Zúriaci býk

Jak hodnotit film, jehož hlavní postava mi nebyla příliš sympatická (nesnáším italské typy) a děj mi nepřišel nějak zvlášť zajímavý - avšak na druhou stranu jehož způsob zpracování, kamera, režie.. mě naprosto uchvátily? První část, ve které jsou ukázky zápasů, mi přišla zajímavější než ta druhá - různé vychytávky v záběrech (např. zaostření na zvlněný horký vzduch nad ringem byla naprostá lahůdka!), větší spád, atp. - avšak na druhou stranu, úplný konec mě opravdu dostal (při závěrečných titulcích jsem měla náběh na slzy, ani pořádně nevím proč...i když...)! Byla jsem si téměř jistá, že za tu úžasně odvedenou řemeslnou práci budu moct dát krásné 4*, ale po tom silném závěru jsem trochu na rozpacích - k 5* schází tak málo... (05.01.2007)

Ani ne tak film o boxu, jako spíše o boji citově nevyrovnané duše s okolím a posléze i se sebou samým. Příběh graduje zvolna a postupně, aby pak dosáhl emocionálního vrcholu ve scéně souboje s Rayem Robinsonem. Zde La Motta, obtěžkaný výčitkami svědomí, vykupuje své špatné skutky prostřednictvím dobrovolně přijímaných ran boxerskou rukavicí soupeře. Krev stříká na všechny strany a divák trne hrůzou a úžasem. Scorseseho režie je prostě fantastická, De Niro fenomenální, ale bylo by nefér nezmínit i skvělý střih a kameru. A v neposlední řadě Joe Pesciho, který je De Nirovi rovnocenným hereckým partnerem. Zuřící býk je film, který si diváka možná nezíská bezprostředně, i díky pomalejší první půlhodině, ale o to déle v něm později doznívá. (27.06.2004)

Herecký výkon De Nira je bezesporu výborný, ale já jsem hlavně obdivoval jeho tělesný výkon. Jak si na konci odskočil do jiné váhové kategorie, musel jsem smeknout klobouk, kam až jsou herci kvůli své roli ochotni zajít. Scorsese režíruje velice nápaditým způsobem zvláště sekvence z ringu. Zuřící býk mi také potvrdil moji teorii, že většina sportovců se svým smýšlením a chováním pohybuje v úplně jiném světě, něž já ;-) PS: I když nejsem sportovní fanoušek, Stalloneho ROCKY se mi líbí víc. Zuřící býk není ani tak o boxu, jak o zpackaném životu jednoho chlapíka z Bronxu. (23.02.2004)

toto je zfilmovaný životní příběh boxera středně těžké váhy Jakea LaMotty! Je to one man show vynikajícího Roberta De Nira. On se jednoduše na celých 129 minut snímku stává Jakem LaMottou! R. De Niro touto rolí naprosto žil ( stačí se podívat jak vypadal na začátku a na konci tohoto snímku). Vše pod taktovkou mistra Martyho! Jeho režie je excelentní, stejně jako kamera a střih u tohoto snímku. Parádní zážitek, který ještě umocňuje fakt, že snímek je černobílý! Díky Marty a Roberte! Nemůžu jinak než 5*! p.s. málem bych zapomněl na svého oblíbence J. Pesciho, který zde odvádí svůj tradičně poctivý výkon! (04.01.2007)

Mám být k tomuto bezpochyby kvalitnímu snímku přehnaně shovívavý anebo zbytečně kritický? Ani jedna možnost metamorfovaná do podoby hvězdiček ale zdaleka přesně nevyjádří můj zážitek z filmu. Nakonec jsem se rozhodl pro druhou možnost. Možná to bude tím, že poslední dobou sleduji filmy s více procenty a jsem tak zmlsán, ale ačkoliv mě film bavil, zaujal a k La Mottovi jsem si vytvořil upřímnou sympatii, nakonec mi vychází počin, po jehož skončení jsem měl prázdno v ústech. Ne ale proto, že bych měl nadšením otevřenou pusu a všechno mi postupně vykapalo do klína. Čekal jsem nějakou pointu, vrchol, něco. Jasně, že je to podle skutečnosti a tvůrci si nemohou jen tak cokoliv vycucat z prstu. O důvod víc, proč být k filmům s nálepkou: "Podle skutečné události" rezervovaný. K samotným zápasům a tréninku mám také svůj názor. Místy mi přišly parádně reálné a bezvadně nahrané a zahrané, často z toho však byl podfuk hodně cítit (klasické uhýbání těsně před ránou). Jinak to byl ale opravdu dobrý film, přesně na 70 procent s několika velmi dobrými záběry (především v ringu) a hereckými výkony (mimo Roberta byla hodně dobrá i Moriarty), ale jak jsme se s rodinnou shodli, podobně kvalitních životopisných filmů je hodně. (05.01.2007)