Súperi

Ridleyho stylový vstup na pole celovečerních filmů. Asi nebude překvapením, když řeknu, že Soupeři jsou především atraktivní podívanou pro oko vizuálního labužníka. Příběh je tady tak trochu až na druhé koleji, ale komu to vadí? Příběh dvou nesmiřitelných francouzských důstojníků má jednoduchý a srozumitelný děj, tu a tam řekne pár slov i vypravěč, který nás neustále udržuje v obraze dění. Možná by tomu neškodila o něco delší stopáž a tím pádem lepší rozvedení charakterů hlavních postav, abychom lépe chápali jejich jednání. Soupeři jsou ale i tak povedeným rozjezdem Scottovy veleúspěšné kariéry a tak trochu předzvěstí blížícího se velkého hitu, kterým byl hned za dva roky první Vetřelec. 70% (07.05.2008)

Harvey Keitel hraje ultimátního pruďase a magora, který je závislý na soubojích. Je ale docela upozaděn, jelikož hlavní postava je sympatický Keith Carradine. Líbilo se mi, jak se vše odehrávalo v týlu a na dovolené, takže byla možnost vidět chod armády, když se zrovna nebojuje. Pořád je hospůdka a markytánky. Pasáž v Rusku, pak byla docela drsnej kontrast. Samotné souboje těchto dvou, které postupně získávaly více a více slávy musely být pro chudáka Carradinea docela psychicky náročné. Bral to ale docela dobře, a ke konci mi přišlo, že už se tak rezignovaně gebil. (18.10.2015)

Scottův debut představuje dokonalé zpřítomnění jeho předností. Bývá totiž neadekvátně přeceňován jako režisér autorského typu, ačkoli při tom nemá žádný výrazný rukopis, nejen co do témat, ale i formálního uchopení. Naopak Scott je vynikající režisér ve smyslu zastřešující autority, která dokáže z jakéhokoli scénáře vydolovat maximum jeho potenciálu a sjednotit náležité talenty jednotlivých kreativních složek filmové tvorby k jeho naplnění. To by v ideálním případě mělo být definicí každého režiséra, ale při pohledu na jakýkoli korpus kinematografie je patrné, že takovíto režiséři jsou velmi vzácní. Ve svém prvním celovečerním projektu se Scott chopil scénáře podle literární předlohy Josepha Conrada a příběh o fanatické umanutosti ideálem cti a hrdosti proměnil do komorního spektáklu. Navzdory skromnému rozpočtu, respektive při dokonalém zhodnocení jeho možností pak ze "Soupeřů" vytvořil intimnější variaci "Barryho Lyndona". Podobně jako Stanley Kubrick se také Scott inspiroval v konkrétních malířských plátnech z období děje, jen namísto velkolepých fresek sáhl po menších krajinkách. Proti této estetické referenci Scott postavil detailní realismus v rovině kostýmů i choreografie soubojů. To vše pak dává o to více vyznít nenápadně důmyslnému i důvtipně zábavnému scénáři, který právě díky proměnám životního stylu i postupného společenského vzestupu ústředního hrdiny staví ústřední motiv cti do zcela absurdního světla. Škrobenost samozvaně kultivovaného světa oficírů napoleonské éry spolu s estetickou vytříbeností zdejších výjevů slouží jako sarkastický kontrast vůči umanutému machismu a obsesivní zaslepenosti maskulinními ideály až na hranu vlastního života. (20.10.2021)

Ridley Scott, totiž hlavní důvod se dívat, zůstal ve stínu mého zájmu, když se na scéně zjevili dva muži - Keith Carradine a Harvey Keitel, jejich výběr byl trefou do černého a i když jsem z jejich kočkování v takovém rauši nebyla, chtěla bych především Keitelově postavě posedlé likvidací svého soka vidět do hlavy. Co ale neodiskutovatelně přispělo k nejvyššímu hodnocení byla vizuální stránka, musím se opakovat po ostatních, ale kdo to neviděl, neuvěří. Kdekoli dáte stopku, máte obraz, nádherný obraz. Jenom to nebe - od bílé, přes šedou, fialovou, modrou, zlatou až po černou .... nemám slov, to se musí vidět. (19.11.2005)

"Konvence vám dovoluje být galantním hňupem." Mám velký smysl pro čest, ale co je moc, to je příliš. A generál d'Hubert to skutečně přeháněl tak, že jsem mu snad i přál, aby mu někdo v té hlavě udělal kulkou pořádek. To by však nebylo o čem točit film, takže obrazově to bylo skvělé, obsahově poněkud stereotypní a soubojově celkem slušné. Jenom ta motivace mi unikala, stejně jako oběma vojákům, takže nezbývá než podotknout, že srážka s debilem bolí a s generálem Feraudem obzvlášť. (02.12.2014)