Gangy New Yorku

Příběh o pomstě málokdy vypadá na plátně tak dobře, jako ten z Nového Jorku. Z pochmurného pološera však k mým očím dotazila dějově poměrně neoriginální předvídatelnost plná vražd, loupeží, korupce a boje o moc mezi jednotlivými tlupami zbojníků. To jsou ingredience, jejichž chuť pro mé vjemové orgány neskýtá příliš lahodnosti a tradiční povinně přepálená stopáž "mafiánských" snímků si ode mne ani násilím nevynutí žádný desátek v podobě další hvězdičky. (15.03.2010)

Je otázka, co od tvůrce Scorseseho formátu očekáváte - jestli produkt na jedno použití, nebo trvalku, která přetrvá věky a ke které se budete rádi vracet. Čekal jsem to druhé, dočkal jsem se toho prvního. Výrobku v atraktivním balení - výprava je precizně detailní, ve většině záběrů se před kamerou pohybuje desítky komparzistů a těch 100 milionů je znát. Scorsese do děje umně vkládá záběry dobových ilustrací, které pozitivně podkreslují atmosféru New Yorku 19.století. Herci - Caprio s Diaz jsou znamenití, ale nad všemi ční démonický Day Lewis s umělým okem, kterého poslat do pr**** byste se rozhodně neodvážili. Děj - a tady padla kosa na kámen. GANGY jsou portrét doby bez hlubšího obsahu. První dvě třetiny šlapou jako hodinky, po dějovém zvratu v poslední třetině se to vyprávění celé zvrtne a vyústí v naprosto chaotický konec. Jestli to má na svědomí časté přestříhávání materiálu, nebo špatný scenář, to je otázka. Ke Scorseseho filmům, jako je POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTA nebo TAXIKÁŘ, se často rád vracím jako ke skutečnému umění s hlubokým obsahem. U Gangů to bohužel nehrozí. Celkově bych to viděl tak na tři a půl*, ale herci hrají jako o život a má úcta k Mistrovi je ještě pořád veliká. (21.04.2003)

Tak trochu nedomrlý pokus o komplexní mix historického dramatu a dobového gangsterského eposu (který ale Scorseseho nijak enormně nepřipomíná), jemuž chybí ten správně "scorseseovský" tah na bránu a punc jedinečnosti a nezapomenutelnosti, neboli hlavní domény mistrových největších klasik. Za zmínku však rozhodně stojí geniálně ztvárněný úvodní masakr (nezvykle zvolená hudba mu dodává nehorázný šmrnc), nedostižný Daniel Day-Lewis, slušná výprava a úžasný závěrečný song od U2. 80 % (09.08.2004)

Že se organizovaný zločin hodně podílel na budování americké společnosti, a to nejen v době prohibice, je obecně známo a o sepětí amerických politických elit na komunální úrovni s podsvětím by se daly natočit sáhodlouhé seriály, které by přitáhly pozornost davů a přitom by se vůbec nemusely odklánět od skutečnosti. Scorsese mohl pochopitelně natočit velkolepý příběh, aniž by musel používat tak nadsazených prvků jako v případě Gangů New Yorku. Už úvodní scéna bitvy mezi dvěma klany vypadá jak z nějaké temné středověké fantasy plné postav, které jakoby před minutou opustily sadomasochistický dýchánek. Je to celé strašně natočené na efekt, s brutálním násilím a nadsázkou, která by se hodila spíš do komiksu. Co funguje dokonale, je scéna, ze které opravdu dýchá sice romantizující, ale přece jen historie nejslavnějšího amerického velkoměsta. Solidní je také herecké obsazení v čele s Leonardem DiCapriem a Danielem Day-Lewisem. Od režiséra formátu Martina Scorseseho bych ale čekal něco víc než kostýmní historku s béčkovým námětem stavícím na v téhle podobě nikdy neexistujících rituálech podsvětí a jejich glorifikaci. Skutečnost byla nepoměrně přízemnější. Celkový dojem: 60 %. (03.01.2011)

Naprosto velkolepá historická podívaná. Ruce, které postavily Ameriku. Přesně tak, ať už pouliční nebo vrcholová politika, každá má svůj způsob. Morální hodnoty, úcta k otcům a dodržování nepsaných pravidel. To je možná to, co odlišuje pouliční politiku od té vrcholové. V tomto je ten nádherný kontrast mezi Tweedem a Řezníkem "Not our future". I pouliční řežba má své zákony, alespoň je měla v 19. století. Naprosto excelentní Daniel Day-Lewis si rozhodně zaslouží samostatnou hvězdičku navíc. Tohle byl nepochybně začátek současné společnosti ve Státech " v kapse pár drobných a s nadějí v očích přijíždějí, aby na obzoru spatřili zemi".. Starousedlost v Americe je, byla a bude jen prázdná fráze. Socha indiánského náčelníka v ústředí, klasického amerického politika, Williama Tweeda, je němým svědectvím událostí minulých. Tak, jako hladovějící Irové, přicházeli stovky let evropané do indiánské země, aby tu mezi sebou vedli války a nazývali se starousedlíky. Ne že by mi Leonardo úplně neseděl, ale asi bych si dokázal představit na jeho místě někoho jiného. Ovšem chvílemi je vynikající. Možná by neškodilo trošku zkrátit dilema mladého Vallona, jestli se má spustit s Jenny, nicméně to, jak to režisér pojal, je potřeba respektovat. Nabízí nám nevídaný snímek, ať už si tady ty tisícibodaři z čsfd píší co chtějí. (05.10.2012)