Pýcha a predsudok

Skvost. Možno je to tým, že práve takéto seriály majú pre mňa neuveriteľné čaro a možno je to naozaj výborná vec, ktorej sa nedajú uprieť kvality. To ma netrápi. Hlavne že som si to naozaj užívala. Krásnu angličtinu, dobovú atmosféru, kostýmy, hercov (krásne Lizzine oči a šarmantného Darcyho, krv mi pila neznesiteľne neznesiteľná tetka Bennet, sympatický stoik pán Bennet a milá a až príliš dobrá Jane Bennet), hudbu, prehnanú povinnú zdvorilosť, konverzácie a vlastne celý príbeh. Prvé štyri diely som si pozrela v rýchlom slede a mali na mňa najväčší účinok, aj tak každému, kto aspoň trochu pozná Austenovú musí dôjsť, ako sa to skončí, ale keď ja som to tým postavám tak priala. There there, indeed. (24.-25.5.2011) (26.05.2011)

Nelze se ubránit srovnání s knihou a hollywoodským filmem. V tomto srovnání film jednoznačně propadá a vyznívá jako romantický patoz a kýč ve snu se potácejících figurín. Seriál je mnohem věrnější literární předloze, která je podotýkám naprosto nedostižná, v ději i v dialozích a co víc, navozuje obdobnou atmosféru. Onu střízlivost a uměřenost doby, emoce, které se v celé své síle sotva znatelně skrývají za, dnes bysme řekli škrobeným, jednáním postav. A přece se v těch viktoriánskách kudrlinkách nachází nádherná a překvapivě přímá mluva, jež se city nebojí projevit velmi čistým způsobem a v mezích okouzlující zdvořilosti. Ano, tehdejší doba byla upnutá, svázaná společenskými konvencemi, které byly nepřekročitelné (předmanželské styky) a dnes nepřijatelné (ženy nemohly dědit), ovšem naše doba zas působí velmi vulgárně a uvolněná je tak, že se v ní jakékoliv hodnoty zdají ztrácet. Ano, seriál a dílo jsou také o společenských poměrech, ale především o velké lásce a v tom jest jejich nadčasovost. (01.11.2015)

Jennifer Ehle a Colin Firth tvoří ten nejlepší pár z Pýchy a Předskudku. Jenže z ostatních postav mě rozbolela jen hlava. Věřím, že zpracování to je věrné a kvalitní, ale 6 hodin tlachání o vdávání se mě do stavu blaženosti nepřivádí. Jane Austenová asi není pro mě a Pýcha a předsudek zůstává v mých očích jen dobrým seriálem. (03.02.2010)

Setkat se s tímhle seriálem po letech bylo o to příjemnější, že jsem měla možnost ho vidět v původním znění a že moje vzpomínky mě nezradily a seriál zůstal takový, jaký jsem si ho pamatovala. Důstojná adaptace románu Jane Austen, která na rozdíl od filmu (2005) nemusela krátit a osekávat, takže jí zbyla spousta času na vtip a lehkou ironii, s níž komentuje okolní společnost. Disponuje také výstižnějšími a hlubšími charaktery, takže postavy svojí plochostí nepřipomínají žehlící prkno (zas ten zpropadený film:-). (21.09.2007)

Moji velkou filmovou láskou je Pýcha a předsudek - verze zpracovaná BBC do šestidílného seriálu. První část jsem zakoupila zcela náhodně a pak jsem se nemohla dočkat každého dalšího dílu. Následně jsem zhlédla také velmi dobrou filmovou verzi příběhu a přečetla knihu. Četla jsem článek, v němž Colin Firth jmenoval tři osudové ženy svého života a to svou matku, svou ženu a Jane Austenovou. Vystihl to, jeho pan Darcy je určitě přesně ten, jakého si autorka předlohy vysnila. Také ostatní postavy jsou osobité, nezaměnitelné a skvěle zahrané. Pokud se seriál odchýlil od literární předlohy, tak jenom ku svému prospěchu. Také dabing z roku 2009 se povedl. Vyprávění se před vámi zvolna rozvíjí takovým pohodovým způsobem, že by si člověk přál alespoň na chvíli se ocitnout ve viktoriánské Anglii té doby. Fascinující je ztvárnění milostného příběhu bez jakéhokoliv fyzického kontaktu ústřední dvojice. Odhlédneme–li od polibku do závěrečných titulků, tak veškeré milostné jiskření se odehrává jen v pohledech, slovech a gestech. Mnohý režisér by se mohl u Simona Langtona přiučit. (16.05.2011)