Kasíno

Fakt je ten, že Scorsese tak trochu sází na jistotu. Formou i vypravěčským stylem je Casino dost podobné Mafiánům, Špinavým ulicím, ale i Zjizvené tváři, či Kmotrovi. Popisuje vzestup, vrchol a pád člověka a jeho blízkých. Ovšem nutno podotknout, že to opět Scorsese zvládl na jedničku s hvězdičkou. Přesně ten stejný strhující dobový "feeling", který vystřihl v Mafiánech, je totiž i tady. Podobně laděné (a i točené scény), podobná dobová hudba, téměř stejní herci a brutalitou se tu opět také nešetřilo. Možná není příběh tak obsáhlý a rychlý jako u Mafiánů, ale ani mi to nevadí. Scorsese opět famózně vede herecký ansámbl. De Niro, který se tentokrát chopil hlavní role, svojí postavu opět nastudoval a zahrál naprosto precizně a po právu je právě on společně s vynikající Sharon Stone nejsilnější herecký článek filmu. Pesci tak trochu oproti své nezapomenutelné kreaci z Mafiánů "ubral", ale přesto tam několik těch jeho typických výstupů opět bylo a opět bylo na co koukat. Scorsese režíruje špičkově a vyzrálost a doslova životní zkušenost srší z každého záběru kamery. Celkově je tak Casino formálně špičková a obsahově stylově natočená pecka, která neztratila a ani nikdy neztratí svůj lesk, noblesu, šarm, vyzrálost a sílu. (30.03.2004)

Martin Scorsese se s každou scénou neskutečně vymazlil a ono je to pak během sledováni Casina kurevsky znát. Hele to by na mě mohlo pršet, sněžit nebo po mě házet kameny a já bych nedokázal od tohohle filmu odrthnout oči. To je tak úžasně pohlcují příběh, že jsem si po skončení připadal jak kdybych se vrátil z Las Vegas, chodil do casina, kámošil se De Nirem, mafiánoval z Joe Pescim a šoustal se Sharon Stone. Zkrátka jsem si 178 minut připadal jak ten největší mafián na světě. Jenže on to není jen příběh co mě vyždímal. Tam pomalu co scéna, to blaho. Jak De Niro háže tou červenou kostkou nebo ten světle šedivý dým z cigaret na černém pozadí s hlavou Pesciho či náhled na chod Casina, to sou fakt lahůdky a vůbec nemluvím o té brutalitce z bejsbolkou z toho se mě vysloveně sevřela prdel. Taky jsem umíral z těch košil a k ním odstínově laděných kravat co si tam na sebe házel De Niro. Kapitola sama pro sebe jsou herecké výkony. DeNiro, Pesci a Sharonka své na role nalakovali takovým způsobem, že jsem z nich hotovej až do zániku světa. To se zase něco ve filmovém průmyslu hodně, hodně povedlo. (27.11.2007)

Další z dnes již skoro klasických gangsterek Martina Scorseseho. Opět se zde objevují obvyklí "mafiánští" herci Robert De Nito a Joe Pesci a opět předvádějí nadstandartní výkony. Když se k tomu připočte Sharon Stone, která v té době rozhodně měla co ukazovat, tak nezbývá, než vyseknout tvůrcům poklonu, že v tomto žánru dokázali zase něčím překvapit. (24.07.2002)

Ze spolupráce Scorsese - De Niro, asi to nejslabší dílko, ale i tak velmi kvalitní film. Bohužel je CASINO až zbytečně dlouhé a místy poněkud nezáživné, takže mu nemůžu udělit maximální počet hvězd. Po technické či herecké stránce je však naprosto dokonalé. Sharon Stone je tady neuvěřitelně sexy (ostatně jako vždy) a právě ona je pro mě zdejší hlavní hvězdou, na které spočine nejedno chlípné mužské oko (čímž však nijak nesnižuji skvělé výkony slavných herců v drsných mužských rolích). (06.02.2021)

Sharon spouštějící se ve zlatém vědru zaprášeném od koksu do studny plné sraček a u rumpálu židovská továrna na peníze zvaná Sam Rothstein, jakožto hlavní aktér jednoho cílevědomého vzestupu, co skončil pádem do zapomnění. Zapomnění, znamenajícího zůstat naživu.. Pro mě nejlepší Scorseseho film s excelujícím cholerickým skřetem Pescim v roli Nicka Santora, jenž s psacím perem umí opravdu velké věci. Závěrečných pět minut "uklízení stop" při House of the Rising Sun je dech beroucí, stejně tak jako jedna z nejbrutálnějších filmových scén vůbec v podobě slavnostního zahájení baseballové sezóny u jámy v kukuřičném poli. Syrový mafiánský realismus. (29.08.2008)