Mafiáni

Pokud si pamatuji, tak jsem nikdy (na rozdíl od Henryho Hilla) nechtěl být gangsterem s možností beztrestně parkovat u hydrantu. Henryho však (na rozdíl ode mne) bavil život plný krádeži, rozhazování uloupených peněz a příležitostných vražd, který v tomto snímku Scorsese svým typickým způsobem převyprávěl. Někdo tím může být unešen, ale já to nejsem. (11.10.2009)

V zásadě velmi pohodový film o partě tvrdě pracujících chlapů. Jenom z něj (a z nich) běhá mráz po zádech. Scorsese díky svému citu pro detail a práci s herci dokáže pozornost diváka udržet u nikterak přehnaně dějového filmu po celé dvě a půl hodiny. Je fascinující sledovat, s jakou nenuceností se „přelévá“ jedna scéna do další. Zřejmě to není stav, kterého chtěl režisér primárně docílit, ale mám ohromnou radost. Z ďábelského Pesciho, který se s vámi buď zasměje, nebo vás zastřelí, z dlouhých (a nikoliv manýristických) kamerových jízd, z nečekaného zapojení songů a z vnitřních monologů vícero vypravěčů, z nezbytného morálního poselství v závěru, které nám není předhazováno jako psovi kost a ze spousty dalších věcí. Jasně, mohlo to být kratší, příběhovější a méně brutální (násilí je navíc často zmírňováno nějakým rušivým elementem, ať jde o humor, hudbu nebo voice over), ale při té natěšenosti na každou další finesu, se kterou se Scorsese vytasí, mě ani nenapadlo pohlédnout na hodinky. A nerad, velmi nerad jsem po skončení opouštěl hlavní hrdiny. Ty do morku kostí prohnilé parchanty. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Ajantis, Madison, Killer_The (26.08.2008)

Krásná záležitost, kterou natočil "Bůh" Martin Scorsese. Perfektní herecké obsazení, kterému vládnou Robert De Niro , Joe Pesci a v životní roli Ray Liotta. Scéna vstupu do Copacabany je opravdu dokonalost sama o sobě. Scorsese ve své nejlepší formě, ale stále před vrcholem mafiánských filmů, kterým pro mě prostě je více Casino než Mafiáni. Možná je to pro mě lepším obsazením, kterému kraluje De Niro a malé nesympatie k Rayu Liottovi, možná to je prostě jen těmi kostkami, které v casinu látají po stolech... (06.08.2005)

Mafiáni se stali legendou po právu. Scorsese nám ukazuje tehdejší zločinecké poměry bez zbytečných příkras, věrohodně, za vydatné pomoci typologicky perfektně obsazených herců a rozmanitého soundtracku, buduje dobovou atmosféru a pomáhá nám takřka dokonale porozumět specifické nátuře členů i vnějších stoupenců italské mafie. To vše pochopitelně zabaleno do formálního mistrovství, díky němuž nemá divák sebemenší možnost, aby třeba vinou vlastní chvilkové nepozornosti vypadl z perfektně sladěného rytmu, který dirigent Scorsese zkušeně diktuje prostřednictvím zmíněného soundtracku (kvůli hudbě bych chtěl tu doby tak moc zažít :), famózních herců (ústřední dvojice válí, Pesci nasazuje korunu) a skvělého scénáře, který staví hlavního hrdinu do konfliktu nejprve s morálkou (jeho otec), poté s rodinným životem a nakonec i proti svým, přičemž nepřestává gradovat a uchvacovat svou psychologickou věrohodností.. A zároveň je to soustavně nesmírně vtipné a vynalézavé (stop-motion, kterým se později inspiroval například Steven Soderbergh; chvílemi až groteskní, ale vždy relevantní násilí; cool kamerové jízdy v interiérech, přesouvání pozice vypravěče podporující komplexní vývoj příběhu). Casino mám sice radši, ale už Goodfellas se k dokonalosti drze a suverénně přibližují. 90% (20.06.2015)

Hmm...no co říct, společně s Casinem jednoznačně nejlepší mafiánská gangsterka, kterým nesahají po kotníky ani takové skvělé filmy jako Neúplatní, Scareface, Krycí jméno Donnie Brasco, Tenkrát v Americe, Carlitova cesta či Kmotři! Scorsese je v tomto ohledu bezkonkurenční!...Ještě bych vzpomenul geniální písničkový soundtrack! (04.02.2006)