1492: Dobytie raja

Repríza po velmi dlouhé době, možná jsem opravdu naposledy viděl někdy v těch devadesátých letech, čili kromě Vangelisovy  geniální hudby a Wincottova skoku do Macochy jsem si nepamatoval téměř nic.  A byl jsem velmi spokojený, Ridley Scott v nejlepších letech  a jeho  objevitelská cesta s Kryštofem Depardieu dopadla na výbornou. Atmosféra skomírajícího středověku, kdy  Evropa pomalu vystupovala z temnoty křesťanských fobií a hony na čarodějnice se změnily v hony za mamonem, byla vynikající. Pekelný inkviziční soud v úvodu  připomíná hrůzné výjevy z obrazů  Hieronyma Bosche. Temnější tónina pak vlastně z celého příběhu nikdy nevymizí a byť při prvních objevech zazní i i nějaká ta notička prosté lidské sounáležitosti a radosti z nedotčeného ráje lidské existence,  tak  Scott raně novověkou evropskou společnost nikterak nešetří.  A jde to i bez současných politicky korektních opičáren.  Příběh se smutným koncem, kdysi dávno Ráj, dneska Coca-Cola, hamburgery a  kvazinárod bez kořenů vzešlý z hrdlořezů, které jsme v Evropě nechtěli...  Čtyři Kolumbovy výpravy. (07.03.2023)

Ridley Scott ma na toto nos. Jasné, na Gérardov nos samozrejme nemá, ale Ridley je fakt doma v tomto historickom žánri. Skutočne radosť pozerať na tie zábery, výpravu, kostnými, ostrov, slizkého Michaela Wincotta a do toho skvelá hudba od Vangelisa. Zaujal ma príbeh, bavili ma postavy a ľúbil sa mi celý film, len by to chcelo v závere väčšie tempo a nie tak mierne to ukončiť. Obľúbený soundtrack: Conquest of Paradise. 75% - 4* (10.03.2016)

Hustota všemožných mouder, co na nás Ridleyho figurky chrlí, se rovná hustotě mlze nad Brčálníkem. Sladké lízátka já nerad, protože obsahují cukr. Ten se ihned vstřebá a způsobí vypouklý tvar dutiny břišní, asi takový, jakým se v současné době pyšní Žerárd Žerárdovič Depardiov. Namísto jednoduchých cukrů lze doporučit kvalitnější polysacharidy, které musí váš trávicí systém nejprve pracně rozložit. Ale nasytí na mnohem delší dobu. Co z toho vyplývá? 1492 je jednoduchý cukírek, Mise/Misie polysacharid. Ridley vždycky napěchoval svoje pseudohistorické filmy tunou patosu a naivním příběhem. Církev v Kolumbově době opravdu netvrdila, že je země placka, to už bylo ostatně vyvráceno od dob starého Řecka. Ridley prostě točí barevné, ale jinak černobílé filmy. Oč lepší jsou ty staré černobílé, no mnohem barvitější snímky! (25.04.2006)

Film mě nenudil ani trochu (a to dlouhé filmy moc v lásce nemám), Dépardieu je úžasný, Vangelisova hudba slavnější než film sám a Ridley je prostě filmový malíř - měl by točit jen historické filmy, kde může svůj cit pro estetično plně využít. Jinak hodně nedoceněný film. Scény odplutí, přistání, zvedání zvonu či hurikánu jsou přesně tím, co na filmech miluju. Navíc mi vykreslení Columbovy postavy přišlo i dost komplexní. (17.07.2003)

Z tohto filmu som mal pocit ako keby bol z 80. rokov. Veľmi ho pretiahli a vizuálne bol podivný, ale predsa je to veľká téma a tá by si zaslúžila presvedčivejšie spracovanie. Ľudia ako Ridley Scott, Vangelis, Depardieu a Weaver sú silná kombinácia, najmä Gérard, ktorého vývoj prebehol od tohto "objaviteľa" Ameriky po ruské dejiny, je zaujímavým prvkom. Tento film mal dať do povedomia verejnosti nie až tak idylický príbeh, ktorý vtedy prebehol, avšak aj skutočnosti ako viera a pokrok dali fatálny úder dogmám a ľuďom, čo si o svojich myšlienkach mysleli, že sú viac než tých druhých a dávali im to pocítiť. Dnes ľudia tiež ubíjajú kreativitu a nádeje ľudí, ktorí chcú svet posunúť ďalej od kapitalizmu, zosmiešňovaním, urážkami, podkopávaním, bojom proti ním, ale svet a dejiny zastaviť nejdú a tí, ktorí sú počas svojej doby často nedocenení, či ubití si v budúcnosti nájdu miesto v histórii za svoje príspevky a na tých druhých si naopak už nikto nespomenie. Kolumbus to tiež nemal jednoduché, ale mal odhodlanie, bol odvážny a pasoval sa s problémami svojsky, tak ako tvorcovia tohto filmu. Myslím si, že takáto téma by sa dalo poňať aj inak. Taký Master and Commander nemal tak monumentálnu tému a bol očarujúci, tu sa spojilo viac krajín a výsledný efekt bol pomerne jednoduchý, nič výnimočné. (21.02.2013)