Kasíno

Zaplatím cokoliv - dokonce více než královské výkupné - sedm třínožek na oheň, deset zlatých prutů, dvacet třpytivých kotlů, tucet hřebců, sedm krásných žen a nevzpomínám si, co ještě - možná vrabce na střeše, ale ať mi nikdo netvrdí, že Casino nejsou doslova zkopírovaní Mafiáni. Se vším všudy. Opět tu máme sociální atributy privilegované společnosti (tzv. vydělení lidské polis na ty, co maj koule, a na ty, co jezděj po ránu metrem do fachby), stejné herce, voice-over, preciznost, zlom uprostřed notoricky plujícího děje a podobně a tak dále. Krom toho se zde spojily dvě nepříjemnosti - neochota Scorseseho střihat (už na projekcích Mafiánů se diváci ošívali, proto bylo třeba editováním děj popohnat) a slabší příběh (chtělo připsat další postavu typu Ray Liotta, nebo předepnout betonářskou výztuží dramatický oblouk). (14.11.2007)

Obr radost!!!! Já prostě věděl, že když si počkám, tak se dočkám. V televizi bohužel běželo Casino s dabingem tak otřesným, až nám praskali doma okenní tabulky, takže nemělo smysl dodívat film až do konce, protože by to akorát ztratilo na působivosti.___ Podle mě je Casino vrcholem tvorby Scorseseho & De Nira, je tu všechno, co dobrý film potřebuje a navíc je okořeněn geniálním prostředím hazardních her. Ve světě, kdy během jediné minutky ztratíte vše co máte nebo naopak přijdete k milionům (i když je to jedna ku miliardě...). A nad tím vším stojí na balkůnku De Niro ve slušivém sáčku s kamenným úsměvem, který napovídá, že ON je tady king a všichni mu můžou akorát **. A je div, že mi ze všech těch barevných cingrlátek, gigantických sfing a nápisů Night Club nebolela hlava a že to vlastně podpořilo všechnu tu atmosféru. Ke konci jsem byl napjatý jak struna a nebudu vám lhát, když napíšu, že jsem měl takovou tu náladu všehoschopnosti. Jako bych najednou mohl udělat roznožku na rozpálené asfaltce :D____ De Niro na Olymp!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! YEAH (07.08.2008)

Působivému retru Martina Scorseseho nemám po formální stránce co vytknout. Atmosféra doby je vystižena přesně a herci v nezvyklých úlohách září. Příběh se ale v druhé půli pozvolna vleče a závěr odhadnete dřív než by si tvůrci přáli. Hysterické Barbie Sharon Stoneové jsem měl po pár minutách plné zuby a Joe Pesci by zasloužil kulku mnohem dřív, což byl ale zřejmě režisérův záměr. Casino je kvalitní krimi drama, jen mi bohužel z hlavy vyprchalo dřív než bych si přál. (22.03.2009)

Film, v němž se spojuje až dokumentární přístup k zmapování chodu tak organické a živé instituce, jakou je obrovské casino v Las Vegas, s bohatě vrstveným a strukturovaným dějem, při čemž musíme zatraceně dobře žhavit mozkové závity, abychom drželi krok a neztratili se v záplavě mafiánských bosů, obyčejných vrahounů a zlodějíčků, falešných hráčů, zkorumpovaných poldů a především moři obyčejných otců rodin, kterých spolyká Las Vegas i okolní, do nekonečna se táhnoucí poušť, každoročně na desetitisíce. Scorsese si vybral opravdu rázovité a přitom charakteristické postavy, které nechal střetávat mezi sebou a uvnitř nich samých. Na scénu uvedl v mafiánských filmech ne tak typickou postavu protřelého, úplně neitalského, spíše zdrženlivého, židovského podvodníka, který dokáže umně proplouvat mořem požadavků, závazků a nebezpečí, dozírat na bezchybný chod casina a spolehlivě tak plnit i vlastní kapsu. Tato postava, jediná kladná - dá-li se to tak říci - byla svěřena Robertu De Nirovi, který se s ní vypořádal dokonale a stal se vlastně celkovým průvodcem filmem a osobou, kolem které se točí úplně všechno. Jeho životní postoj je natolik vychytralý, opatrný, že by takto dokázal fungovat možná až do smrti, ale ani jemu se nepoštěstí, aby ho nepotkala ta nejstrašnější možná katastrofa, a to aby se zamiloval do bezcharakterní, protřelé podvodnice, díky níž se jeho doposud spokojená existence začne stejně jako casino hroutit. Skutečně přesvědčivá mrcha Sharon Stoneové, musí být všem odporná od začátku do konce, nejdřív svou falešností a nakonec pak neuvěřitelnou nepředvídatelností a nespolehlivostí. Postava, která je však čitelná velice dobře,a od které se můžeme nadít akoráť tak nechutné nakládačky, byla po předchozích krvavých zkušenostech z Mafiánů pochopitelně a zcela správně svěřena mistrovi živelné zuřivosti Pescimu, jenž dotvrzuje platnost nemilosrdného pravidla, že kdo mečem zachází, jím i schází. (23.12.2004)

Dlouho jsem film odkládal, nakonec to nebylo vůbec špatný, ale 3 hodiny pro konverzační mafiánský film je zkrátka moc. Prostředí Casína bylo perfektní, ale tam se odehrává pouze první půle filmu v té druhé se řeší spíše vztah De Nira a Sharon Stone a to mi příliš atraktivní už nepřišlo, ale slabší čtverec dám, poněvadž je až s podivem, že jsem se nudou nesvíjel. 70% (17.03.2016)