Mafiáni

Neni to sice tak dobré jako mé nejoblíbenější gangsterky (jako např. Snatch a nebo Gentlemani), ale vzestup a pád hlavní postavy zde byl vykreslen brilantně a to i s celým prostředím okolo mafianské rodiny. Nejprve jsem uvažoval o plném počtu, bohužel však druhá polovina filmu začala pěkně váznout a já už se tak nebavil. Herci však byli famózní a moc se mi líbilo důstojné zakončení tohoto velkofilmu. 72% (17.10.2020)

Scorseseho veledílo o mafiánech z trochu jiného pohledu než jaký známe například z Kmotra. Tady nejde o špičku mafie, ale o prosté nádeníky, pro které je to práce jako každá jiná. Dokonalé herecké výkony či nezapomenutelné dialogy jsou jen špičkou ledovce tohoto do nejmenších detailů vybroušeného diamantu. (24.08.2007)

Filmařsky bezchybná Scorseseho práce, která si spolu s výborným příběhem zadělává na jedno z vrcholných mafiánských děj světové kinematografie. Scorsese je profík ve vykreslování rozličných postav; stejně tak si puntičkářsky pohrává s každým záběrem (vzpomeňme jen najíždění do baru, a to vše v rámci v jednoho záběru). Shrnuto a podtrženo: Povinná kinematografická "četba". (06.06.2005)

Scénář: Nicholas Pileggi, Martin Scorsese .. Vrchol mafiánského žánru a majstrštyk boha Martin Scorsese!! Nadupaný snímek, který se může směle "rovnat" s dalšími žánrovými skvosty jako Tenkrát v Americe či Kmotr I. Jenže, Mafiány psal sám život Henry Hilla a to jim dodává onu reálnou uvěřitelnost příběhu. Když jsem si to kdysi pouštěl poprvé, vůbec jsem nevěděl, co to je a kdo to natočil. Bylo deštivé odpoledne a já si pustil nic neříkající placku Goodfellas... Co následovalo se nedá jen tak popsat!! Jen dodám, že hned první úvodní scéna s autem mě uhranula, uchvátila, přikovala do křesla a všestranné nadšení mě neopustilo do konce filmu. Námět napsal doslova sám život a do kvalitního scénáře jej převedl Nicholas Pileggi a na brilantní podívanou povýšil spoluautor scénáře a famózní režisér Martin Scorsese (nepochopím, že Marty právě zde nedostal Oscar!? Odvádí zde svůj vrcholný výkon). K tomu spousty vizuálních vychytávek a bezchybný střih. Vše dokonale podtrhují výtečné herecké výkony ústředního tria, u kterého je těžké určit, zda je lepší Robert De Niro, Joe Pesci nebo Ray Liotta. Úchvatné lidské drama budiž důkazem dennodenní krutosti, povýšenosti a vychcanosti několika správňáků. Drsné, kruté, nelítostné a krvavé (prostě reálné) ztvárnění jejich na povrch obyčejného ba přímo rodinně spořádaného světa, o kterém si někteří lidé myslí, že tu není. Bohužel je. Svět mafie tu pořád je! .. Z určitého (nejen filmařského) pohledu to nejlepší, co jsem měl tu čest dosud vidět!!! 100% A+ kvalita. "As far back as I can remember, I've always wanted to be a gangster." -- Henry Hill, Brooklyn, N.Y. 1955. (12.04.2005)

Monumentální freska. Mistrovské dílo, které nás přinutí, abychom na mafiánský svět nahlíželi z ptačí perspektivy, abychom se zbavili veškerého morálního zaujetí a přijímali předkládané pouze a jenom tak, jak je nám mistr Scorsese servíruje. Zdánlivé pedantství, puntičkářství a až patologické vyžívání se v detailech nám umožňuje jenom a jenom se kochat v dalších a dalších přívalech řečí, událostí, postav, vztahů, ale v neposlední řadě též zdánlivě podružných předmětů, což je nejlépe vidět na plných stolech a desítkách odrůd všeho možného koření, těstovin, pokrmů i nápojů. Samotný příběh je pojat spíše náčrtově a více než zběžně, že si někdo může stěžovat, že tu o nic nejde (S jedním takovým kacířem jsem film dokonce sledoval). Když si však uvědomíme, že byl film natočen podle skutečné události, musíme pouze složit hold nesmírné autentičnosti, nezaujatosti a dokonce neobvyklému druhu humoru, jež se tu prolínají a spoluutvářejí kompaktní a mistrovské dílo, kterému se všichni herci úplně podřídili, aby jim to však bylo jen ku prospěchu. Co by byl Ray Liotta bez tohoto filmu? Opravdové hvězdy jsou bezeporu Niro s Pescim, který tu vytvořil navýsost přesvědčivého, živelného gangstra, kvůli kterému su musím stále znova ptát: To že je ten trumbera ze Sám doma? Robert De Niro pak jako kdyby ve filmu trochu odpočíval s snad se i schovával, čímž právě dodal své postavě punc naprosté věrohodnosti. Jestli bych měl něco vytknout, tak snad jen, že Scorsese přeci jen poněkud zanedbal starost o Nirovo stárnutí, což je zvlášť markantní ve srovnání s jeho Zuřícím býkem. (20.12.2004)