorsese začínal obyčejným béčkem, jež není ničím jiným než variací na Bonnie a Clydea. Bertha z dobytčáku se může pochlubit dobrými herci, hezkou hudbou a rozumnou stopáží, ale veškeré snahy na vyšší hodnocení sráží k zemi opravdu šílený střih. Sice jsem nechtěl vyskočit za jízdy, ale zázrak to také není. Takže na konečné stanici mi z toho vycházejí tři hvězdy. (16.02.2013)

Do nakrútenia ,,Taxikára" Scorseseho raná tvorba priveľmi nenaznačovala, že sa zrodil jeden z najväčších režisérskych pilierov kinematografie. ,,Bertha z dobytčiaku" bola jeho druhým celovečerným filmom rozohrávajúceho známu tému mileneckého páru, ktorý si privyrába lúpežami. Príbeh a la Bonnie a Clyde však nevyšiel nijak úžasne. Hoci film trvá len 90 minút, mal som miestami problém ho dopozerať, za čo sa najviac pričinili nevýrazné herecké výkony a rada nudnejších pasáži, preto možno skonštatovať, že Scorsese nedokázal plne využiť možný potenciál snímky. Najviac ma zaujali občasné akčné a sadistické scény a za pomerne vydarený sa dá považovať koniec filmu s brutálnym naturalistickým ukrižovaním o vagón a následná pomsta. V našich končinách môže byť pre diváka istou devízou filmu jeho slabá distribúcia. (22.02.2008)

„Nice work, but don’t fucking ever do something like this again“, poradil John Cassavetes Scorsesemu po zhlédnutí jeho béčkové odpovědi na Bonnie a Clydea. Motivací k natočení exploatační road movie, absurdně kombinující levicovou ideologii s křesťanskou symbolikou, byla začínajícímu režisérovi kromě peněz údajně možnost zakonzervovat na filmový pás prsa Barbary Hershey, která hraje v zásadě prostitutku (a které se Scorsese za tuto výhradně fyzickou roli „omluvil“ jejím obsazením coby Máři Magdalény v Posledním pokušení Krista podle románu, s nimž ho prvně seznámila právě Hersheyová). Film vybočuje z průměru několika vizuálně nápaditě řešenými scénami a dvojstranným uplatňováním násilí, jež je díky výrazům herců a pozornosti věnované obětem buďto brutální (v podání fašizoidních autorit), nebo spravedlivé (v podání odborářů). Vzhledem k zadání a podmínkám natáčení se vcelku pochopitelně nejedná o žádné veledílo, ale při žádném důkladnějším rozboru motivů ve Scorseseho filmografii by nemělo být opomenuto. 55% (03.12.2011)

50% s odřenýma ušima za finální masakr, jinak Scorsese neScorsese dost nuda a většinou hodně o ničem, navíc občas vážně blbě natočený a s několika do očí bijicíma chybkama. Navíc ta krev je jak v Suspirii a některý scény kolikrát navazujou úplně jinak, než by asi měly (postava se usmívá a kouká doleva, najednou do země a vážně, atd.). (29.05.2007)