Gladiátor

Forma versus obsah - to je odvěký spor ve filmech obecně a je celkem známo, že v amerických filmech má většinou navrch forma nad obsahem. Nejinak je tomu i ve filmu Gladiátor. Na rozdíl od mnoha lidí, kteří tento souboj a jeho výsledek vidí kriticky, mně toto vůbec nevadí. To jest námitky, že jde sice o excelentní film po formální stránce, ale, že je jaksi prázdný po stránce obsahové (mj. se takto vyjádřil i náš nominovaný Jan Hřebejk), - tyto námitky mi přijdou poněkud liché. Kritici si především musí uvědomit, oč ve filmu jde. Má tento film sdělovat nějaká poselství, nebo jde spíše o nádhernou podívanou? Samozřejmě, že jde o to druhé a to tento film splňuje na výbornou. Úvodní scéna bitvy mezi Germány a Římany patří k tomu nejlepšímu co bylo na poli historických bitev natočeno. Vyrovná se i Statečnému srdci, i když si myslím, že tento film zůstává po stránce efektních bitev pořád jedničkou. Film tedy dokazuje, že Ridley netočí filmy ani tak kvůli komplikovaným příběhům, jako kvůli krásným obrázkům. A to já rád. Pohled na antický Řím je dechberoucí. A když přijde na akci, Russell máchne mečem ("na můj povel začne peklo") a Hans Zimmer zavaří orchestr i synťáky, pak jde o skutečně lahůdkový požitek. Nejlepší je v tomto směru rekonstrukce bitvy u Zamy (u Kartága). Moc se mi líbil Joaquin Phoenix. I Russell byl dobrý (ale jeho role nebyla až tak herecky náročná aby za ní získal Oscara - toho měl získal Tom Hanks za Trosečníka). (03.10.2003)

Vizuálně velkolepě podaný příběh, hudebně rovněž precizní, děj sice není tak propracovaný, ale to by se dalo odpustit, nicméně co mi na tomhle filmu vadí, to jsou hlavně dva prvky. Jeden se jmenuje Joaquin Phoenix a druhý Connie Nielsen. Tihle dva lidé mi prostě do starého Říma pasují asi jako levá bota na pravou nohu. Zato Russell Crowe - typově přesný a dokonale drsný hrdina. Tady se při castingu trefili skvěle. Jako celek je Gladiátor opravdu působivě realistický a určitě stojí za shlédnutí i přes ty vytknuté nedostatky. Ostatně, co je dneska dokonalého. Skoro nic. (10.09.2002)

"Father to a murdered son. Husband to a murdered wife. And I will have my vengeance, in this life or the next." Ridley Scott se rozhodl oživit tradici výpravných historických "sandálových" snímků a ač z toho vyšla spíše taková antická pohádka, tak díky dokonalé výpravě, strhujícím akčním scénám, nádherné vizuální stránce, burácející hudbě Hanse Zimmera, skvostné režii a charismatickým hercům se mu to podařilo nadočekávání dobře. A to i navzdory podprůměrnému scénáři a takřka nulové historické věrohodnosti. (29.01.2007)

Můj nejoblíbenější historický film. To, co tu předvádí Russell Crowe, je bomba a Ridley Scott se hlavně díky tomuhle filmu dostal na přední místo mého režisérského žebříčku. Příběh možná není bez chybičky, ať už scénáristicky nebo historicky, ale vizuální a hudební stránka to naprosto stírá... Soundtrack je tak nabušenej a překrásnej, jak to umí jenom Hans Zimmer, a bitvy... to je prostě Ridley v nejlepší formě. Zbožňuju onu scénu, kdy Maximus stojí proti císaři v aréně, ano, v přepisu se může zdát přitažená za vlasy, nafouklá a já nevím, co ještě, ale když se na ni dívám, vždycky mě strhne. Jsou prostě filmy, které mám ráda natolik, že bych jim kvůli atmosféře odpustila hodně blbostí. A tohle je (možná) jeden z nich. (02.02.2006)

V základu béčko srovnatelné s Arnieho Komandem a tuctem jemu podobných, jenže v tomhle případě opředené výbornou politickou a zároveň i osobní linií, vybavené spoustou dialogů, z nichž doslova mrazí, a od začátku do konce brilantně natočené mistrem Scottem, jenž by v tehdejší formě povýšil i kravské lejno na věc hodnou Oscarů. Plus nezapomenutelný Crowe. P.S.: Extended Cut je ještě lepší. (13.09.2009)