Mafiáni

Kdo mě jen trošku zná, ví, že mám pro tenhle námět obrovskou slabost. Takovou slabost, že si podobné filmy vychutnávám po troškách. Nechci je všechny zhlédnout za pár týdnů a proč ? Protože prvnímu zhlédnutí se žádné jiné nevyrovná. Schovávám si je pro chvíle, jako byla tato. Chvíle, kdy si můžu i sebedelší film vychutnat bez jakéhokoli vyrušování a vše v klidu vstřebávat, ba co víc... Když s úsměvem doposlechnu poslední píseň běžící při závěrečných titulcích a uvědomím si, že několik takových zážitků mě ještě čeká - záměrně říkám několik, protože takové filmy se dneska už netočí a točit nebudou. Tehdejší doba, móda, zvyky, chování a vůbec způsob točení filmů je unikátní a to je to, co na nich miluju... K samotnému filmu snad řeknu jen tohle - obsazení jsem před projekcí neprozkoumával, a proto pro mě byla stará dobrá banda ze Sopránů opravdovou třešničkou na dortu. Už teď se nemůžu dočkat dalšího (bezpochyby) klenotu na pořadníku. Goodfellas, filmový orgasmus za 100%. (21.10.2010)

V zásadě velmi pohodový film o partě tvrdě pracujících chlapů. Jenom z něj (a z nich) běhá mráz po zádech. Scorsese díky svému citu pro detail a práci s herci dokáže pozornost diváka udržet u nikterak přehnaně dějového filmu po celé dvě a půl hodiny. Je fascinující sledovat, s jakou nenuceností se „přelévá“ jedna scéna do další. Zřejmě to není stav, kterého chtěl režisér primárně docílit, ale mám ohromnou radost. Z ďábelského Pesciho, který se s vámi buď zasměje, nebo vás zastřelí, z dlouhých (a nikoliv manýristických) kamerových jízd, z nečekaného zapojení songů a z vnitřních monologů vícero vypravěčů, z nezbytného morálního poselství v závěru, které nám není předhazováno jako psovi kost a ze spousty dalších věcí. Jasně, mohlo to být kratší, příběhovější a méně brutální (násilí je navíc často zmírňováno nějakým rušivým elementem, ať jde o humor, hudbu nebo voice over), ale při té natěšenosti na každou další finesu, se kterou se Scorsese vytasí, mě ani nenapadlo pohlédnout na hodinky. A nerad, velmi nerad jsem po skončení opouštěl hlavní hrdiny. Ty do morku kostí prohnilé parchanty. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Ajantis, Madison, Killer_The (26.08.2008)

Dokonalý portrét primitivismu a krutosti lidí, pasujících se do role polobohů, kteří rozhodují a o životě a smrti jiných. De Niro se svými našponovanými rameny a namachrovanou chůzí nemá chybu. Ray Liotta ve své jediné roli, na kterou může být pyšný. Joe Pesci si roli zabijáckého primitiva s úspěchem zopakoval o několik let později v Casinu. Mafiánská sága, kterou nevidět by byla velká chyba. (13.04.2003)

Co se sakra stalo? Upřímně jsem se těšil, až uvidím ony hojně citované, skvělé, nedostižné Goodfellas. A ono mě to nijak zvlášť nevzalo. Vývoj postavy? Kdybych dokázal říct, co víc bych ještě chtěl, potěšilo by mě to samotného víc než nějakého zarytého uctívače, který mě bude za tyhle řeči chtít popravit. Anyway, když opominu katastrofální/ický český dabing, ve kterém hned tři vedlejší postavy mluvil tentýž člobrda, tak kromě skvělého Joea Pesciho jsem neviděl nikoho, kdo by si zasloužil moje uznání nebo sympatie. Jinak mi z většiny postav zůstal pocit typu "no tak teda nezapomínáte, a co jako?" Mnohem líp mi seděl Donnie Brasco... 60% (26.04.2006)

Scorseseho pohled do života jednoho mafiána, který paradoxně nikdy mafiánem nebyl. Velmi zajímavě pojatý styl vyprávění z pohledu hlavního hrdiny zachycuje jeho pohnutky a motivy jeho jednání. Zpočátku s ním symaptizujete, ale postupně se stává čím dál odpornějším. Ray Liotta podává výborný výkon a je dost nezvyk vidět ho v hlavní roli. De Nirovi mafiáni výborně sedí. Určitě jeden z nejlepších Scorseseho filmů. (06.08.2005)