Mafiáni

V zásadě velmi pohodový film o partě tvrdě pracujících chlapů. Jenom z něj (a z nich) běhá mráz po zádech. Scorsese díky svému citu pro detail a práci s herci dokáže pozornost diváka udržet u nikterak přehnaně dějového filmu po celé dvě a půl hodiny. Je fascinující sledovat, s jakou nenuceností se „přelévá“ jedna scéna do další. Zřejmě to není stav, kterého chtěl režisér primárně docílit, ale mám ohromnou radost. Z ďábelského Pesciho, který se s vámi buď zasměje, nebo vás zastřelí, z dlouhých (a nikoliv manýristických) kamerových jízd, z nečekaného zapojení songů a z vnitřních monologů vícero vypravěčů, z nezbytného morálního poselství v závěru, které nám není předhazováno jako psovi kost a ze spousty dalších věcí. Jasně, mohlo to být kratší, příběhovější a méně brutální (násilí je navíc často zmírňováno nějakým rušivým elementem, ať jde o humor, hudbu nebo voice over), ale při té natěšenosti na každou další finesu, se kterou se Scorsese vytasí, mě ani nenapadlo pohlédnout na hodinky. A nerad, velmi nerad jsem po skončení opouštěl hlavní hrdiny. Ty do morku kostí prohnilé parchanty. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Ajantis, Madison, Killer_The (26.08.2008)

Nejlepší snímek mezi gangsterskými filmy to sice není, ale určitě jde o výrazný nadprůměr. V porovnání např. s nedávno zhlédnutým francouzským Prorokem chybí pocit absolutní autentičnosti a naopak cítím určitou, byť ne velkou, snahu gangsterské prostředí zatraktivnit, což je na druhou stranu pochopitelné z komerčních důvodů. Patrně nejvýraznější role Raye Liotty, který svůj talent později nedokázal zúročit tak, jak by si asi sám představoval. Snímek líčí příchod jednoho ambiciózního kluka mezi místní galerku a jeho postupný vzestup ve zločineckém prostředí, který nakonec vede až k jeho zatčení a spolupráci s policií. Scorsese je zkušený režisér a v těchhle vodách je jako doma, navíc se opřel o řadu špičkových herců typově dokonale odpovídajících představám diváka o mafiánských bossech a jejich kumpánech. Robert De Niro nebo Joe Pesci už na podobné role mají snad patent. Celkový dojem: 90 %. (11.03.2010)

Ježišmarjá, další mafiáni, zločinci, gauneři! Upřímně, už mě některé historky z podsvětí o nich lezou krkem. Pozdější Casino jsem viděl dřív, přemýšlím, jak bych oba filmy hodnotil, kdyby tomu bylo naopak. Casino bylo podle mě víc propracované, ale v mnoha ohledech se Mafiánům podobá - kromě herců v téměř identických rolích (o tvůrcích nemluvě) pracuje s myšlenkou, že pracující lidé, co nezabíjí a nekradou, jsou ubožáci. Stejná věc byla zmíněna i ve Vlkovi z Wall Street. I já jsem v komentu u Casina psal o Vlkovi z Wall Street. Nejdřív se mafiánům vše daří, pak se to začne kurvit. I oni se začnou kurvit, jejich ženám se to nelíbí, nebo se začnou kurvit taky. Ten zabije toho, tamten zase onoho, nejdřív jsou spolu, pak už zase ne. Podle určitých pravidel můžou někteří nic, jiní jen něco a hrstka všechno, ale podle zase jiných pravidel můžou ti, co nemůžou nic, zabít ty, kteří můžou všechno, jenomže musí počítat se vším. Ne, vážně, čeho je moc, toho je příliš. (08.01.2018)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Dobrý, ale pro mne ne tak silný snímek o americké mafii, jako byla Coppolova série Kmotra, nebo Leoneho Tenkrát v Americe. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=ynCjlwFP-vk (18.03.2009)

"Jsem mafián. Žiju si na úrovni, lidi ze mě mají respekt, pokud se chovám k rodině příkladně, jsem oceněn veškerými privilégii. Prachy vládnou světem a já jich mám dost. Poldové jsou také jen lidé a za mírný poplatek mi dají pokoj. Občas nějaký ten mord, vloupačka či krádež, výslech...rodinná oslava. Ne vždy byl a ne vždy bude můj příběh stále takto přímočaře snadný a příjemně stereotypní. Rodiče, zejména otec, nenesli příliš dobře, že se stýkám s bandou taliánů a nechodím do školy. Mě to ale bavilo a navíc jsem si vydělal více, než kdokoli v naší čtvrti. Už jako teenager jsem vzbuzoval v lidech respekt. Vážili si mě jako filmové hvězdy, díky čemuž jsem mohl využívat všemožných neplacených výhod. Měl jsem však jednu smůlu, já s Jimmym jsme byli irové. Nikoho nezajímalo, že jsem z druhé půlky ital, členem rodiny jsem být nemohl. Po letech vraždění a nejrůznějších trestných činech Tommyho konečně vzali do rodiny. Jenže tehdy se to začalo všechno srát. Bylo mi důrazně řečeno, že drogy jsou zlo a nestojí to za to. Já byl však nenasytný a radu nebral vážně. Brzy na to však doplatím." Asi takto by se dal charakterizovat tento skvěle natočený film, omluvte mi ten román. A proč 4*? Fakt nevím, ale něco tomu přecejen chybělo. 25 let!...80% (04.03.2014)