Réžia:
Paul GreengrassScenár:
Paul GreengrassKamera:
Ivan StrasburgHudba:
Dominic MuldowneyHrajú:
James Nesbitt, Allan Gildea, Gerard Crossan, Tim Pigott-Smith, Nicholas Farrell, Christopher Villiers, Gerard McSorley, Darren Healy, Eva Birthistle (viac)Obsahy(1)
V neděli 30. ledna 1972 zastřelili v severoirském městě Derry britští vojáci 13 neozbrojených civilistů. Tato neděle, nazývaná také jako Bloody Sunday (Krvavá neděle) se zapsala do moderní historie Irska více, než jakýkoliv jiný den. Počínaje tímto dnem začaly nikdy nekončící boje přerůstající v civilní válku, která donutila stovky mladých mužů vrhnout se do služeb irské republikánské armády (IRA). Film vypráví příběh odehrávající se od rozbřesku do soumraku právě v onu Krvavou neděli, kdy se do ulic vydalo tisíce civilistů, proti nimž nastoupily jednotky vojáků. Film sleduje jednotlivé skupiny zúčastněné na dění ve městě (organizátory, britské vojáky i civilisty z obou rozdělených stran) se zaměřením na osudy dvou mladých mužů, Ivana Coopera, idealistického vůdce skupiny Civil Rights, jenž je členem katolického kempu a který věří v mírumilovnou změnu podle Martina Luthera Kinga a Gerry Donaghyho, sedmnáctiletého katolického rebela, který touží po založení rodiny a sňatku s jeho protestantskou dívkou, ale který je zároveň vtažen do násilných střetů s vojáky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (399)
Naprostý hukot. Prakticky se dá říci, že Irská otázka mne až tak netrápí. Irsko je halt historicky (sice díky meči) součástí Británie a snaha osamostatnit se teroristickými akcemi IRA mi připomíná Baskytskou ETU... Jelikož při všech těch výbuších neumírají jen britští policisté a vojáci, ale často i místní nevinní lidé, je to způsob boje hodně kontroverní... Tenhle film je snad jedním z prvních, kdy jsem z duše nenáviděl britskou armádu a její vojáky. Snímek je natočen reportážním způsobem s nestatickou kamerou a takovou dávku adrenalinu jakou vám bude vaše tělo vyplavovat při sledování jste opravdu jen tak nedostali... Krásně ukazuje jak nebezpečné jsou zbraně v rukou zfanatizovaného davu, v tomto případě v rukou vojáků britské okupační armády ve chvíli, kdy ucítí krev... Připomnělo mi to vlky či zdivočelou smečku psů, která ve stádu zděšených ovcí nezabíjí pro hlad, ale prostě proto, že je rozběsněna krví, silou smečky a rdousí a trhá prakticky jen z loveckého zápalu ... (smečku ovšem ale mohou omluvit dávné instinkty, člověk by se měl umět ovládat a ostrými náboji vyzbrojený a vycvičený voják dvojnásob) Film je natočen podle skutečné události, skutečné jsou i závěrečné výsledky vyšetřování - které (jak si každý domyslí) jsou v případě armády vždy spravedlivé a nestranné. Skvěle natočeno! * * * * ()
Co se týče tohoto historického aktu, bylo by vhodné dát 5*, ale film jako takový mne až tak nezaujal. Nedokázal jsem se vcítit do žádné z postav a bylo to dáno tím, že snímek působí dost dokumentárně a velmi velmi autenticky, což je jeho veliké plus.Jenže když mi byly osudy všech postav lhostejné, nemohu pocitově jít s hodnocením výš. ()
Bloody Sunday je zvláštní snímek, ovšem při pohledu na jméno režiséra už člověk ví, která bije. V mnohém to připomíná jeho "Let číslo 93" (nebo naopak?). Divák má pocit, že se spíš než na film, dívá na autentické dobové záběry, což může někoho štvát ("sakra, připomíná mi to ty hrané scénky v dokumentech od BBC"), někoho zas pro změnu nadmíru bavit. Tak jako tak, Bloody Sunday je silný film, který tuto západnímu světu velmi známou událost předkládá bez sentimentu i bez moralizování. Někomu může scházet silnější dějová (rozuměj filmová) linka, no co může být však silnějšího, než události samotné, které se v onu neslavnou neděli 30.1.1972 staly...? Závěr snímku však pomyslel i na toto a závěrečná řeč Jamese Nesbitta v roli Ivana Coopera (mimochodem nejvýraznější postava filmu) nenechá chladným asi nikoho- "Chtěl bych říct britské vládě- Víte vůbec, co jste udělali? Zničili jste hnutí za občanská práva. A dali jste IRA největší vítězství, jaké kdy mohla mít. Všude po městě dnes v noci budou mladí muži vstupovat do IRA a vy sklidíte bouři." ()
Forma mně hodně připomněla moji vlastní práci s kamerou, jen obsah nemívám tak dramatický a jsem naprosto nestranná :-). Teď vážně - dokumentárním stylem, s kamerou funící těsně za zády pohybujícího se objektu, se často dařilo diváka propašovat do samotného kotle dění, na žádné straně však neměl známé, a tak mu nezbylo, než se nechat strhnout vírem a bez odstupu být postaven před hotovou věc v jednom nepřátelském táboře, aby byl, se stejným efektem, vzápětí vyplivnut do protějšího, vždy jako pozorovatel, ovlivněný předem daným náhledem - úskalím všech hraných dokumentů... I když tvorbu Paula Greengrasse nijak zvlášť neobdivuji, za udržení pozornosti v permanentním neklidu si určitě zaslouží mé uznalé kývnutí. ()
Hnusnější a odpornější o to víc, jak kvalitně je to natočený. Paul Greengrass je mistrem sugesce. Lidi byli, jsou a budou prasata, na mnoha místech se ale takovýhle zvěrstva dějou každej den, aniž by byl kdokoli minimálně potrestán, stejně jako po incidentu zobrazeným v Krvavé neděli. Všichni jsme ale odpovědný za všechny, takže se pak hlavně nesmíme divit (a litovat), až přijde spravedlivá odplata. ()
Galéria (14)
Fotka © 2002 Paramount Pictures Classics
Zaujímavosti (8)
- Když Ivan Cooper (James Nesbitt) opouští dům, můžete před kinem spatřit poutače na film Mizerná neděle (1971), který se v tu dobu hrál. (HellFire)
- Film nemohl aspirovat na Oscara, jelikož se v jeden večer vysílal na irské i britské televizní stanici. To dle Akademie porušilo pravidlo č. 3, které stanovuje, že mezi promítáním v kině a televizi musí uběhnout šest měsíců. (HellFire)
- Na konci titulkov je možno vidieť aj menný zoznam obetí tohto krvavého incidentu. Rovnako je spomenutý aj fakt, že počas rokov násilností v Severnom Írsku prišlo o život zhruba 3000 ľudí. (MikaelSVK)
Reklama