Mafiáni

Mafiáni se stali legendou po právu. Scorsese nám ukazuje tehdejší zločinecké poměry bez zbytečných příkras, věrohodně, za vydatné pomoci typologicky perfektně obsazených herců a rozmanitého soundtracku, buduje dobovou atmosféru a pomáhá nám takřka dokonale porozumět specifické nátuře členů i vnějších stoupenců italské mafie. To vše pochopitelně zabaleno do formálního mistrovství, díky němuž nemá divák sebemenší možnost, aby třeba vinou vlastní chvilkové nepozornosti vypadl z perfektně sladěného rytmu, který dirigent Scorsese zkušeně diktuje prostřednictvím zmíněného soundtracku (kvůli hudbě bych chtěl tu doby tak moc zažít :), famózních herců (ústřední dvojice válí, Pesci nasazuje korunu) a skvělého scénáře, který staví hlavního hrdinu do konfliktu nejprve s morálkou (jeho otec), poté s rodinným životem a nakonec i proti svým, přičemž nepřestává gradovat a uchvacovat svou psychologickou věrohodností.. A zároveň je to soustavně nesmírně vtipné a vynalézavé (stop-motion, kterým se později inspiroval například Steven Soderbergh; chvílemi až groteskní, ale vždy relevantní násilí; cool kamerové jízdy v interiérech, přesouvání pozice vypravěče podporující komplexní vývoj příběhu). Casino mám sice radši, ale už Goodfellas se k dokonalosti drze a suverénně přibližují. 90% (20.06.2015)

Jeden z nejlepších Scorseseho filmů. Propracovaná mafiánská sága ho opět dala dohromady s De Nirem, který těžko zklame. Velice vyčnívá Joe Pesci, který podobnou roli pak ještě zahrál v Casinu. Nejlepším filmem to ovšem je i ve filmografii Raye Liotty a Lorraine Braccové. Nominace na Oscara za film, režii, scénář a střih a pro Braccoovou, Pesci ho za vedlejší roli získal. V Británii byl film oceněn za nejlepší film, režii a scénář a v Benátkách získal Scorsese Stříbrného lva za režii. (29.07.2003)

Mafiáni sa s rodinnou ságou klanu Corleonových porovnávať nedajú, to je holý fakt!!! Scorsesovi sa síce podarilo pár vážnych scén, pri ktorých sa mierne zvýšil srdečný tep, no celkový dojem z filmu je viac menej priemerný. Pre mňa bol prvý part filmu málo dynamický a vlastne absolutne nezáživný, na druhú polovičku sa už ako tak dalo pozerať. Keď už niekto videl Krsného otca, porovnáva, aj keby nechcel a v mojich očiach táto drsná krviprelievačka veľmi zaostáva, hlavne kvôli prvej časti filmu. (25.08.2006)

Monumentální freska. Mistrovské dílo, které nás přinutí, abychom na mafiánský svět nahlíželi z ptačí perspektivy, abychom se zbavili veškerého morálního zaujetí a přijímali předkládané pouze a jenom tak, jak je nám mistr Scorsese servíruje. Zdánlivé pedantství, puntičkářství a až patologické vyžívání se v detailech nám umožňuje jenom a jenom se kochat v dalších a dalších přívalech řečí, událostí, postav, vztahů, ale v neposlední řadě též zdánlivě podružných předmětů, což je nejlépe vidět na plných stolech a desítkách odrůd všeho možného koření, těstovin, pokrmů i nápojů. Samotný příběh je pojat spíše náčrtově a více než zběžně, že si někdo může stěžovat, že tu o nic nejde (S jedním takovým kacířem jsem film dokonce sledoval). Když si však uvědomíme, že byl film natočen podle skutečné události, musíme pouze složit hold nesmírné autentičnosti, nezaujatosti a dokonce neobvyklému druhu humoru, jež se tu prolínají a spoluutvářejí kompaktní a mistrovské dílo, kterému se všichni herci úplně podřídili, aby jim to však bylo jen ku prospěchu. Co by byl Ray Liotta bez tohoto filmu? Opravdové hvězdy jsou bezeporu Niro s Pescim, který tu vytvořil navýsost přesvědčivého, živelného gangstra, kvůli kterému su musím stále znova ptát: To že je ten trumbera ze Sám doma? Robert De Niro pak jako kdyby ve filmu trochu odpočíval s snad se i schovával, čímž právě dodal své postavě punc naprosté věrohodnosti. Jestli bych měl něco vytknout, tak snad jen, že Scorsese přeci jen poněkud zanedbal starost o Nirovo stárnutí, což je zvlášť markantní ve srovnání s jeho Zuřícím býkem. (19.12.2004)

Jestliže je „Kmotr“ obrazem určité gangsterské aristokracie, tak „Mafiáni“ jsou obrazem toho, když se o stejné pozice hlásí gangsterské plebs. Bez zásad, cti a charakteru a se slovníkem, kterým byste si nevytřeli ani podlahu. Do své třídy se dostává pomocí baseballek, nožů a prostřelených hlav a stejně tak z ní většinou odchází. Tohle přirovnání však samozřejmě neplatí na filmovou kvalitu a Scorsese vás za přispění skvělých hereckých výkonů tímhle světem provede bez jediného zaváhání. Jen kdyby se mu u mě podařilo docílit alespoň trochu větší angažovanosti a zaujatosti, protože bez ní si jeho pojetí prostě plně vychutnat nedokážu. (20.04.2006)