Zúriaci býk

Z Martina Scorseseho až na výjimky nejsem nijak zvlášť na větvi, ale respektuji ho. Co se Zuřícího Býka a hlavně role Roberta DeNiro týká, moc jsem těm řečem o Stanislavském a sžívání se s rolí nevěřil - na co by taky herec DeNirova kalibru takhle blbnul. Pak začala úvodní scéna a s ní skutečný herecký koncert. Poprvé v životě jsem neviděl herce hrajícího nějakou postavu, ale skutečného Jakea LaMottu. No, možná ne úplně poprvé, ale rozhodně poprvé po takovou dobu a s takovou intenzitou toho pocitu. Závěrečná scéna ve mně vzbudila pocit lítosti nad kdysi velkým mužem, ale když si pak člověk uvědomí, co byl ten chlap zač... Každopádně smekám před panem hercem číslo jedna a panem hercem číslo dva (to má jako být Joe Pesci). Nějak ale nechápu to nadšení z boxerských záběrů a tak vůbec těch věcí okolo. Proto pro mě nikdy nebude Zuřící Býk legendou jako film, ale jako "místo", kde Robert DeNiro podal svůj životní výkon. Paradoxně tak z mého žebříčku vyjde s horším hodnocením než Taxikář, ale takový už je holt život. 80% (05.01.2007)

Mám být k tomuto bezpochyby kvalitnímu snímku přehnaně shovívavý anebo zbytečně kritický? Ani jedna možnost metamorfovaná do podoby hvězdiček ale zdaleka přesně nevyjádří můj zážitek z filmu. Nakonec jsem se rozhodl pro druhou možnost. Možná to bude tím, že poslední dobou sleduji filmy s více procenty a jsem tak zmlsán, ale ačkoliv mě film bavil, zaujal a k La Mottovi jsem si vytvořil upřímnou sympatii, nakonec mi vychází počin, po jehož skončení jsem měl prázdno v ústech. Ne ale proto, že bych měl nadšením otevřenou pusu a všechno mi postupně vykapalo do klína. Čekal jsem nějakou pointu, vrchol, něco. Jasně, že je to podle skutečnosti a tvůrci si nemohou jen tak cokoliv vycucat z prstu. O důvod víc, proč být k filmům s nálepkou: "Podle skutečné události" rezervovaný. K samotným zápasům a tréninku mám také svůj názor. Místy mi přišly parádně reálné a bezvadně nahrané a zahrané, často z toho však byl podfuk hodně cítit (klasické uhýbání těsně před ránou). Jinak to byl ale opravdu dobrý film, přesně na 70 procent s několika velmi dobrými záběry (především v ringu) a hereckými výkony (mimo Roberta byla hodně dobrá i Moriarty), ale jak jsme se s rodinnou shodli, podobně kvalitních životopisných filmů je hodně. (05.01.2007)

Scorseseho mistrovské dílo se všemi klady i zápory, které tahle kategorie přináší. Tak nějak totiž věřím, že právě kvůli svému stylu bude tenhle film naprosto nezkousnutelný pro 95% bežných televizních diváků. Těch zbylých několik málo (řekněme) "vyvolených" v něm ale objeví možná jeden z nejzásadnějších snímků filmové historie. Osobně se mi hodně často u filmů stává, že jsem z nich napoprvé úplně na větvi (dokonalý příklad Zelené míle), ale jak uplyne několik dnů, týdnů, měsíců, jejich kouzlo vyprchá. Pustím si je podruhé a je téměř pryč. Zuřící býk je film z přesně opačné kategorie, napoprvé mě nesebral tak, jak bych podle hodnocení čekala, ale po měsících, možná i letech ve mně zraje jako víno. Dodnes nemůžu zapomenout na tu úžasnou kameru snímající židli letící vzduchem, netradiční černobílé zpracování, krásný hlavní hudební motiv a hlavně brilantní herectví jistého muže jménem Robert De Niro, které v Zuřícím býkovi přesáhlo všechny limity a mohlo by být označováno za jedno z nejpůsobivějších v historii. Za sebe musím říct, že se Zuřící býk asi v nejbližších měsících do mých top 10 nejoblíbenějších filmů nedostane, přesto nevylučuji, že tam za pár let možná najde své čestné místo hned vedle Scorseseho Taxikáře, který možná není tím nejdokonaleji vybroušeným diamantem, přesto (či právě proto) je mi jaksi o něco málo bližší. (20.07.2008)

[imdb: 8.4/10] | me: Nie je to z ďaleka len životopisný boxerský film plný skvelých záberov z ringu ... je to hlavne sonda do hĺbky súkromia Jakea LaMottu - pohľad na jeho komplikovanú povahu, pohľad na jeho rodinný život plný nervozity a žiarlovosti a pohľad na jeho výnimočné boxerské schopnosti. Film vo všetkých spomínaných smeroch vyniká vďaka neuveriteľnej hereckej oddanosti a obetám Roberta De Nira ako aj skvelej Scorseseho réžii a výborným "vedľajším" hereckým výkonom Joe-a Pesciho ... Tento film predstavuje dokonalú súhru všetkého čo je potrebné pre vznik kultu a to sa aj stalo. If you win, you win. If you lose, you still win. (18.07.2012)

Černobílý autobiografický skvost, který je nejen nejlepším nemafiánským filmem Martina Scorseseho, ale řadí se i k absolutní špičce boxerského subžánru. Paradoxní je na tom to, že scének z boxerských klání by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Zuřící býk vyniká někde jinde. Ve scénáři. Ve scénáři, který je spjat s postavou násilníka a cholerika LaMotty. První spolupráce trojice De Niro – Pesci – Scorsese dopadla více než na výbornou. De Niro se roli naprosto odevzdal. Jde to vidět nejen na fyzické přípravě, ale i psychické. Řada nezapomenutelných scének, detailní kamera, kompozice, stylizace, násilí. Scorsese zde sahal po Oscaru jako nikdy předtím a tenhle nezdar shledávám jako jednu z největších chyb v historii akademie. Co chcete víc než dokonalost? [Přesná stopáž: 124 min] (10.01.2007)