Zúriaci býk

Ďalšia spolupráca Scorseseho s De Nirom, závislá na jeho presnom výkone. Bohužial ma životopisné filmy príliš neberú a box už vobec nie, tak nedokážem naplno doceniť Scorseseho genialitu v tomto filme. Raging bull zaznamenal myslím výrazný posun v rebríčku naj filmov, u mňa zostáva štvorhviezdičkový. Jeden z tých filmov, ktorých povesť je pre mňa nevýhodou, pretože sú potom miernym sklamaním. Čiže niečo ako Taxikár. (26.09.2007)

Martyho filmy jsou klasikou, kterou si nemuzu nechat ujit, takze Raging bull byl tak trochu povinnosti. Abych se priznal, cekal jsem to trosku jine. Tohle je pribeh o tupem boxerovi, vzdyt jako druhy Rocky, ten akorat vedel do ceho si muze bouchnout a svoji manzelku opravdu miloval. Tohle mi na tom vadilo asi nejvic, ale to je Scorseseho parketa, co nejvice nasili. Filmarina je to precizni, vsichni odvedli dobrou praci a Martyho ovecky (De Niro, Pesci) skvelou. Ale diky, uz nechci. (09.03.2008)

Zuřící býk je nesmírně inteligentním film, nespadá do škatulek běžných dramat, či sportovních, popř. biografických filmů, nepřínáší divákovi to, co by mu bylo nejvíce po chuti, ale jen s přesností a hloubavostí profiluje charakter Jake La Motty a věnuje se jeho životu s poutavým zanícením i objektivním, nesoudícím odstupem současně. V podstatě lze říct, že La Motta je jeden z nejpropracovanějších filmových charakterů vůbec, není hrdina, ani antihrdina a přitom není diváku lhostejný - božská práce Scorseseho je až k neuvěření. K tomu naprosto famózní Robert De Niro a bylo by to dokonalé, kdybych se i dokonale bavil, jenže dokonale zábavný Zuřící býk není. Já mu to nevyčítám, je to film jiné kategorie, ale čísilka vždy dávám dle svých nepokryteckých pocitů -> 8/10 (03.07.2009)

De Niro je skvělý herec a Martin Scorsese je skvělý režisér. Zuřící býk pro mě není bohužel skvělý film, ale je to film velice dobrý. Má jen jednu jedinou vadu na kráse - je natočený podle předlohy jednoho nezajímavého týpka, který myslel pěstmi a dokázal si znepřátelit všechny kolem sebe. Šachy si dovedu představit jako sport mnohem víc než box, ty alespoň nikomu neubližují a zuštěchťují ducha. Ale přesto - Zuřícího býka vnímám jako umělecké ztvárnění, byť něčeho, co můj obdiv nemá. (10.10.2016)

Scorsese podobně jako Tarkovskij nebo Coppola skutečně našel způsob, jak pracovat s „filmem“, jak ho doopravdy uchopit. ____ Výlučnost Zuřícího býka vidím hlavně v naprosto precizně natočených scénách. Scorsese se vyhýbá dvou událostem odehrávajícím se navzájem, nepoužívá dvě akce přes hloubi pole, nedělí plátno, neinformuje přes média (i ta TV je symbolicky rozbitá, nikoliv z důvodu poruchovosti televizních přijímačů, ale čistě jako odkaz na formální dominanty Scorseseho) a jen ve dvou případech sáhne po křížovém střihu. Jinak z 95% poctivě hněte jednotlivé scény, plastizuje je a inscenuje, dokud nejsou hotový. I souboje v ringu jsou motivovány více kompozičně než sportovně, viz práce kamery a procesy jednostranné subjektivizace a deformace vidění De Nira při zápasech. Je to všechno daný za prvé tím, jak u Scorseseho filmů vyjednává totální realita s totální stylizací. Je to krásný, ale skutečný to být nemůže, na to je to krásný až moc. A za druhé žánrotvorným estetismem Scorseseho - filmového spratka z Malibu generace -, kterým víceméně pomohl zachránit Hollywood na sklonku klasického období. ____ Rafinovaná rovnováha mezi tím, jak Scorsese nadržuje hlavní postavě homofobního mizogynika bez přátel, aby ji ihned záhy něco odepřel, a tak pořád dokola po celou stopáž, to zaujetí pro neschůdné a nesympatické činy je posledním prvkem k dokonalosti filmu. Nezatajuji, že se mě nějak bytostně dotkl. (20.08.2008)