Mafiáni

Opět ta samá písnička. Tyhle filmy jsou ve všech případech úplně o tom samém a budou se asi točit pořád, protože to ostatní zřejmě baví, i když nechápu co je na tom tak zajímá. Hlavní hrdina se postupně prokouše z poskoka na uznávaného mafiána, je tu boj s jiným klanem, kde zabijou nějakýho hlavního člena a je z toho malér, zabíjejí se tu kamarádi - nepohodlní, jen tak, pak spadne klec atd, atd. (15.11.2018)

Mafiáni sa s rodinnou ságou klanu Corleonových porovnávať nedajú, to je holý fakt!!! Scorsesovi sa síce podarilo pár vážnych scén, pri ktorých sa mierne zvýšil srdečný tep, no celkový dojem z filmu je viac menej priemerný. Pre mňa bol prvý part filmu málo dynamický a vlastne absolutne nezáživný, na druhú polovičku sa už ako tak dalo pozerať. Keď už niekto videl Krsného otca, porovnáva, aj keby nechcel a v mojich očiach táto drsná krviprelievačka veľmi zaostáva, hlavne kvôli prvej časti filmu. (25.08.2006)

Monumentální freska. Mistrovské dílo, které nás přinutí, abychom na mafiánský svět nahlíželi z ptačí perspektivy, abychom se zbavili veškerého morálního zaujetí a přijímali předkládané pouze a jenom tak, jak je nám mistr Scorsese servíruje. Zdánlivé pedantství, puntičkářství a až patologické vyžívání se v detailech nám umožňuje jenom a jenom se kochat v dalších a dalších přívalech řečí, událostí, postav, vztahů, ale v neposlední řadě též zdánlivě podružných předmětů, což je nejlépe vidět na plných stolech a desítkách odrůd všeho možného koření, těstovin, pokrmů i nápojů. Samotný příběh je pojat spíše náčrtově a více než zběžně, že si někdo může stěžovat, že tu o nic nejde (S jedním takovým kacířem jsem film dokonce sledoval). Když si však uvědomíme, že byl film natočen podle skutečné události, musíme pouze složit hold nesmírné autentičnosti, nezaujatosti a dokonce neobvyklému druhu humoru, jež se tu prolínají a spoluutvářejí kompaktní a mistrovské dílo, kterému se všichni herci úplně podřídili, aby jim to však bylo jen ku prospěchu. Co by byl Ray Liotta bez tohoto filmu? Opravdové hvězdy jsou bezeporu Niro s Pescim, který tu vytvořil navýsost přesvědčivého, živelného gangstra, kvůli kterému su musím stále znova ptát: To že je ten trumbera ze Sám doma? Robert De Niro pak jako kdyby ve filmu trochu odpočíval s snad se i schovával, čímž právě dodal své postavě punc naprosté věrohodnosti. Jestli bych měl něco vytknout, tak snad jen, že Scorsese přeci jen poněkud zanedbal starost o Nirovo stárnutí, což je zvlášť markantní ve srovnání s jeho Zuřícím býkem. (19.12.2004)

Scénář: Nicholas Pileggi, Martin Scorsese .. Vrchol mafiánského žánru a majstrštyk boha Martin Scorsese!! Nadupaný snímek, který se může směle "rovnat" s dalšími žánrovými skvosty jako Tenkrát v Americe či Kmotr I. Jenže, Mafiány psal sám život Henry Hilla a to jim dodává onu reálnou uvěřitelnost příběhu. Když jsem si to kdysi pouštěl poprvé, vůbec jsem nevěděl, co to je a kdo to natočil. Bylo deštivé odpoledne a já si pustil nic neříkající placku Goodfellas... Co následovalo se nedá jen tak popsat!! Jen dodám, že hned první úvodní scéna s autem mě uhranula, uchvátila, přikovala do křesla a všestranné nadšení mě neopustilo do konce filmu. Námět napsal doslova sám život a do kvalitního scénáře jej převedl Nicholas Pileggi a na brilantní podívanou povýšil spoluautor scénáře a famózní režisér Martin Scorsese (nepochopím, že Marty právě zde nedostal Oscar!? Odvádí zde svůj vrcholný výkon). K tomu spousty vizuálních vychytávek a bezchybný střih. Vše dokonale podtrhují výtečné herecké výkony ústředního tria, u kterého je těžké určit, zda je lepší Robert De Niro, Joe Pesci nebo Ray Liotta. Úchvatné lidské drama budiž důkazem dennodenní krutosti, povýšenosti a vychcanosti několika správňáků. Drsné, kruté, nelítostné a krvavé (prostě reálné) ztvárnění jejich na povrch obyčejného ba přímo rodinně spořádaného světa, o kterém si někteří lidé myslí, že tu není. Bohužel je. Svět mafie tu pořád je! .. Z určitého (nejen filmařského) pohledu to nejlepší, co jsem měl tu čest dosud vidět!!! 100% A+ kvalita. "As far back as I can remember, I've always wanted to be a gangster." -- Henry Hill, Brooklyn, N.Y. 1955. (11.04.2005)

Mafiáni se stali legendou po právu. Scorsese nám ukazuje tehdejší zločinecké poměry bez zbytečných příkras, věrohodně, za vydatné pomoci typologicky perfektně obsazených herců a rozmanitého soundtracku, buduje dobovou atmosféru a pomáhá nám takřka dokonale porozumět specifické nátuře členů i vnějších stoupenců italské mafie. To vše pochopitelně zabaleno do formálního mistrovství, díky němuž nemá divák sebemenší možnost, aby třeba vinou vlastní chvilkové nepozornosti vypadl z perfektně sladěného rytmu, který dirigent Scorsese zkušeně diktuje prostřednictvím zmíněného soundtracku (kvůli hudbě bych chtěl tu doby tak moc zažít :), famózních herců (ústřední dvojice válí, Pesci nasazuje korunu) a skvělého scénáře, který staví hlavního hrdinu do konfliktu nejprve s morálkou (jeho otec), poté s rodinným životem a nakonec i proti svým, přičemž nepřestává gradovat a uchvacovat svou psychologickou věrohodností.. A zároveň je to soustavně nesmírně vtipné a vynalézavé (stop-motion, kterým se později inspiroval například Steven Soderbergh; chvílemi až groteskní, ale vždy relevantní násilí; cool kamerové jízdy v interiérech, přesouvání pozice vypravěče podporující komplexní vývoj příběhu). Casino mám sice radši, ale už Goodfellas se k dokonalosti drze a suverénně přibližují. 90% (20.06.2015)