Kundun - Život dalajlámu

Kundun je... náročný. Dvouhodinová konverzačka, která tak trochu klouže po povrchu (jak pokud jde o výchovu převtěleného Buddhy, tak tibetskou filozofii jako takovou), listuje prvními 24 lety Dalajlámy jako by se v Himaláji nechumelilo a v podstatě variuje jen tři typy scén: Dalajláma jako svatý muž, Dalajláma jako chytrý, ale trochu přecitlivělý a značně naivní dítě/mladík, a Dalajláma tvrdošíjně odmítající opustit Tibet. Scorsese z toho naštěstí vyrežíroval maximum a za pomoci Glasse a Deakinse, kterého v roce 1997 akademie opět oloupila o Oscara, předkládá Západu pravděpodobně velmi věrohodnou představu o tom, jak to v Tibetu v první polovině 20. století vypadalo. Minimálně to věrohodně působí, však s filmaři spolupracovala celá Dalajrodina včetně Jeho svatosti! Takže jsem to viděl poprvé a dost možná naposledy a párkrát jsem si zívnul, ale jsem rád, že jsem tento výšlap do Tibetu mohl prožít. PS: Jestli je to s výchovou Dalajlámy tak, jak ukázali ve filmu, jedná se o mnohem humanističtějí přístup, než jaký jsem čekal. Myslel jsem, že tříleté děcko prostě seberou rodičům, zavřou do kláštera a hustí do něho mantry, filozofii a politiku, dokud mu nevymijí mozek nebo se z toho nezcvokne. Ale zjevně jsem byl úplně mimo a jedná se v podstatě o tradiční, byť trochu obřadnější, výchovu budoucího panovníka, jaké se v monarchiích a autokraciích praktikují odedávna. Bravo, Tibete, hned jsi mi sympatičtější! (12.04.2018)

(1001) Jak jsem byla na Scorseseho celkem namíchnutá, tak tohle je ten nejlepší možný způsob, jak se mohl v mých očích vykoupit. Nechce se mi film a zážitek, který mi přivodil, příliš opisovat slovy, jenom prostě musím zmínit, jak Melissa Mathison velmi smysluplně používá vyprávěcí postup začínání v dětství a následného skákání v čase. Spousta filmů to dělá a zůstane to zbytečné či nevyužité, nikoliv ovšem tady. -"They have taken away our silence." (01.12.2017)

Klidny, mirumilovny a meditativni film, ktery Martin Scorsese zvladnul velmi dobre i presto ze je v podvedomi sirsi verejnosti znam spise naprosto opacnym tipem filmu. Film je krasne nasniman v uzasne krajine a jeho vyprava je jednoduse excelentni. Film mi pripomina svym stylem podobny snimek a to sice Bertolucciho Posledniho cisare, ktery vsak vznikl o deset let drive a je nemene skvelym zachycenim politcko-nabozenskych faktu dob minulych, ktere se odehravali pro nas v naprosto odlisnem kulturne-historickem prostredi vzdaleneho vychodu. Z obou filmu cpi krasna vune dalek, ale zaroven trpka horkost nad nepochopitelnosti zvule cinskeho rezimu, ktera donutila Dalajlamu odejit ze sve vlasti do exilu, kde je do soucasnosti. Budiz tedy tento film pro mnohe poucnym a obohacujim stejne jakym je pro me. (20.12.2007)

Obtížné hodnotit tento biografický snímek, u mě se pohupuje mezi 3 a 4 hvězdičkami.Protiklad vidím hlavně v úmorné zdlouhavosti některých scén které film ani tak nepopohánějí o kus do předu,i když má film něco přes dvě hodiny působil na mě dojmem že trval skoro tři.U takového filmu jako je například Gándhí který tolik správně trvá,se mi tohle nestávalo. Přikloním se ke 4 hvězdičkám ale jen proto že jsem si doplnila vzdělání,ale s klidným srdcem můžu říci že další projekci bych už asi nezvládla. (03.07.2010)

Nepopsatelné, magické, úžasné. Čekal jsem, že se mi tento Scorseseho snímek bude líbit, ale absolutně jsem nečekal, že mě svým pojetím a vyzněním doslova smete. Omračující a dechberoucí podívaná, ale zároveň je to natočeno velmi úsporně. V tom tkví síla tohoto životopisného filmu o 14. dalajlámovi. Hodně pomáhá geniální kamera Rogera Deakinse, výprava Danta Ferrettiho a hlavně duchovně přesahující hudba Philipa Glasse. Měl jsem v očích smutek po celou druhou polovinu. Třeba scéna, SPOILER ve které Mao Ce-tung řekne dalajlámovi, že jeho matka byla buddhistka a jedním dechem dodá, že náboženství je jed. KONEC SPOILERU To jsem cítil absolutní bezmoc. Závěr tuto bezmoc jenom korunuje. Krásný a velmi smutný film, který si zasluhuje mnohem větší pozornost, než jaká je mu momentálně věnována. Annaudových Sedm let v Tibetu (1997) se na Kunduna vůbec nechytá. (29.09.2013)