Réžia:
Martin ScorseseScenár:
Melissa MathisonKamera:
Roger DeakinsHudba:
Philip GlassHrajú:
Tenzin Thuthob Tsarong, Gyurme Tethong, Tulku Jamyang Kunga Tenzin, Tenzin Yeshi Paichang, Tencho Gyalpo, Tenzin Topjar, Tsewang Migyur Khangsar (viac)Obsahy(2)
Kundun byl oceněn jako jeden z nejlepších filmů roku. Jedná se o filmové mistrovské dílo od režiséra Martina Scorseseho, který byl pětkrát nominovaného na Cenu Akademie. Čeká Vás neuvěřitelný, avšak skutečný, příběh o jednom ze světově nejúchvatnějších vůdců – o tibetském Dalajlámovi – a o jeho troufalé snaze panovat národu v jedné z nejnáročnějších dob celé historie lidstva. Odvážné řeči a zaujatost vůči pozadí světové politiky způsobily, i díky filmovému zpracování, mezinárodní pozdvižení. Tento výjimečný snímek s nádhernou hudbou proslulého skladatele Philipa Glasse působí velmi kontroverzně, přesto si však získal celosvětové uznání. Nechte se o tom přesvědčit i Vy! (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (227)
Vzhľadom na podmanivú Glassovu hudbu a opojnú Deakinsovu kameru je vlastne až ľúto, že vo mne Kundun s výnimkou poznania, že Tändzin Gjamccho je úžasná osobnosť, nezanechal skoro nič. Scorsesemu nemožno uprieť snahu, ale nedostatočne dramaticky vystavaný príbeh ma strhnúť nedokázal. Aj keď je mi jasné, že meditatívnejšie naladeným divákom absencia akéhokoľvek prikrášľovania vadiť nebude. A ja im to neberiem. ()
Druhá polovina filmu je naprosto famózně natočená. Skvělá hudba a ještě lepší kamera! První půlka je bohužel nudná a neděje se v podstatě vůbec nic. Tento film se dá srovnávat s Posledním Císařem. Ten je sice o něčem jiném, ale filmy mají hodně společného. Bohužel Scorsese nedokázal udělat Dalailámu tak skvělým filmem jako byl právě Poslední Císař. Proto pouze čtyři hvězdy. ()
3* Sice je na filmu vidět kupa vynaložené práce a peněz, ale narozdíl od většiny zdejších hodnotících uživatelů mě emočně moc nezasáhl, i když je mi jinak buddhismus hodně blízký. Pro mě je to jen obrazově půvabný a výpravný životopisný film o dospívání Dalajlámy. Tragédii zničení samostatnosti a svébytnosti Tibetu je tu předvedena důkladně a výstižně, ale i tak musím přiznat, že jsem se občas dost nudil. Sám jsem byl překvapen, že později zkouknutý Sedm let v Tibetu mi byl bližší. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Kundun se v tomhle případě stal ztělesněním nudy než Buddhy. Styl zvolený Scorsesem je pojat jako velkolepý film se silným důrazem kladeným na vizuální stránku filmu. Kamera uzpůsobená širokému plátnu dokáže vykouzlit nejeden pěkný a působivý záběr na Tibet a jeho obyvatele. Ale tady končí veškeré klady filmu nasnímaného v polodokumentárním stylu. K autentickému zážitku sice pomáhá neznámé herecké obsazení, ale současně v přepálené stopáži se ztrácí v různých variacích na exotické prostředí, které nabídne záběry z mnoha časových úseků běžného dne jednoho vládce. Když připočtu k záporům i můj nezájem o tyto náboženské kultury, vychází mně z toho hezky nasnímaný film, ve kterém se skoro nic neděje. Kvality mistra Scorseseho přišly vniveč. 40% ()
Martinovi Scorsesemu se podařilo opravdu perfektně zmapovat atmosféru Tibetu. Snímek Kundun totiž působí hrozně autenticky, za což může hlavně volba neherců. V obsazení nenajdeme žádného Brada Pitta ani Keanu Reevese, všichni herci nejspíše stály poprvé a naposledy před kamerou. Příběh Dalajlámy a komunistické invaze do mírumilovného Tibetu je nám všem asi dobře známý. Co se však dozvíme nového z filmu jsou různé tibetské tradice a zvyky. Jako třeba výběr Dalajlámy, přikládání si různých předmětů na hlavu a sledování křičícího pána v trochu srandovním oblečku jak tancuje a sděluje nějaké důležité poselství. Chybělo mi ale nějaké hlubší vysvětlení pro neznalce budhismu, proč to dělají a jaký to má význam. Předpokládám, že ne každý divák se v tomto orientuje a umí pochopit tyto tradice. Oceňuji i krásnou práci s kamerou a dobře zvolenou hudbu. Po filmové stránce a výpravě je film zvládnutý na výbornou. Dobře se na to koukalo, ale film neměl zrovna takový spád, tempo bylo takové pomalejší, tak proto dávám jen 4 hvězdy. Jestli se ale zajímáte trochu o budhismus a Tibet, určitě budete velmi spokojení. 80% ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (7)
- Natáčení v Tibetu nebylo možné. Místo toho se natáčelo v Maroku. (Kulmon)
- Philip Glass, který k filmu složil hudbu, je známým zastáncem tibetské nezávislosti. Dokonce je i spoluzakladatelem Tibetského domu v New Yorku. (Brousitch)
Reklama