Dotyk smrti

Tak takto si predstavujem totálne vyčerpaného a vyhoreného človeka, N. Cage to zahral na jednotku. Jemu takéto výrazné a komplikované postavy balancujúce medzi životom a smrťou idú, to je voda na jeho mlyn. Trúfam si povedať, že bez neho by film nedosiahol možno ani priemerné hodnotenie. Tiež sa dá povedať, že som práve videl jeden z najzvláštnejších filmov od Scorseseho vôbec, akoby to ani netočil on. Na druhú stranu je škoda, že sa film nevyhol stereotypnému opakovaniu jedného obsahového motívu (ožerem sa, nafetím sa, zachraňujem, odovzdám pacienta na záchranke....). Chcelo to ešte niečo, čím by sa dejová konštrukcia oživila, v jednej scéne by tu síce snaha bola (scéna z bytu dílera drog), ale to bolo vzhľadom na dĺžku filmu málo. Našťastie aj napriek tomuto handicapu snímok nenudil, hlavne vďaka výrazne temnej atmosfére a zaujímavým dialógom. 70/100 (08.06.2015)

Výborný Soundtrack a šialená jazda nočným New Yorkom. Scorsese má občas vybočenie zo svojich zaužívaných koľají. Či už sa jedná o jeho filmy s náboženskou tématikou, alebo Vek Nevinnosti. Ukazuje v nich akúsi študentskú túžbu vybočiť. Spraviť niečo mimo populárny smer a využíva pri tom obrovské množstvo významov a symboliky. Bringing out the Dead je film, ktorý oproti takému Casínu už nemusím nikdy vidieť. Ale nezabudnem na neho. Či už sa jedná o vizuál. Solídného Cagea v hlavnej úlohe a určitý magický realizmus, zjavujúci sa na prapodivných a špinavých miestách New Yorku. Mesto úpadku, nihilizmu, existenčných kríz, samovrážd, prostitúcie a šialenstva. A sprievodcami sú tí, čo nás od týchto vecí zachraňujú. Veľmi krásne potvrdenie Nietzscheho pozerania do priepasti, ktorá sa zároveň pozerá na nás. Solídne 4*. (19.10.2020)

Stejně jako Zuřící býk zřejmě málokoho nadchnul pro box a Letec pro aviatiku, ani Počítání mrtvých nerozšíří řady zájemců o medicínu. Zachraňování životů Scorsese ukazuje ve vší špinavosti. Nejspíš si po esteticky vytříbeném, takřka krve prostém Kundunu potřeboval opět trochu zasvinit ruce. Frank nemá mnoho času přemýšlet, proč tenhle nechutný a nevděčný džob dělá, ale cítí, že ničím jiným by svůj život vyplnit nedokázal. Jako žralok, který se nemůže zastavit, jako neléčený závislák potřebující stálý přísun adrenalinu třikrát proplouvá nočním New Yorkem a společnost mu při tom dělají tři různí parťáci, jejichž chování odráží pochody Frankovy zašmodrchané mysli (od smíření k touze některé pacienty zabít). Výrazově poměrně monotónní Cage byl pro roli perfektní volbou, neboť většinu jeho stavů, ať už je nabuzený nebo v totální letargii, vyjadřují ostatní postavy, prudký střih, klouzavé pohyby kamery a oči tahající světla (zásluhou přeexponovaných scén vypadají světle oděné figury ve tmě jako duchové). Jestliže film místy připomíná psychedelický rockový videoklip, nejde (z větší části) o samoúčelné divočení režiséra, střihačky a kameramana, ale o způsob, jak nám bez dlouhých dušezpytných dialogů přiblížit protagonistovo překotné přijímání okolních podnětů (voice over bych za dušezpytný neoznačoval, neboť se vyjadřuje k obecnějším tématům). Návraty do zabordeleného bytu jsou příliš krátké, aby během nich Frank stihnul dobít energii. Jede nonstop. Utíká před pocitem viny, která na sebe vzala podobu osmnáctileté dívky. Utíká před smrtí, jejíž neodvratnost si dennodenně uvědomuje a s níž se přesto odmítá smířit. Rozhřešení a útěchu se snaží najít u Mary (Marie, Madony), ke které nachází cestu až poté, co z pozemského utrpení vykoupí jejího otce, kterého svým činem nahrazuje. V obecnější rovině je Počítání mrtvých variací věčného příběhu o střetu falešný proroků a zvěstovatelů konce světa s hrstkou vytrvalců, kteří se, i za cenu sebedestrukce, stále snaží udržet svět snesitelným. Opojná možnost být na chvíli Bohem je silnější než vědomí neodvratnosti konce a nemožnosti změnit běh věcí (opakující se situace s Noelem nebo panem Oh). Jednou spasitelem, navěky spasitelem. Lepší drogu na ulici neseženete. Jako Frank, jsme i my zahlcováni rychlými slovními výměnami, víceznačnými obrazy, hukotem ulice, hlasitou hudbou (která dotváří tripovou atmosféru a zároveň komentuje dění). Díky neustávajícímu přísunu audiovizuálního materiálu je naše mysl stále zaměstnána a film uteče ďábelsky rychle, zanechávaje nás po dvouhodinové jízdě v údivu, jakouže podivnost jsme to právě viděli (skutečně se v jednom záběru objevil bílý kůň?). Počítání mrtvých sice variuje některé situace z Taxikáře, ale není pouze jeho dodatkem. Hlavní hrdina už nestojí na opačné straně než opovrhované noční bytosti. Nezbývá mu, než žít s nimi. Přestože pochopil, že boj nemá smysl, nepřestává se snažit. Ryzí Scorsese. 80% Zajímavé komentáře: gudaulin, Silas, Vronsky, Arkanoid, ink flo (14.01.2021)

Ani nevim, co k tomuhle napsat, je to takový celý divný, neustále z toho sálá depresivní atmosféra, moc se toho tam neděje, jenže i tak se tomu nedá ubrat, že to je i tak docela zajímavý a stylem natočení určitě hodně originální, nicméně stejně mi to přišlo zbytečně pomalu a nudně odvyprávěný, i když několik scén opravdu stojí za to a Nicholas Cage je tady naprosto vynikající. (05.08.2008)

Cage jsem nikdy moc nežral, ale za výkon v tomhle filmu zaslouží absolutorium. Marná sláva, ale tenhle film už asi ve svojí filmografii nepřekoná. Frozen Ground se přiblížil, ale k dokonalosti tohohle filmu mu něco chybí. Jinak vzkaz pro všechny co tak úplně nepochopili vyznění tohoto filmu a nadávají na žánrovou rozpolcenost. Všechny ty absurdnosti jsou tu cíleně a vyplývají z děje a celkového pojetí filmu. Nic není samoúčelný a jede to v duchu hesla, že nejlepší příběhy píše život sám. Každopádně u mě velká spokojenost.90% (03.05.2014)